Nejvyšší soud nemůže kontrolovat prezidenta, řekla Barrettová

Kandidátka do nejvyššího soudu USA Amy Coneyová Barrettová dnes, když absolvovala třetí den slyšení v právním výboru Senátu, prohlásila, že je "otevřenou otázkou", zda prezident Donald Trump může sám sobě udělit milost. Dodala rovněž, že nejvyšší soudní instance nemůže kontrolovat, zda se prezident řídí jejími rozhodnutími, informovala agentura Reuters.

Barrettová se podobně jako v přechozích dvou dnech snažila přesvědčit především demokratické zákonodárce, že by svoje rozhodování v případě jmenování do funkce nezakládala na svých osobních názorech či katolické víře. Dodala také, že si bude uchovávat "otevřenou mysl" v případu blížícího se soudního sporu, jenž se týká reformy zdravotního pojištění bývalého prezidenta Baracka Obamy známé jako Obamacare.

Soudkyně odmítla odpovědět na otázku, zda má americký prezident právo na to vyhnout se jakýmkoli pokusům o trestní stíhání. Dotaz byl reakcí na to, že Trump v minulosti prohlásil, že má "absolutní moc" udělit sám sobě milost. Barrettová však v souladu se svou argumentací z posledních dní uvedla, že na otázku nemůže odpovědět obecně. Musela by se podle svých slov zabývat konkrétní kauzou v pozici soudkyně.

Barrettová sice prohlásila, že nikdo v USA nestojí nad zákonem, dvakrát se však vyhnula odpovědi na otázku demokratického senátora Patricka Leahyho, zda prezident, který se odmítne řídit rozhodnutím soudu, je ohrožením amerického ústavního systému. "Nejvyšší soud nemůže kontrolovat to, zda se prezident podřídí, či nikoli," prohlásila soudkyně.

Osmačtyřicetiletá matka sedmi dětí, o níž je známo, že je odpůrkyní práva na dobrovolný potrat, již dříve uvedla, že by své rozhodování jako členka nejvyššího soudu nezakládala na své víře, ale čistě na právu. Trump však v minulosti několikrát řekl, že bude do nejvyššího soudu nominovat kandidátky, které se k otázce potratů staví kriticky.

"Tohle je historický okamžik," řekl dnes republikánský předseda právního výboru a Trumpův blízký spojenec Lindsey Graham. "Je to poprvé v americké historii, kdy jsme nominovali ženu, která se bez ostychu řadí k (hnutí) pro-life a přijímá svou víru bez omluvy - a míří do (nejvyššího) soudu," řekl senátor. Hnutí pro-life (pro život) vystupuje v USA i jinde ve světě proti potratům, jeho názoroví oponenti se pak označují pro-choice (pro svobodu volby).

Řada demokratů se obává, že jmenováním Barrettové do funkce bude vystaven nebezpečí precedent stanovený rozhodnutím nejvyššího soudu v kauze Roeová vs. Wade z roku 1973, který de facto legalizoval potraty v celých USA. Jedná se však o jedno z nejkontroverznějších rozhodnutí soudu, o jehož zvrácení již desetiletí usiluje řada konzervativních skupin a zákonodárců.

Barrettová dnes znovu prohlásila, že rozhodnutí Roevá vs. Wade nepovažuje za takzvaný "superprecedent", kterým se rozumí verdikt, na němž panuje celospolečenská shoda, nikdo neusiluje o jeho zrušení a je proto považován za nezvratný.

Podle pozorovatelů Barrettovou s největší pravděpodobností Senát do funkce potvrdí do konce října, v horní komoře totiž mají většinu republikáni. Demokraté tak nemají ústavní prostředky k tomu, aby jmenování soudkyně zabránili. V devítičlenné nejvyšší soudní instanci USA tak zřejmě posílí dosavadní konzervativní většina.

Související

Donald Trump si udržuje náskok před Bidenem.

Manhattanští žalobci souhlasí s odložením Trumpova rozsudku

Kancelář okresního prokurátora na Manhattanu oznámila, že je ochotna odložit vynesení rozsudku nad Donaldem Trumpem. Tento krok má umožnit zvážení jeho návrhu na zrušení trestního odsouzení za obchodní podvody v návaznosti na pondělní rozhodnutí Nejvyššího soudu, který prezidentům poskytl širokou ochranu imunity.

Více souvisejících

nejvyšší soud USA Amy Coney Barrett Donald Trump

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

včera

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

včera

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy