Nezapomínejme kvůli covidu na další hrozby, nabádá lékař bojující za zrušení jaderných zbraní

Některé chyby napravit nelze

Smlouva zůstává pro státy, které ji nepodepsaly, nezávazná, přiznává Helfand. Přesto její vstup v platnost považuje za dobře načasovaný.

Prezident Spojených států má pravomoc zahájit jaderný útok, aniž by žádal o povolení Kongres, své ministry, svého viceprezidenta či Sbor náčelníků štábů, upozorňuje autor komentáře. "Je těžké si představit lepší příklad šíleného nebezpečí, se kterým budeme dále žít, dokud si ponecháme masivní arzenál jaderných zbraní," dodává. Domnívá se, že ani zdravý člověk s dobrým úsudkem by neměl mít možnost jednostranně rozhodnout o nasazení tak děsivých prostředků.

Dopady by byly jednoduše příliš dalekosáhlé, deklaruje lékař. Podotýká, že lidé jsou jen lidmi, jsou náchylní k chybám, a to platí i o technologii, kterou vytvářejí.

Mnoho chyb lze napravit, o jaderné válce to ale neplatí, varuje Helfand. Odkazuje na studie z posledního desetiletí, které ukázaly, že i omezený jaderný konflikt, ve kterém by byly nasazeny pouhá 2 % světového nukleárního arzenálu, by přímo usmrtil desítky milionů lidí, způsobil celosvětový rozvrat klimatu a hladomor a přinesl hrozbu zániku civilizace, jakou známe.

"Již před pandemií covidu-19 rostlo nebezpečí jaderné války znepokojivou měrou," pokračuje lékař. Připomíná, že bývalý americký ministr obrany William Perry varoval, že lidstvo je takovému konfliktu nejblíže v historii, zatímco expertní panel Bulletinu amerických jaderných vědců posunul ručičky ikonických Hodin posledního soudu na pouhých 100 vteřin od půlnoci, což je nejkratší pomyslná doba do jaderného armageddonu.    

Přestože se potýkáme s koronavirovou pandemií, která zabila více než milion lidí, a jejími ekonomickými dopady, je podle Helfanda klíčové, abychom se co nejrychleji pokusili eliminovat jaderné zbraně a bezprostřední existenční hrozbu, kterou představují.

Devět zemí, které tyto zbraně vlastní, postupuje ale přesně opačným směrem, kritizuje aktivista. Poukazuje, že všechny jaderné mocnosti mají masivní plány na "modernizaci" svých arzenálů a jejich zachování v následujících desetiletích, pokud nebudou předtím nasazeny.

Spojené státy například plánují v nadcházejících 25 letech utratit přes bilion dolarů na obměnu svých stávajících atomových náloží, přičemž hodlají vyvinout nové menší, operativnější hlavice a modernizovat laboratoře, nosiče či systémy včasného varování, nastiňuje autor komentáře. Zmiňuje také informaci listu New York Times, že Washington začal bezprecedentně tlačit na signatáře smlouvy o zákazu jaderných zbraní, aby od ní odstoupili.

Hrozba pro přežití lidstva

S ohledem na skutečnost, že Spojené státy se k dohodě nepřipojily, klade Helfand otázku, jaký má tato snaha přinést výsledek. Zmiňuje, že bývalý ministr obrany Perry naopak smlouvu výrazně podporuje a označuje ji za důležitý krok k odmítnutí jaderné války coby přijatelného rizika moderní civilizace.

"Spolu s tím, jak smlouva o zákazu jaderných zbraní vstoupí v platnost, devět jaderných mocností automaticky neodzbrojí," přiznává lékař. Věří však, že nejaderné státy a občanská společnost mohou dokument využít k tlaku na devítku, aby učinila zásadní změny ve své jaderné politice. Soudí, že smlouva může být využita ke stigmatizaci těchto zbraní, které v budoucnu nebudou vnímány jako symbol národní bezpečnosti, ale jako to, čím ve skutečnosti jsou, tedy hrozba pro přežití lidstva.  

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Možná nedokážeme přesvědčit další jaderné státy, aby přistoupily na jaderné odzbrojení, to ale nevíme, protože jsme se o to nikdy nepokusili," píše aktivista. Podotýká, že na podporu úsilí ztělesněného smlouvou o zákazu jaderných zbraní zahájili někteří vědci, lékaři, politici a bezpečnostní experti kampaň s názvem "Zpět od bodu zlomu", která má vytvářet prostor pro to, aby Washington vstoupil do uvedených rozhovorů, přičemž jej vyzývá k několika okamžitým krokům, které by v průběhu vyjednávacího procesu snížily riziko jaderné války.  

Pohlceni současnou koronavirovou krizí, která na podzim sílí, se sotva soustředíme na větší nebezpečí, které představují jaderné zbraně, přiznává lékař. Míní však, že touto hrozbou se přesto musíme zabývat, protože na tom závisí přežití nás i našich dětí.