KOMENTÁŘ - Spojené státy čekají zasloužené oslavy. Po dlouhých osmi měsících velmi netradičního a v jistých ohledech i historického boje o Bílý dům se Američané dočkali výsledku. Zatímco pro většinu je to po čtyřech letech Trumpova prezidenství jakýmsi zadostiučiněním, sám prezident a jeho kmenoví příznivci hodlají bojovat do poslední chvíle.
7. listopad se bez pochyby zapíše do dějin americké politiky. Spojené státy zažily řadu historických a zlomových voleb počínajíce volbou úplně první hlavy státu George Washingtona, volby letošní byly ovšem v mnoha ohledech od těch předchozích odlišné.
Nemálo odborníků je označilo za možná zlomovější než volby v letech 1800 nebo 1860. Jedním z důvodů je fakt, že letos na volebních lístcích nebyla jména dvou kandidátů nebo zástupců dvou politických stran. Na kandidátce letos stály demokracie, důvěra ve vládní instituce a důvěra jednoho vůči druhému.
Ať už se ale na ně nahlíží jakkoli, s jistotou lze říci, že letošní volby byly největším referendem na úřadující hlavu státu minimálně za poslední dvě století. O tom ostatně svědčí i historická volební účast, a to především minorit, stejně jako historicky největší počet hlasů obdržených prezidentským kandidátem.
Joe Biden jakožto letitý senátor a bývalý viceprezident zvítězil zaslouženě, o celkovém vítězství pro demokraty se ovšem hovořit nedá. Prezident Trump, přestože z voleb odchází jako poražený, si také připsal několik významných čísel. Donaldu Trumpovi se nejen podařilo získat miliony nových voličů, mezi nimiž se pravděpodobně najdou i tací, kteří před čtyřmi lety odevzdali hlas jeho tehdejší protikandidátce Hillary Clintonové. Od roku 1960 je zároveň prvním republikánem, kterého volilo rekordní číslo Afroameričanů.
Vysněného a mnohými očekávaného landslidu se tak demokraté nedočkali. Na druhou stranu se Bidenovi podařilo zvítězit v Arizoně a Georgii, tradičně republikánských státech, v Texasu ho od vítězství dělila pouhá 3 procenta. Demograficky se tak jih pomalu mění a demokraté ho postupně získávají zpět. Ovšem to, že změna chce čas, je více než evidentní.
Zatímco v Bílém domě usedne demokrat, složení Kongresu se příliš nezmění. Demokraté si právě naopak spíše pohorší. Na rozdíl od prezidentských voleb probíhají volby do Kongresu přímo a konají se každé dva roky. Lze z nich tak i vyčíst aktuální rozpoložení voličů. V roce 2010, kdy demokraté ztratili Sněmovnu, tím dali voliči jasně najevo své rozhořčení. Společnost byla rozdělená dopady ekonomické krize, demokraté tehdy přišli i o své voliče, nestraníci se obrátili k republikánům.
Po dvou letech Trumpa v úřadu naopak slavili demokraté ve Sněmovně úspěch, Senát ale zůstal republikánům. I díky nim měl Trump v podstatě volnou ruku nemluvě o legislativních návrzích sněmovních demokratů, které neprošly přes horní komoru. O svou většinu letos sice nepřijdou, několik křesel ovšem připadne republikánům, mezi nimiž se najdou stoupenci konspirační teorie QAnon nebo v případě Madisona Cawthorna muž nařčený z několika sexuálních obtěžování.
Byť si demokraté své sněmovní řady rozšíří o další členy z afro-americké nebo LGBT komunity, o americké společnosti to vypovídá jedno. I přes to, že většina z nich odmítla svěřit další čtyři roky do rukou Donalda Trumpa, nebyla připravena svěřit zemi do rukou demokratů. Velké sjednocení se ve finále nekonalo, Joe Bidena a Kamalu Harrisovou tak čekají nelehké měsíce, kdy v náročné době uprostřed pandemie budou muset plně využít jediné šance, kterou mají, aby dostáli svému slibu a nebyli tak pouze lídry za stranu demokratů, nýbrž lídry všem Američanům bez rozdílu.
Zároveň to budou měsíce, které budou provázet protesty a demonstrace za "ukradené volby", přičemž určité procento lidí Joe Bidena nebude vnímat jako legitimní hlavu státu. Jak už z prezidentova blízkého okruhu zaznělo, volbami to nekončí a byť nelze očekávat, že soud žalobám, které nestojí na žádném právním základě nebo hmatatelném důkazu, vyhoví, zátěžový test čeká i jednotlivé republikánské státní legislativy s ohledem na to, jaké stanovisko zaujmou.
Není pravidlem, aby se Ústavní soud vměšoval do sporů ohledně voleb nebo sčítání hlasů. Případ z roku 2000 mezi Gorem a Bushem stanovil i jistý precedent, dle nějž jsou právě sami státy moderátorem voleb, které zároveň ale nesmějí občanům upírat jim ústavně předepsané právo svobodně volit. Tvrzení prezidentova právního týmu ohledně práva jednotlivých států na přeobsazení volitelů tak jasně narážejí na právo Američanů vztahující se k volbě prezidenta, a to i navzdory tomu, že v konečném důsledku ho volí právě volitelé.
Státní legislativy sice mohou volitele vyměnit, zároveň tím ovšem nemohou rozporovat vlastním zákonům a umožnit tak volitelům hlasovat proti vůli občanů. To, že se právní spory v následujících týdnech objeví, je ale téměř jisté, stejně jako fakt, že prezident Trump dobrovolně na předání moci nepřistoupí. Spíše než právní dopady budou výsledkem dopady společenské a podobně jako při nástupu do úřadu viceprezidenta před dvanácti lety převezme Joe Biden zemi opět významně rozdělenou.
Související
Američany čeká stejná volba jako před čtyřmi lety. Biden a Trump ovládli další primárky
USA míří k opakování duelu Trump vs Biden, potvrzuje další kolo primárek
Volby USA , Joe Biden , Kamala Harrisová , Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , komentář
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 19 minutami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 1 hodinou
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 2 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 2 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 3 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 3 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 3 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 4 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 5 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 5 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 5 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 5 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 6 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 6 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 7 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 7 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 7 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 7 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 8 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění.
Zdroj: Jan Hrabě