Šetřit, nebo utrácet? Ekonom varuje před úskalím dluhových pastí v pandemii

NÁZOR - Mezinárodní měnový fond (MMF) dělá světu velkou službu, když radí svým členským zemím silně fiskálně podporovat světovou ekonomiku, kterou koronavirová pandemie zatáhla do nejhorší recese za posledních 90 let, konstatuje ekonom Desmond Lachman v komentáři pro server National Interest. Analytik z think tanku American Enterprise Institute dodává, že pro některé země, například Spojené státy, z příliš volného přístupu k rozpočtové politice vyplývají rizika, která mohou v budoucnu vést k vážným dluhovým problémům.

Špatný vzor pro politiky

Zdánlivý příklon MMF k uvolněnější fiskální politice je o to znepokojivější, že přichází v době, kdy moderní monetární teorie velí získávat měnové prostředky a mizí jakýkoliv základ pro disciplínu ve veřejných financích, konstatuje Lachman. Táže se, proč by se za situace, kdy se MMF zjevně nehlásí k nutnosti udržovat zdravé veřejné finance, měli k takovému postoji hlásit politici.

Přiměřenost doporučení MMF pro agresivní rozpočtová podpůrná opatření se nyní může jevit jako pochopitelná, připouští analytik. Podotýká svět zažívá nejhlubší recesi za posledních 90 let a ukazuje se, že zotavení světové ekonomiky dochází párá spolu s tím, jak druhá vlna pandemie hrozí napáchat další ekonomické škody.

"Jde také o to, že centrální banky ve světě zjevně scházejí z cesty, aby poskytly ekonomice další podpůrná měnová opatření," píše odborník. Konstatuje, že za situace, kdy se úrokové sazby blíží nule, nebo na nule skutečně jsou, zdánlivě neexistuje další prostor pro jejich snížení.

Při zvýšené ceně cenných papírů a rozkolísanosti úvěrových trhů by centrální banky riskovaly, že dále přispějí ke zranitelnosti světových finančních trhů, kdyby nyní zvýšily tempo nákupu vládních dluhopisů, připouští Lachman. Za sporný aspekt současného pohledu MMF na rozpočtovou politiku ale označuje představu, že silná rozpočtová reakce na pandemii nemusí z dlouhodobějšího pohledu vystavit země závažným dluhovým problémům.

MMF totiž zakládá svůj pohled na předpokladu, že úrokové sazby zůstanou nízko po velmi dlouhou dobu, což zemím umožní "prorůst" se z problémů jejich zadlužených veřejných financí, vysvětluje expert. Upozorňuje, že tento předpoklad naznačuje, že MMF nově podporuje volnější přístup k rozpočtovým stimulačním opatřením a dlouhodobě vidí vývoj zadluženosti svých členských zemí optimisticky.

Dlouhodobé riziko

Poslední fiskální monitorovací zpráva MMF například předvídá, že poměr amerického veřejného dluhu sice vyletí z loňských 108 % ročního HDP na letošních 131 %, ale následně se na hranici okolo 130 % nějakým způsobem stabilizuje, uvádí ekonom. Dodává, že to samé zpráva očekává v případě zemí jako Itálie, jejíž dluh má mezi lety 2019 a 2020 stoupnout z 135 % ročního HDP na 160 % a na této úrovni se stabilizovat.

"Faktor, který činí růžovou předpověď MMF (ohledně) veřejného zadlužení nepravděpodobnou, je silné utužování rozpočtové politiky v roce 2021, které bude nutné k zajištění a stabilizaci poměru veřejného dluhu k HDP," píše Lachman. Odkazuje na další odhad MMF, který připouští, že v případě Spojených států si tato stabilizace vyžádá omezení rozpočtového schodku ze 13 % HDP v roce 2020 na 6 % HDP v roce 2021, přičemž o stejný procentní podíl by měla meziročně snížit rozpočtový deficit i zmíněná Itálie.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tak razantní oklešťení rozpočtu v době, kdy již tak slabou ekonomiku zřejmě zasáhne druhá vlna pandemie, přináší podle analytika zásadní otázku, zda bude ekonomika USA či Itálie skutečně schopná vykázat tak silné zotavení, jak MMF očekává, které pomůže zlepšit obraz tamního státního dluhu, pokud se budou muset zároveň příští rok uchýlit k tak zásadnímu utahování opasků.

Výše uvedené nutně neříká, že MMF dělá chybu, když doporučuje silnou fiskální odpověď na pandemii koronaviru, uznává Lachman. Soudí však, že MMF by měl zároveň více zdůrazňovat dlouhodobé riziko, které s sebou taková fiskální politika přináší pro veřejné finance jeho členských zemí.

"Pokud by byl MMF vůči těmto rizikům citlivější, pak by možná upozorňoval své členské země, aby věnovaly větší péči cílení své fiskálně-politické odpovědi na pandemii," míní autor komentáře. Dodává, že to by mělo zajistit, že země nezvýší zranitelnost svých veřejných dluhů nad nejnižší nezbytnou úroveň.  

Související

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.
Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Trumpovy daňové škrty mohou spustit finanční krizi, varuje ekonom

Navzdory klesajícím úrokovým sazbám a růstu dovozních cel vykazují americké finanční trhy varovné signály. Výnosy z dluhopisů rostou, dolar oslabuje a cena zlata stoupá – to vše podle ekonoma Desmonda Lachmana z American Enterprise Institute naznačuje, že zahraniční investoři ztrácejí důvěru v rozpočtovou politiku prezidenta Donalda Trumpa.

Více souvisejících

Ekonomika Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) USA (Spojené státy americké) Itálie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy