KOMENTÁŘ | Spojené státy čekají po dni oslav náročné měsíce, Bidenovu administrativu zkouška důvěry

KOMENTÁŘ - Spojené státy čekají zasloužené oslavy. Po dlouhých osmi měsících velmi netradičního a v jistých ohledech i historického boje o Bílý dům se Američané dočkali výsledku. Zatímco pro většinu je to po čtyřech letech Trumpova prezidenství jakýmsi zadostiučiněním, sám prezident a jeho kmenoví příznivci hodlají bojovat do poslední chvíle.

7. listopad se bez pochyby zapíše do dějin americké politiky. Spojené státy zažily řadu historických a zlomových voleb počínajíce volbou úplně první hlavy státu George Washingtona, volby letošní byly ovšem v mnoha ohledech od těch předchozích odlišné.

Nemálo odborníků je označilo za možná zlomovější než volby v letech 1800 nebo 1860. Jedním z důvodů je fakt, že letos na volebních lístcích nebyla jména dvou kandidátů nebo zástupců dvou politických stran. Na kandidátce letos stály demokracie, důvěra ve vládní instituce a důvěra jednoho vůči druhému.

Ať už se ale na ně nahlíží jakkoli, s jistotou lze říci, že letošní volby byly největším referendem na úřadující hlavu státu minimálně za poslední dvě století. O tom ostatně svědčí i historická volební účast, a to především minorit, stejně jako historicky největší počet hlasů obdržených prezidentským kandidátem.

Joe Biden jakožto letitý senátor a bývalý viceprezident zvítězil zaslouženě, o celkovém vítězství pro demokraty se ovšem hovořit nedá. Prezident Trump, přestože z voleb odchází jako poražený, si také připsal několik významných čísel. Donaldu Trumpovi se nejen podařilo získat miliony nových voličů, mezi nimiž se pravděpodobně najdou i tací, kteří před čtyřmi lety odevzdali hlas jeho tehdejší protikandidátce Hillary Clintonové. Od roku 1960 je zároveň prvním republikánem, kterého volilo rekordní číslo Afroameričanů.

Vysněného a mnohými očekávaného landslidu se tak demokraté nedočkali. Na druhou stranu se Bidenovi podařilo zvítězit v Arizoně a Georgii, tradičně republikánských státech, v Texasu ho od vítězství dělila pouhá 3 procenta. Demograficky se tak jih pomalu mění a demokraté ho postupně získávají zpět. Ovšem to, že změna chce čas, je více než evidentní.

Zatímco v Bílém domě usedne demokrat, složení Kongresu se příliš nezmění. Demokraté si právě naopak spíše pohorší. Na rozdíl od prezidentských voleb probíhají volby do Kongresu přímo a konají se každé dva roky. Lze z nich tak i vyčíst aktuální rozpoložení voličů. V roce 2010, kdy demokraté ztratili Sněmovnu, tím dali voliči jasně najevo své rozhořčení. Společnost byla rozdělená dopady ekonomické krize, demokraté tehdy přišli i o své voliče, nestraníci se obrátili k republikánům.

Po dvou letech Trumpa v úřadu naopak slavili demokraté ve Sněmovně úspěch, Senát ale zůstal republikánům. I díky nim měl Trump v podstatě volnou ruku nemluvě o legislativních návrzích sněmovních demokratů, které neprošly přes horní komoru. O svou většinu letos sice nepřijdou, několik křesel ovšem připadne republikánům, mezi nimiž se najdou stoupenci konspirační teorie QAnon nebo v případě Madisona Cawthorna muž nařčený z několika sexuálních obtěžování.

Byť si demokraté své sněmovní řady rozšíří o další členy z afro-americké nebo LGBT komunity, o americké společnosti to vypovídá jedno. I přes to, že většina z nich odmítla svěřit další čtyři roky do rukou Donalda Trumpa, nebyla připravena svěřit zemi do rukou demokratů. Velké sjednocení se ve finále nekonalo, Joe Bidena a Kamalu Harrisovou tak čekají nelehké měsíce, kdy v náročné době uprostřed pandemie budou muset plně využít jediné šance, kterou mají, aby dostáli svému slibu a nebyli tak pouze lídry za stranu demokratů, nýbrž lídry všem Američanům bez rozdílu.

Zároveň to budou měsíce, které budou provázet protesty a demonstrace za "ukradené volby", přičemž určité procento lidí Joe Bidena nebude vnímat jako legitimní hlavu státu. Jak už z prezidentova blízkého okruhu zaznělo, volbami to nekončí a byť nelze očekávat, že soud žalobám, které nestojí na žádném právním základě nebo hmatatelném důkazu, vyhoví, zátěžový test čeká i jednotlivé republikánské státní legislativy s ohledem na to, jaké stanovisko zaujmou.

Není pravidlem, aby se Ústavní soud vměšoval do sporů ohledně voleb nebo sčítání hlasů. Případ z roku 2000 mezi Gorem a Bushem stanovil i jistý precedent, dle nějž jsou právě sami státy moderátorem voleb, které zároveň ale nesmějí občanům upírat jim ústavně předepsané právo svobodně volit. Tvrzení prezidentova právního týmu ohledně práva jednotlivých států na přeobsazení volitelů tak jasně narážejí na právo Američanů vztahující se k volbě prezidenta, a to i navzdory tomu, že v konečném důsledku ho volí právě volitelé.

Státní legislativy sice mohou volitele vyměnit, zároveň tím ovšem nemohou rozporovat vlastním zákonům a umožnit tak volitelům hlasovat proti vůli občanů. To, že se právní spory v následujících týdnech objeví, je ale téměř jisté, stejně jako fakt, že prezident Trump dobrovolně na předání moci nepřistoupí. Spíše než právní dopady budou výsledkem dopady společenské a podobně jako při nástupu do úřadu viceprezidenta před dvanácti lety převezme Joe Biden zemi opět významně rozdělenou.

Související

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Trumpova velká výhra dokonána. Harrisovou porazil všude, kde se rozhodovalo

Donald Trump je už od středy jistým vítězem amerických prezidentských voleb, přesto si stále připisuje další triumfy. Podle nejnovějších informací si připsal výhru i v sedmém z tzw. swing states, tedy nerozhodnutých států, kde se rozhoduje o prezidentovi. Americká média mu v sobotu přisoudila vítězství v Arizoně. 

Více souvisejících

Volby USA Joe Biden Kamala Harrisová Donald Trump USA (Spojené státy americké) komentář

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy