Napětí uvnitř Facebooku. Zuckerberg čelí kritice, navíc prodělává miliardy

Proti politice Facebooku v souvislosti s napomáháním k šíření dezinformací a nenávistných příspěvků se již dříve postavili kriticky jak jeho zaměstnanci, tak řada vědců, kteří se podílejí na několika projektech financovaných generálním ředitelem společnosti, Markem Zuckerbergem.

Zuckerberg reagoval na virtuální stávku svých zaměstnanců dopisem, ve kterém přislíbil přehodnocení jistých postojů politiky Facebooku, zejména k příspěvkům, které mohou v době společenských nepokojů v zemi působit kontroverzně či k násilí vybízet.

Kritika se týkala i údajného „nekalého“ vztahu mezi Zuckerbergem a americkým prezidentem, Donaldem Trumpem. Dle jistých zaměstnanců je Facebook až příliš benevolentní k příspěvkům uveřejněným na prezidentově účtu, čehož dle jejich názoru hodlá Trump využít v rámci své předvolební kampaně. 

Odmítavě se k Facebooku postavili i jeho přední inzerenti. Společnosti jako Verizon, Coca-Cola nebo Ben & Jerry’s oznámily, že nehodlají nadále inzerovat své produkty na Facebooku. Bojkot ohlásil i kavárenský řetězec Starbucks, který na základě svého vyjádření dočasně pozastaví spolupráci i s ostatními online platformami. 

Bojkot stál Facebook prozatím 7,2 miliard dolarů, jak informoval Bloomberg. Deník The Washington Post v této souvislosti vyjádřil podezření, že Zuckerberg formoval politiku Facebooku ve prospěch Donalda Trumpa již od roku 2015. Argumentuje tak v prvé řadě videem sdíleným tehdy prezidentským kandidátem, Donaldem Trumpem, volajícím po zákazu vstupu muslimů do Spojených států. 

Krátce po zveřejnění tohoto videa měli zaměstnanci a výkonní ředitelé společnosti svolat poradu, kde se údajně shodli, že video svým nenávistným obsahem porušuje pravidla Facebooku a mělo by tak být staženo. Dle určitých zaměstnanců s nimi tehdy souhlasil i sám Zuckerberg.

Vedení Facebooku včetně Joela Kaplana, viceprezidenta společnosti pro globální veřejnou politiku a jednoho z předních republikánů uvnitř společnosti, vydalo v souvislosti s tímto videem dokument, ve kterém navrhlo, jak se k příspěvku postavit.

Dle informací deníku The Washington Post navrhoval dokument video buďto odstranit, vytyčit pro něj jednorázovou výjimku, redefinovat rozsah udělování výjimek pro politické představitele a nebo zvolnit podmínky pro všechny uživatele Facebooku, což by mimo jiné umožnilo uživatelům vkládat xenofobní nebo rasistické komentáře.

Zuckerberg měl nakonec názor na odstranění příspěvku změnit, z části prý na základě Kaplanova doporučení. Vedení tak nakonec povolilo sdílení podobných příspěvků, a to v rámci nové politiky Facebooku, kdy o porušení pravidel společnosti rozhoduje především mediální váha onoho politického diskurzu.

Facebook tehdy video nestáhl. Vedení své rozhodnutí okomentovalo tím, že tehdy prezidentský kandidát Trump nezveřejnil video s nenávistným obsahem proti muslimům jako takovým, ale chtěl tím pouze poukázat na problém s imigrační politikou, což bylo vyhodnoceno jako mediálně věcné neboli „newsworthy“. 

Facebook pak oficiálně s politikou „mediálně věcných příspěvků“ vyšel v roce 2016. Ve stejném roce Zuckerberg údajně přehodnotil svůj kritický postoj k výstavbě zdi mezi Spojenými státy a Mexikem, a to na základě doporučení jeho poradců z Washingtonu, aby nevzbudil podezření, že se společnost interesuje v prezidentských volbách.

Dle zprávy uveřejněné deníkem The Washington Post se Facebook zachoval podobně po volbách, kdy liberálové začali cílit na dezinformace šířené ruskými dezinformačními skupinami. Přední bezpečnostní technici Facebooku zahájili tehdy rozsáhlé interní vyšetřování, známé také jako „Project P“, ve kterém vedení oznámili důvodné podezření o šíření klamavých zpráv během voleb.

Po předložení desítek podezřelých stránek a účtů měli však výkonní představitelé společnosti ve Washingtonu, včetně Kaplana, zakázat jejich okamžité odstranění, neboť by to vrhlo špatné světlo na konzervativce. Dle některých zaměstnanců měl Kaplan usilovat i o upravení algoritmu hlavní stránky Facebooku, aby tak dal více prostoru příspěvkům konzervativních médií, která se neshodovala s komunitními pravidly pro sdílení.

V září 2019 vedení Facebooku oficiálně oznámilo, že pokud výroky politických aktérů na sociálních sítích nebudou přímo vyvolávat násilí, nebudou podléhat agendě společnosti týkající se ověřování faktů. Toto prohlášení odráží Zuckerbergův pohled na Facebook jako na platformu určenou k diskuzi a ne k „hledání pravdy v politických debatách“. 

Pod tlakem svých zaměstnanců, inzerentů a ostatních sociálních sítí jako například Twitteru, který v posledních týdnech proti příspěvkům amerického prezidenta razantně zasáhl, Zuckerberg prohlásil, že Facebook přistoupí k určitým změnám ve své agendě tak, aby se více přiblížil Twitteru.

Zuckerberg hodlá přehodnotit svůj přístup k příspěvkům politických aktérů, pro které by nyní měla platit stejná pravidla jako pro ostatní. Stejně tak se hodlá zaobírat problematikou „umlčování voličů“, kdy chce platformu využít jako místo zprostředkovávající relevantní informace k volbám, volebním místům nebo volební registraci, hájící zájmy především voličů různých etnik, náboženské příslušnosti nebo genderové identity. Na celé video se můžete podívat zde.