NÁZOR: Horký podzim? Profesor naznačil, co chystá Severní Korea

KLDR využívá situace okolo Afghánistánu

Test raket s plochou dráhou letu, které údajně zasáhly cíle vzdálené na 1.500 kilometrů, byl avizován 13. září a se drží omšelé severokorejské taktiky, míní odborník. Tou je podle něj vystupovat agresivně, vypouštět rakety a následně přejít do „post-provokačního mírového režimu“ a sledovat přicházející ústupky.

Tentokrát přišel odvetný raketový test ze strany Jižní Koreje, což dále vyhrotilo napětí na Korejském poloostrově, upozorňuje I. Tento zkušený pozorovatel severokorejských provokací, které nazývá „pchjongjangskou hrou“, nicméně zažil podobně dynamický vývoj v posledních třech desetiletích již mnohokrát.

„Historie ukazuje, že ukázka síly ze strany Severní Koreje je obzvláště pravděpodobná, pokud jsou Spojené státy považovány za mezinárodně slabé, jako je tomu nyní po chaotickém odchodu z Afghánistánu,“ pokračuje profesor. Dodává, že z pohledu mezinárodního společenství je znepokojivé, že by severokorejský vůdce Kim Čong-un mohl využít sérií blížících se výročí, včetně založení vládnoucí strany, které připadá na 10. října, k další eskalaci tensí.

Expert pokládá otázku, proč KLDR otestovala rakety právě nyní, když poslední odpal provedla 25. března. Vysvětluje, že Severní Korea, stejně jako všechny ostatní země s raketovým arzenálem, musí své střely periodicky zkoušet a vylepšovat.

K testu došlo po poměrně umírněné vojenské přehlídce k oslavám výročí založení KLDR, které připadá na 9. září, připomíná I. Podotýká, že v minulých letech severokorejský režim toto výročí slavil například zkouškami jaderných zbraní, ale tentokrát se v ukázce vojenské síly držel zpět a nepředvedl žádné balistické rakety a nechlubil se jadernými prostředky.

Někteří pozorovatelé dění na Korejském poloostrově dokonce soudí, že cílem přehlídky mohlo být nabídnout mezinárodnímu společenství záblesk naděje na diplomatický pokrok, uvádí autor komentáře. Následný očividný zvrat podle něj zapadá do pravidelného cyklu.

Profesor si ostatně od počátku myslel, že umírněná vojenská přehlídka mohla být koncipovaná jako předehra provokace, což se o den později potvrdilo, když došlo k novým raketovým testům.

Tlak se stupňuje

„Odpověď Washingtonu je tlumená,“ pokračuje odborník. Připomíná, že japonští, američtí a jihokorejští diplomaté po schůzce 14. září vyzvali Pchjongjang, aby se vrátil k jednání o svém jaderném a raketovém programu, přičemž zvláštní americký zmocněnec pro KLDR požádal tamní režim, aby „reagoval pozitivně“ na společnou nabídku setkání bez předběžných podmínek.

Severní Korea však odpověděla o den později zmíněným odpalem dvou střel dlouhého dosahu, k němuž došlo na výročí vylodění sborů OSN u Inčchonu, tedy klíčové události korejské války, konstatuje profesor. Doplňuje, že Jižní Korea odpověděla testem z ponorky odpalované střely.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Z pohledu Pchjongjangu nazrál čas na pozvolnou eskalaci, míní koreanista. Vyzdvihuje, že současná americká administrativa se stále vzpamatovává z odchodu z Afghánistánu a historie ukazuje, že KLDR tíhne k vyhrocení napětí, pokud cítí vojenskou slabost protivníka.

Na konci 60. let, když byly Spojené státy sužovány vietnamskou válkou, podnikla Severní Korea několik úderů na americké i jihokorejské cíle, připomíná expert. Doplňuje, že podobně v roce 2006, kdy se Washington potýkal s problémy na iráckém válčišti, nařídil tehdejší severokorejský vůdce Kim Čong-il první zkoušku jaderné zbraně.

Pchjongjang nyní vytrvale stupňuje tlak na administrativu amerického prezidenta Joe Bidena, by viděl, kam až může zajít, domnívá se autor komentáře. Odkazuje na prohlášení Mezinárodní agentury pro atomovou energii z letošního srpna, že KLDR oživila plutoniový reaktor v Jongbjonu, který dříve uzavřela po dohodách z let 1994, 2008 a 2018.

I opakuje, že Kim Čong-un by mohl využít některého z nadcházejících velkých severokorejských výročí k další eskalaci, ostatně právě v předvečer výročí založení vládnoucí strany v roce 2006 proběhl první severokorejský jaderný výbuch. Blíží se také čtvrté výročí testu zatím největší severokorejské rakety dlouhého doletu, které připadá na 29. listopadu, upozorňuje koreanista. Další velké zkoušky zbraní během letošního podzimu by jej proto nepřekvapily.

„Zapadalo by to do vzorce střídání vstřícného vystupování a následně agresivního jednání, který již mnoho desetiletí značí severokorejskou diplomatickou rutinu,“ píše expert. Dodává, že postup Pchjongjangu je tedy plně předvídatelný.