Stále více velkých firem i úřadů v USA vyžaduje po zaměstnancích očkování

Ačkoliv administrativa amerického prezidenta Joea Bidena už měsíce opakovaně vybízí Američany, aby se co nejrychleji nechali naočkovat proti covidu-19, miliony jich nadále váhají nebo vakcíny zcela odmítají. Federální vláda nemá pravomoc očkování plošně nařídit, k takzvaným očkovacím příkazům se nicméně v poslední době uchyluje řada velkých firem, univerzit, nemocnic i jednotlivých států a místních úřadů. Podobných iniciativ přitom bude zřejmě přibývat, domnívají se experti.

Očkování po svých zaměstnancích vyžadují už technologičtí giganti Facebook, Google či Microsoft, firmy provozující alternativní taxislužby Uber a Lyft, největší soukromý zaměstnavatel Walmart, největší producent potravin v USA Tyson Foods, filmové a streamovací společnosti Netflix a Disney, případně i banky Morgan Stanley a Goldmans Sachs. Tento týden se k nim připojila i letecká společnost United - jako první z velkých amerických aerolinek.

Většina firem se snaží přimět zaměstnance k naočkování například nabídkou finančního bonusu nebo dnů dovolené navíc. Nenaočkované pracovníky a návštěvníky od určitého data přestanou některé firmy pouštět do svých kanceláří, nebo od nich budou vyžadovat pravidelné testy na koronavirus, nošení roušky a udržování rozestupů od ostatních zaměstnanců.

K podobnému kroku se již uchýlilo přes 600 amerických univerzit, které nenaočkovaným zakázaly vstup do učeben nebo do celého areálu školy. Jejich počet zřejmě ještě poroste, vzhledem k tomu, že soud v Indianě v červenci zamítl stížnost některých studentů z tamní univerzity, podle nichž je takové opatření neústavní.

Povinné očkování pomalu zavádějí i některé nemocnice, včetně prestižní sítě nemocnic Mayo Clinic. Činí tak v návaznosti na společné prohlášení většiny hlavních lékařských asociací, které vyzvaly poskytovatele zdravotní péče k očkovacím příkazům. Mnoho zařízení se nicméně takových kroků nadále obává, zejména kvůli hrozbám případných žalob anebo ze strachu, že od nich odejdou někteří těžko nahraditelní zaměstnanci.

Určité opatření v rámci svých pravomocí přijímá i federální vláda. Biden nařídil povinnou vakcinaci více než dvěma milionům federálních zaměstnanců, ačkoliv jim nehrozí propuštění, pokud se jeho výzvou nebudou řídit. Budou se však muset pravidelně nechat testovat a dodržovat další protiepidemická opatření na pracovišti.

Ministerstvo pro záležitosti veteránů také přikázalo očkování všem zdravotníkům v nemocnicích pod jeho správou. Úřad je jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v USA, nařízení se tak dotkne asi 100.000 lidí.

Biden také vyzval americkou armádu, aby vakcínu proti covidu-19 zařadila na seznam očkovacích látek povinných pro příslušníky ozbrojených sil USA. Ministr obrany Lloyd Austin pak řekl, že brzy s podobným nařízením zřejmě přijde.

Opatření přijaly i některé státy, například Kalifornie a New York, které požadují očkování po všech vládních zaměstnancích. Město New York také jako první v USA bude chtít očkovací průkaz po všech, kteří se budou chtít zúčastnit většiny aktivit ve veřejných vnitřních prostorech, například navštívit bar, restauraci, posilovnu anebo představení.

Většina firem, nemocnic i místních úřadů nicméně s nařízením povinného očkování nadále váhá. Mnoho jich za největší překážku považuje to, že ani jedna z nasazených covidových vakcín dosud nezískala plné schválení od amerických regulačních úřadů. V USA se nyní, podobně jako jinde ve světě, očkuje vakcínami firem Pfizer/BioNTech, Moderna a Johnson & Johnson na základě mimořádného povolení.

Po plném schválení prvních očkovacích látek, které odborníci očekávají letos na podzim, se zřejmě příkazů k naočkování bude objevovat u amerických zaměstnavatelů stále více. Tento trend posílí také předpokládaný pokračující nárůst denního počtu nově infikovaných lidí spojovaný s šířením nakažlivé varianty koronaviru zvané delta, domnívají se experti.

Spojené státy nicméně zůstanou v tomto ohledu geograficky rozděleny. V zemi je nyní plně naočkovaných přes 50 procent celé populace a Biden i jiní činitelé jeho administrativy opakovaně hovoří o nynější fází šíření nákazy jako o "pandemii neočkovaných". Většina nových infekcí i osob přijatých do nemocnic kvůli vážnému průběhu covidu-19 se totiž objevuje ve státech s nejmenší proočkovaností.

V těch povětšinou vládnou republikánští politici, kteří se veřejně stavějí proti povinné vakcinaci a podnikají kroky, jimiž se snaží podobné příkazy znemožnit. Podle expertů je přitom takový postup z právního hlediska stejně obhajitelný jako nařízení povinného očkování některými činiteli v jiných částech USA.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

očkování USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu

Německo čelí rostoucí vlně hybridních útoků ze strany Ruska. Podle šéfky německé vojenské kontrarozvědky Martiny Rosenbergové se letos dramaticky zvýšil počet případů špionáže a sabotážních operací, za nimiž s vysokou pravděpodobností stojí Moskva.

před 3 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli

Více než dvacet zemí včetně Spojeného království dnes společně vystoupilo s výzvou k okamžitému ukončení války v Pásmu Gazy. Ve společném prohlášení, které zveřejnil britský Foreign Office, signatáři odsuzují izraelskou taktiku distribuce humanitární pomoci, označují ji za nebezpečnou a ponižující a důrazně požadují příměří.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Student snědl banán, zničil tak umění

Umělecké dílo za miliony dolarů bylo opět zničeno. Někdo jej snědl

Kultovní umělecké dílo „Comedian“ od italského provokatéra Maurizia Cattelana – banán přilepený lepicí páskou na zeď – bylo opět snědeno. Tentokrát došlo k incidentu 12. července v Centre-Pompidou Metz ve východní Francii, kde výstavu navštívil neukázněný návštěvník, jenž banán bez váhání snědl.

před 7 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat

Čína tento týden hostí summit s lídry Evropské unie. Peking požaduje zrušení cel na elektromobily, Brusel ho však viní z podpory Ruska v jeho válce proti Ukrajině a agresivní hospodářské politiky. Obě strany vstupují do jednání s minimem důvěry, zato s maximem očekávání. Výsledek určí další směřování evropsko-čínských vztahů ve světě sílícího strategického soupeření. Obě strany se přitom nutně potřebují.

před 7 hodinami

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?

Nedávné spekulace o tom, že Spojené státy by mohly poskytnout Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vyvolaly silnou odezvu ve světových médiích i v politických kruzích. Celý příběh začal poté, co americký prezident Donald Trump podle některých zpráv zvažoval možnost, že by Ukrajina získala tyto pokročilé zbraně. Následující den se pak objevily další informace naznačující, že Trump se přímo dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotna zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně obdržela. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Nová výstraha meteorologů, Česko dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dnes aktualizoval svou výstrahu. Upozorňuje nejen na pokračující vysoké teploty, ale nově varuje i před silnými bouřkami, které mohou v odpoledních a večerních hodinách zasáhnout velkou část republiky. Nejvíce ohroženy budou Morava, Slezsko a východní část Čech.

před 10 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

Čtyřletá dívka zemřela hladem v Gaze, situace se blíží humanitární katastrofě

Gaza se opět ocitla na titulních stránkách světových médií, tentokrát kvůli tragické smrti čtyřleté Razan Abu Zaher, která podle místních zdravotníků podlehla následkům hladu a podvýživy. Její příběh se tak stal dalším důkazem prohlubující se humanitární krize v oblasti, kde se hlad šíří stejně rychle jako zoufalství.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje

Spojené státy a Čína svádějí intenzivní boj o kontrolu nad vzácnými zeminami – strategickými surovinami nezbytnými pro technologie i zbrojní průmysl. Čínská dominance v těžbě a zpracování těchto prvků vedla prezidenta Donalda Trumpa k zahájení obchodní války, která odhalila zranitelnost Západu. USA teď investují do těžby i recyklace, aby snížily závislost a posílily vlastní surovinovou bezpečnost.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

WhatsApp

WhatsApp v Rusku skončí. Kreml zakáže nejpopulárnější komunikační aplikaci světa

V Rusku sílí tlak na úplné zablokování oblíbené komunikační aplikace WhatsApp. Podle místopředsedy výboru pro informační politiku Státní dumy Antona Gorelkina by se americká služba, vlastněná společností Meta, měla „připravit na odchod z ruského trhu“. WhatsApp, který má v zemi více než 97 milionů uživatelů, je tak zřejmě dalším cílem kampaně proti zahraničním platformám.

před 13 hodinami

Hans Petter Midttun

Trump se politicky sbližuje s Ruskem, pohrdání je jen přechodné. Udělal něco, na co si netroufl ani Putin, varuje Midttun

Americká vojenská pomoc Ukrajině se mění v obchodní strategii, tvrdí norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz. Reaguje tak na oznámení prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlé zbrojní pomoci přes NATO, kterou Spojené státy podmínily nákupy zbraní evropskými spojenci. Podle Midttuna jde o důkaz, že USA sledují vlastní zájmy, zatímco ochota skutečně pomoci Ukrajině slábne. „Prosazuje mírový plán, který je návodem pro plán Kremlu na porážku Ukrajiny, odměňuje agresora a tlačí na jeho oběť,“ upozornil Midttun.

před 14 hodinami

Izraelská armáda

Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil válku v Pásmu Gazy jako „barbarství“ a upozornil na „bezohledné používání síly“ proti civilnímu obyvatelstvu. Jeho slova zazněla jen několik hodin poté, co podle palestinských úřadů izraelské jednotky zabily při čekání na humanitární pomoc nejméně 93 lidí poblíž města Gaza. Jde o jeden z nejkrvavějších incidentů spojených s distribucí potravin v této válkou zničené oblasti.

před 15 hodinami

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí

Významná evropská diplomatka obvinila Spojené státy vedené prezidentem Donaldem Trumpem z podkopávání mezinárodního úsilí o nalezení a záchranu tisíců ukrajinských dětí unesených ruskými silami od počátku války na Ukrajině v roce 2022. Dle jejích slov americké škrty v zahraniční pomoci a sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) komplikují práci institucí sledujících osudy těchto dětí.

včera

Lamine Yamal

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě

Talent, jaký tady dlouho nebyl. Tím je určitě v současném světovém fotbale považován španělský útočník Lamine Yamal, který brázdí fotbalové trávníky na profesionální scéně už od svých patnácti let, kdy si ho Barcelona poprvé vytáhla do svého A-týmu. Před několika dny vstoupil mezi dospělé, když oslavil své osmnácté narozeniny. A jaksepatří, oslavu uspořádal velikou, avšak v mnohém pro někoho i divokou. Natolik, že se na ni zaměřilo španělské ministerstvo sociálních práv, které vyšetřuje, zda během ní nebyl porušen zákon.

včera

včera

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc

V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy