Právo šaría i pro nemuslimy! Éra ukamenování a sekání končetin také v Česku?

Výzkumníci zároveň mimo jiné zjistili, že většina muslimů zavrhuje sebevražedné bombové atentáty, nicméně tyto útoky mají podporu 40 procent dotázaných na palestinských územích, 39 procent v Afghánistánu a 29 procent v Egyptě.

Tři čtvrtiny respondentů se vyjádřily proti potratům a přes 80 procent proti sexu bez manželství a proti homosexuálům. Rovněž 75 procent muslimů na Blízkém východě, v severní Africe a v jihovýchodní Asii chce, aby islámské soudy rozhodovaly o rodinných záležitostech, jakými jsou rozvody a spory o majetek. Většina muslimů, například v Libanonu 74 procent a v Malajsii dokonce 96 procent, zastává názor, že manželky musejí svého muže vždy poslechnout.

Průzkum postojů 38.000 muslimů v 38 státech ale ukázal velké rozdíly podle zemí například v názorech na to, zda žena má sama rozhodovat o nošení islámského šátku a závoje, či na to, jaký má být vztah mezi islámem a politikou. Demokracii podpořilo kupříkladu v Iráku a v Egyptě 54, respektive 55 procent a v Pákistánu 29 procent respondentů, naopak v Libanonu 81 a v Tunisku 75 procent muslimů. Usekávání rukou za krádež a další tvrdé tresty mají výraznou podporu jen v jihovýchodní Asii.

"Muslimové nejsou zajedno ohledně všech aspektů šaríi. Většina si také nemyslí, že by se šaría měla uplatňovat u nemuslimského obyvatelstva," tvrdí autoři průzkumu organizace, která v jedné předchozí zprávě uvedla, že takřka každý čtvrtý člověk na světě je muslim.

Šaría je slovo, které dnes mnohým nahání hrůzu. Systém islámského náboženského práva pochází ze 7. století a vychází především z Koránu a učení proroka Mohameda, píše web ČT.

Jeho výklady jsou různé, od benevolentních až po velmi radikální. V některých zemích nesmí ženy vyjít z domu bez doprovodu manžela, bratra nebo otce. Jinde mohou na ulici jen přísně zahalené, od 13 let nesmí chodit do škol. Muži mají předepsaný povinný plnovous a tradiční oblečení. Televize, stejně jako západní hudba se považuje za nástroj satana a je zakázaná.

Tvrdé jsou i tresty za porušení islámského práva. Žena přistižená při manželské nevěře může být ukamenována, a to před očima celé své rodiny včetně malých dětí. Za krádež hrozí useknutí ruky nebo jiné části těla, za požití alkoholu se veřejně bičuje.

Šaría se někdy kombinuje nebo omylem zaměňuje s tradičním kmenovým a rodinným právem. Některé případy jsou šokující. 

V Jordánsku otec zavraždil svou šestnáctiletou dceru, která měla nemanželský poměr. Podle soudu to udělal pro čest rodiny, dostal za to šest měsíců vězení.

V Íránu mladý muž vchrstl devatenáctileté teheránské studentce do obličeje kyselinu sírovou, protože ho nechtěla za muže. Soud ho odsoudil ke stejnému utrpení, i on má přijít o zrak kyselinou sírovou.

V Nigérii zase byla mladá žena odsouzena k smrti ukamenováním za cizoložství. Pokud jí soud trest nezmírní, bude popravena hned poté, co přestane kojit svou malou dceru.

Většina muslimských zemí má sekularizovanou ústavu i právní systém a podobné excesy zakazuje. Ale ne všechny. Právo šaría platí v některých svazových státech Nigérie, vycházejí z něj soudy v Saúdské Arábii a Íránu. Návrat k tomuto právu ohlásilo Somálsko a šaría se vrací i do údolí Svát v Pákistánu.

Jak Kusák řekl pro magazín Paralely, islámské právo nemůže souviset s demokratickým zřízením: „Protože šaría je barbarské právo. Víme o tom, že v Íránu a dalších muslimských zemích je běžné ukamenování, podřezání, ubičování. Když se zaměříme na dvě věci, které jsou i u nás diskutované, jako je práva dětí a manželek, tak víme, že děvče podle šaríi může být provdáno od 9 let, může být vystaveno sexuálnímu styku a ženy zase naopak jsou pouze věcmi."

V Česku na internetu také existuje skupina Sharia for Czech (Šaría pro Česko). Jeden z jejích administrátorů Jan Hamza Velička pro rozhlas.cz uvedl:

„Nemůžeme chápat šaríu jako zákon, jako zákoník tady v Evropě, protože zahrnuje vztahy člověk-bůh, člověk-člověk. Není to jenom trestní právo trestní právo je jen malá součást. Šaría je bohem sestavené právo a způsob, jak vytvořit trestní zákoník a podobně."

Někteří lidé v Česku dokonce podle šaríi žijí: „Musíme respektovat zákony země, ve které žijeme. V šaríi existují například fyzické tresty a záleží teď na místě, kde žijeme, a na situaci, jestli můžeme tyto tresty požadovat, nebo ne. V České republice to je utopická situace, to nemůžeme požadovat."