Stovky lidí dnes vyšly do ulic v Hongkongu na protest proti odkladu parlamentních voleb a novému kontroverznímu bezpečnostnímu zákonu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž policie do davu vystřelila pepřové projektily. Policie pak oznámila, že zatkla na 290 lidí, většinu z nich za nelegální shromažďování.
V červenci správkyně Hongkongu Carrie Lamová volby, které se původně měly konat dnes, o rok odložila, což zdůvodnila pokračujícím šířením koronaviru. Rozhodnutí bylo ranou pro prodemokratickou opozici, která si po vyhraných listopadových místních volbách dělala naděje na historický úspěch v hlasování. Pouze polovina ze 70 parlamentních křesel v hongkongském parlamentu je přímo volená. O obsazení zbylých míst rozhodují místní zájmové skupiny, které jsou většinou nakloněny užší spolupráci s pevninskou Čínou. Ta převzala kontrolu nad bývalou britskou kolonií v roce 1997.
"Dnešek měl být náš volební den, musíme klást odpor, bojovat za svůj hlas," uvedla 70letá demonstrantka. "Vraťte mi můj hlas" a "Zkorumpovaní policisté", volali účastníci demonstrace.
Policie podle agentury AP oznámila, že zadržela 289 lidí, většinu z nich za nedovolené shromažďování. Jedna žena byla zatčená za šíření hesel požadujících nezávislost Hongkongu. Policie na své facebookové stránce upozornila, že nový bezpečnostní zákon šíření podobných hesel zakazuje.
Hongkongská vláda večer vydala prohlášení, v němž odsoudila dnešní dění jako "nelegální a egoistické počínání" demonstrantů. "Prioritou Hongkongu je sjednotit se a společně bojovat proti viru," sdělil vládní mluvčí.
Parlamentní volby by byly první poté, co stálý výbor čínského parlamentu koncem června schválil kontroverzní bezpečnostní zákon, který definuje čtyři trestné činy, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Občané Hongkongu, kteří budou na základě této legislativy zatčeni, mohou být souzeni v pevninské Číně. Hongkongská vláda trvá na tom, že parlamentní volby nebyly odloženy z politických důvodů.
Podle kritiků je nový bezpečnostní zákon porušením zásady "jedna země, dva systémy", k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když správu nad Hongkongem přebírala od Británie. Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. Zastánci zákona naopak tvrdí, že přinese stabilitu po loňských protipekingských a prodemokratických protestech.
Watch how the Hong Kong police treated this frightened girl who was only walking on a shopping street.#FreeHongKong#StandWithHongKong pic.twitter.com/8rwoRoYRqd
— Nathan Law 羅冠聰 ? (@nathanlawkc) September 6, 2020
Na demonstraci dohlížely tisíce policistů. Účastníci pochodu skandovali protivládní slogany "osvoboďte Hongkong", což nový bezpečnostní zákon zakazuje. Agentura Reuters uvedla, že bylo zatčeno i několik prominentních aktivistů včetně Figa Chana z hnutí za občanská práva Civil Human Rights Front a někdejšího zákonodárce Leung Kwok-hunga. Informace se podle Reuters objevila v příspěvku na Chanově facebookové stránce.
Počet protivládních demonstrací v Hongkongu se letos snížil kvůli omezením shromažďování, jež byla zavedena kvůli šíření koronaviru, a kvůli bezpečnostnímu zákonu, který trestá činy, jež Peking považuje za podvratné, separatistické, teroristické či za tajnou spolupráci se zahraničními aktéry.
Koronavirus se v Hongkongu od ledna potvrdil u zhruba 4800 lidí. Denní počty nových případů od června klesly z trojciferných až na jednociferné čísla, píše Reuters. Místní policie žádosti o povolení protestů v uplynulých měsících zamítala. Podle současných protikoronavirových opatření se tam smí shromažďovat maximálně dva lidé.
Související

V Hongkongu zatkli 47 prodemokratických aktivistů

Masová razie v Hongkongu: Zatčeno přes 50 prodemokratických aktivistů, Tchaj-wan je šokován
demonstrace v Hongkongu , Hongkong , Carrie Lamová , Čína , volby v Hongkongu
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek