CNN: Putin bude chtít ovládnout východ Ukrajiny do 9. května

Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země včetně oblasti Donbasu do začátku května, uvedla stanice CNN s odvoláním na nejmenované americké činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Podle jednoho ze zdrojů stanice se toho ruský prezident Vladimir Putin bude snažit dosáhnout do 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství.

Ruským pozemním silám se na Ukrajině zatím nedaří udržet kontrolu nad oblastmi, o které svádějí boje, napsala CNN na svém webu. Putin je tak pod stále větším tlakem, aby ukázal, že Rusko přeci jen dosáhlo vítězství. Oblast, kde by mohly být ruské síly nejúspěšnější, je východ Ukrajiny, uvedly zdroje CNN.

Devátý květen zaujímá v ruském kalendáři prominentní místo, poněvadž v tento den si Rusko připomíná porážku nacistického Německa v druhé světové válce a na moskevském Rudém náměstí pořádá rozsáhlou vojenskou přehlídku a ukázku armádní techniky. Podle amerických představitelů by Putin rád oslavil tento den alespoň dílčím vítězstvím ve válce na Ukrajině.

Američtí a evropští představitelé ale podle CNN upozorňují, že i přes lhůty, které si může Rusko stanovit v rétorické rovině, se Moskva pravděpodobně připravuje na vyhlídku dlouhodobé války. Nejmenovaný evropský diplomat sdělil, že Putin se zřejmě chystá na "dlouhou a vleklou válku ve stylu té v Čečensku, protože mu do určité míry nic jiného nezbývá". Druhá rusko-čečenská válka začala v srpnu 1999 vpádem ruských jednotek a bombardováním. V únoru 2000 po dobytí čečenské metropole Groznyj úřadující ruský prezident Vladimir Putin prohlásil vojenskou operaci za skončenou. Ruská média ale označila za konec čečenské války až duben 2009, kdy Moskva po deseti letech ukončila v Čečensku zvláštní bezpečnostní režim.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Ukrajina Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Londýnský starosta Sadiq Khan

Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan

V čele Londýna bude nadále labourista Sadiq Khan, který byl v sobotu zvolen na rekordní třetí po sobě jdoucí funkční období. Podle agentur je jeho aktuální vítězství nad konzervativci o to důležitější, že Velkou Británii čekají za několik měsíců všeobecné volby. Labouristé v nich budou favority. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Kim Čong-un

VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“

Severokorejská propagandistická píseň "Friendly Father" (Přátelský otec) oslavující Kim Čong-una zaznamenala obrovský úspěch na sociální platformě TikTok, kde získala miliony zhlédnutí. Tato píseň, která chválí komunistického diktátora Severní Koreje, si získala oblibu zejména mezi mladou generací Z, která ji sdílela a komentovala s obrovským nadšením. Jeden uživatel ji označil jako "to, co jsem potřeboval dneska slyšet", zatímco další se dokonce zeptal, zda je k dispozici na hudební platformě Spotify.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hasiči, ilustrační fotografie.

Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili

Hasiči v sobotu zasahovali u požáru na autovrakovišti v Tlumačově na Zlínsku. Dva z nich se při zásahu, během kterého byl vyhlášen třetí stupeň poplachu, zranili. Zasahovalo celkem třináct hasičských jednotek, příčina je předmětem vyšetřování. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Ústav pro studium totalitních režimů.

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

včera

včera

Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy