Mýcení amazonského deštného pralesa v listopadu v Brazílii výrazně zpomalilo. Ukazují to údaje brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE), na které dnes upozornila agentura EFE. V listopadu amazonský prales přišel o 250 kilometrů čtverečních plochy, což byl nejnižší údaj za posledních šest let. Podle ekologů se však jedná jen o dočasný výkyv, za kterým nestojí zpřísnění vládní politiky.
Letošní údaj je o zhruba pětinu nižší než v listopadu loňského roku. Jedná se také o nejnižší listopadové číslo od roku 2015, kdy INPE začalo tento druh statistiky sledovat. Pokles je výrazný ve srovnání s říjnem, kdy prales přišel o 877 kilometrů čtverečních plochy.
Od začátku roku amazonský prales v Brazílii přišel o zhruba 8150 kilometrů čtverečních, což je rozloha odpovídající zhruba Ústeckému a Libereckému kraji dohromady. INPE měsíční údaje sbírá na základě satelitního pozorování.
Podle mluvčího brazilské odnože organizace Greenpeace Rómula Batisty však není mnoho důvodů k oslavám. Podle něj je pokles jen dočasným výkyvem, za kterým nestojí přísnější přístup úřadů. Stávající brazilská vláda prezidenta Jaira Bolsonara podle něj dopustila rozmach nelegální těžby kovů, zabírání půdy v domorodých rezervacích a chovu dobytka, jež přispívají k ničení pralesa.
Na klimatické konferenci COP 26 v Glasgow brazilská vláda oznámila závazek, že skoncuje do roku 2028 s nelegálním odlesňováním v Amazonii. Řada odborníků je ale k tomuto cíli skeptická. Podle nich by si to od vlády vyžádalo razantnější přístup, než který dosud ukazovala. Ekologové také připomínají, že pro větší hospodářské využití Amazonie se opakovaně vyslovoval prezident Bolsonaro, který do úřadu nastoupil v roce 2019.
Podle listopadové zprávy INPE amazonský prales v Brazílii mezi srpnem 2020 a červencem letošního roku přišel o 13.235 kilometrů čtverečních své rozlohy. V předchozím desetiletí údaj nikdy nepřekročil 10.000 kilometrů čtverečních a v letech 2009 až 2018 roční průměr činil zhruba 6500 kilometrů čtverečních vymýceného pralesa.
Související

Musk připojil izolovaný amazonský kmen k internetu. Za pár týdnů se změnil k nepoznání

Horké počasí bez milosti zabíjí. V Amazonii se uvařily tisíce ryb, umírají i tamní delfíni
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek