Stydím se, že jsem Američan, napsal prý propuštěný voják

Washington - Americký voják Bowe Bergdahl, jehož afghánské hnutí Taliban po pěti letech zajetí propustilo na svobodu výměnou za pětici svých členů, se prý chtěl vzdát amerického občanství. Uvedl to alespoň ve vzkazu, který zanechal ve svém stanu poté, co zmizel ze základny, říkají vojáci, kteří s Bergdahlem sloužili. Bergdahlův návrat vyvolal ve Spojených státech velké spory.

Podle nejmenovaného armádního představitele, kterého citovala americká Fox News, voják ve vzkazu vyjádřil své rozčarování z armády a naznačil, že se chce vzdát amerického občanství a nalézt Taliban. Podle jiného z vojáků Bergdahl v dopise vyjádřil touhu začít nový život. V emailech svým rodičům a v konverzacích s ostatními vojáky údajně kritizoval Ameriku i armádu.

"Stydím se za to, že jsem Američan," napsal prý svému otcovi. Armádní vyšetřování údajně před lety dospělo k závěru, že muž nepadl do zajetí, ale sám opustil jednotku. Na místě nechal zbraň i helmu a odešel vybaven pouze buzolou. Jeho kolegové tak mluví o tom, že není hrdinou, ale že by naopak měl být stíhán za dezerci.

Případ vyvolal v USA bouřlivou debatu. Šéf náčelníků štábů americké armády generál Martin Dempsey prohlásil, že Bergdahl bude považován "za nevinného až do prokázaní viny". Armáda nicméně podle Dempseye nemíní ignorovat nepřípustné chování a za svou údajnou dezerci může být Bergdahl stíhán.

Bývalý velitel Bergdahlovy jednotky Evan Buetow televizní stanici CNN popsal, že po vojákově zmizení začaly být útoky na jejich základnu ze strany Talibanu mnohem častější a také přesnější. Prý se proto začali obávat, že zmizelý voják mohl předat informace nepříteli, ať již pod nátlakem či dobrovolně. 

Zdroj: YouTube

Dnes v podstatě jednotný Tálibán neexistuje a hnutí „neo-Talibánu" je mnohem více rozptýlené. Část je řízena z pákistánské Kvéty radou Tálibánu, část operuje ve východním Afghánistánu a je řízena z Federálně spravovaných kmenových území v Pákistánu. Počet Tálibů v Afghánistánu včetně zahraničních bojovníků se v současnosti odhaduje na 25,000-35,000 bojovníků.

Stejně jako v minulosti hnutí Tálibů jedná vůči lidem z pozice vládců, a to i přesto, že mají jasné politické cíle a v novém prostředí nemají žádnou infrastrukturu, na kterou by se mohli spoléhat. Ve většině provincií Tálibán postupně ustanovil malé skupiny lidí, kteří prováděli útoky proti vládním budovám, policii nebo armádě.

S vytvořením větších skupin v horských oblastech pak Tálibové infiltrovali do dalších okresů a přibližují se k hlavním cestám, kde napadají konvoje koaličních sil a afghánské armády. V oblastech se slabou přítomností vlády se také snaží řídit záležitosti lidí. Natáčejí účast v mešitách, varují lidi, aby se neobraceli na státní soudy a místo toho své spory řešili prostřednictvím místních stařešin a mullů a podobně.

Ve většině venkovských oblastí, nezávisle na jejich síle v daném regionu, si také Tálibán vynucuje od místních mullů, stařešin a hlav rodin podporu, ať již formou sběru náboženské daně (zakátu), požadavkem jídla či zbraní. V některých oblastech Tálibové chodí dům od domu a říkají lidem: „jste přeci Afghánci, a máme tu přeci náboženský problém. Američani přijeli, ostatní přijeli, pracují tady proti našemu náboženství, chtějí Muslimy odvrátit na jinou víru, to je přeci hřích! Dokonce ženy v Saudské Arábii nám dávají své zlato a šperky pro podporu džihádu a vy jste Afghánci. Proč nějak nepomáháte?"

Tálibán také vybírá zakát od firem, které se podílejí na rekonstrukci země, a od obchodníků s opiem v jižních provinciích požadují zakát někdy až sedmkrát větší než od ostatních pod záminkou, že produkce opia je nemorální. Ve vesnicích, kde jim lidé odmítnou dát podporu, bývají případy, že Tálibán zabije pro výstrahu některého ze stařešinů nebo členů místních rodin, informuje irr.cz.

Související

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) Bowe Bergdahl (americký voják) Tálibán

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 1 hodinou

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 3 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 4 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 6 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

včera

ICC

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

včera

Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste

Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy