Život na Venuši? Profesorka rozebrala nedávný překvapivý objev

O pustém povrchu Venuše máme jen nejzákladnější představy na základě dat dvou sovětských sond, kterým se v 80. letech podařilo na planetě přistát, uvádí odbornice. Nepovažuje proto za překvapivé, že zpráva o nálezu molekul, které jsou potenciálním signálem života v tamní atmosféře, zveřejněná v časopise Nature Astronomy, vyvolala šok.

Jde o fosfan, vysoce reaktivní a hořlavý, silně zapáchající jedovatý plyn, který lze nalézt například v hromadách trusu tučňáků či útrobách jezevců a ryb, konstatuje vědkyně. Dodává, že v pozemské atmosféře se vyskytuje jen ve stopovém množství, protože jej rychle ničí oxidační proces.

"Skutečnost, že tato molekula je i tak přítomna v naší oxidační atmosféře, je dána tím, že je neustále produkována mikrobi," píše Gradyová. Deklaruje, že fosfan v atmosféře kamenné planety je vnímán jako silná známka života.

V atmosféře planety, jakou je Venuše, by fosfan neměl být stabilní a měl by rychle oxidovat, pokud nemá neustálý zdroj jako na Zemi, uvádí expertka. Pokládá tedy otázku, proč autoři zmíněné studie fosfan na Venuši vůbec hledali a zda je jisté, že jej objevili.

Při čtení "mezi řádky" má autorka komentáře dojem, že vědecký tým nečekal, že fosfan objeví a ve skutečnosti chtěl prokázat jeho absenci, protože atmosféra Venuše měla posloužit jako modelová "základní atmosféra" kamenné planety bez biostop fosfanu. "Vědci zkoumající kamenné exoplanety by pak mohli srovnávat atmosféry těchto těles s Venuší, aby identifikovali potenciální fosfanové biostopy," vysvětluje akademička.      

Detektivní práce

Objev globální koncentrace fosfanu v množství tisíckrát větším než na Zemi byl překvapivý, přiznává Gradyová. Podotýká, že autory studie přiměl provést jednu z nejpodrobnějších forenzních analýz vlastních dat, jakou kdy viděla.  

První set dat byl získán v červenci 2017 za pomoci havajského teleskopu Jamese Clerka Maxwella, který jednoznačně indikoval přítomnost fosfanu, nastiňuje vědkyně. Dodává, že na základě toho byl v březnu 2019 nasbírán druhý set dat, tentokrát jiným přístrojem a jiným teleskopem, konkrétně vysokospektrálním teleskopem ALMA v Chille.

"Tyto dva datové sety byly téměř nerozlišitelné," pokračuje odbornice s tím, že v atmosféře Venuše je zkrátka nerovnoměrně přítomný fosfan ve středních výškách atmosféry, přičemž jeho koncentrace klesá u pólů.

Gradyová se tedy táže, odkud fosfan pochází. Vysvětluje, že základem fosfanu je fosfor, prvek, který umožňuje mnoho chemických reakcí a který v atmosféře Venuše naměřila již sovětská sonda Vega v podobě oxidované molekuly P₄O₆.

Ve snaze vysvětlit přítomnost fosfanu tým astronomky Jene Greavesové z University of Cardiff použil data z Vegy a namodeloval téměř sto různých chemických reakcí v atmosféře Venuše, aby se ukázalo, zda lze vytvořit zaznamenaný fosafan, uvádí autorka komentáře. Podotýká, že navzdory širokému spektru simulovaných podmínek (tlak, teplota, koncentrace látek) nic nefungovalo, včetně reakcí pod povrchem planety - pro vyprodukování fosfanu v příslušném množství by vulkanická aktivita na Venuši musela být dvěstěkrát silnější než na Zemi.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Expertka si pokládá otázku, zda fosfan nemohl na Venuši zavléct meteor. Upozorňuje, že tuto možnost tým Greavesové rovněž zkoumal, ale dospěl k závěru, že množství fosfanu na planetě je podle nasbíraných dat výrazně vyšší a navíc nemáme důkaz o nedávném dopadu velkého tělesa, který by vytvořil takovou koncentraci fosfanu.

Vědci také zvažovali, zda fosfan nemůže vznikat při reakci s blesky či solárním větrem, ale opět dospěli k závěru, že tímto způsobem by vzniklo jen zanedbatelné množství, poukazuje Gradyová. Táže se tedy, jaká možnost zbývá.

"Fosfan je přítomen v atmosféře Venuše v koncentraci výrazně převyšující míru, kterou lze vysvětlit nebiologickými procesy," deklaruje odbornice. Pokládá otázku, zda to znamená, že v tamní atmosféře žijí mikrobi, kteří plachtí v mracích v kapičkách aerosolu, které fungují jako malé "mucholapky".

Autoři studie netvrdí, že našli důkaz života, ale pouze " nevysvětlitelnou chemickou anomálii", zdůrazňuje vědkyně. Cituje přitom známou repliku Sherlocka Holmese:  Vyloučíme-li vše, co nepřichází v úvahu, zůstane potom pravda, i když vypadá jakkoli nepravděpodobně.

Nadále se vede vzrušená debata o přítomnosti metanu v atmosféře Marsu coby možné biostopě a nyní se zdá, že astrobiologové pátrající po životě mimo Zemi mohou diskutovat o další atmosférické biostopě, uvádí expertka. Poukazuje, že Evropská vesmírná agentura momentálně zvažuje misi k Venuši, která by prozkoumala tamní geologickou a tektonickou historii a pátrala po potenciálních vulkanických plynech, což by nám poskytlo lepší představu o tom, co uniká do atmosféry planety. "Tato nová studie by měla posílit důvod pro schválení uvedené mise," uzavírá Gradyová.