Tisk: Po skončení olympiády vyvstává otázka, zda se měla vůbec konat

O rok odložené olympijské hry v Tokiu měly podle organizátorů sloužit jako pomník vítězství nad pandemií covidu-19. Světový tisk si nicméně po jejich nedělním zakončení klade otázku, zda bylo jejich uskutečnění dobrou volbou. Protikoronavirová opatření byla všudypřítomná a řada expertů pokračuje hry za selhání.

V Tokiu v průběhu her prudce vzrostl počet nových nákaz a olympiádu bude nutné ze značné části pokrýt z veřejného rozpočtu. Domácí publikum se přitom ani nemohlo sportovních akcí zúčastnit, což u mnohých vedlo ke značnému nezájmu až odporu.

Při nedělním závěrečném ceremoniálu, jehož se zúčastnili v podstatě jen vybraní hosté a někteří sportovci, postavili organizátoři na stadionu maketu parku, aby účastníkům her umožnili "zažít Tokio". Už to je podle agentury Reuters výstižnou připomínkou nesčetných restrikcí, kterým byli sportovci vystaveni. Po dobu her žili odděleni od zbytku společnosti v "bublině", v níž podstupovali každodenní testy na koronavirus a v hostitelské zemi nesměli strávit víc času, než bylo nezbytně nutné.

"Celá absurdita těchto her se ukázala v nápise Tokio 2020, který byl všude. Největší sportovní událost se izolovala od prostoru i času. Do bubliny, ze které byl kontakt s vnějším světem nechtěný a nemožný," napsal deník Die Zeit. "Sportovci, kteří si olympijskými hrami často plnili životní sen, seděli znuděně ve svých pokojích. Izolovaní a neustále testovaní," doplnil list, který si položil otázku, zda bylo vůbec správné hry v době pandemie uspořádat.

Die Welt poukázal na to, že kritikou nešetřili sportovci, kterým vyšel test na koronavirus pozitivně a kteří následně museli do tvrdé karantény. "Japonci pro takové stížnosti ale mají jen málo pochopení," dodal deník.

V Tokiu a jeho okolí platí kvůli šíření nakažlivé varianty koronaviru delta stav nouze, denní počet nových případů se tam od začátku her více než zdvojnásobil a poprvé tam vystoupal nad 5000 denně. Místní úřady se proto obávají možné přetíženosti nemocnic.

Ačkoliv se organizátorům zřejmě podařilo předejít tomu, aby se z olympiády stalo lokální epicentrum epidemie, řada expertů tvrdí, že japonská vláda svým rozhodnutím uspořádat hry navzdory špatné epidemické situaci vyvolala u místních obyvatel pocit falešného bezpečí, což vedlo k porušování ochranných nařízení a většímu šíření viru.

Proti uspořádání her se v Japonsku zvedla vlna nevole a podle agentury Kjódó akce politicky uškodila premiérovi Jošihidemu Sugovi. Ten nyní musí doufat, že očkovací kampaň zpomalí šíření viru, odvrátí kolaps zdravotnického systému a dost možná tím zachrání i jeho politickou budoucnost, píše agentura.

Suga bude muset v příštích měsících obhájit post lídra Liberálnědemokratické strany (LDP) a vést ji ve volbách, které by podle expertů v současné chvíli s největší pravděpodobností prohrál. Premiér proto bude zřejmě hlasování co nejvíce odkládat a doufat, že se vypjatá situace po olympijských hrách brzy uklidní. Mírnou úlevu mu může přinést fakt, že Japonsko na hrách získalo svůj dosud největší počet medailí.

Nespokojenost v Japonsku nicméně vyvolaly i vysoké náklady na uspořádání největší světové sportovní akce, která s sebou však vzhledem k restrikcím nepřinesla očekávaný turistický boom ani příjmy z prodeje lístků. Oficiální cena činí 15,4 miliardy dolarů (333 miliard korun), podle expertů je však reálně zřejmě až dvojnásobná, jelikož do oficiálního údaje nejsou zahrnuty nesčetné vedlejší investice z posledních let. Prodej televizních licencí přitom tyto náklady nepokryje a japonští daňoví poplatníci tak zřejmě zaplatí asi sedm miliard dolarů (151 miliard korun) za akci, které se ani nemohli zúčastnit, natož si ji užít, napsal list USA Today.

Podle německé mediální skupiny RND všechna hygienická opatření pro ochranu olympijské bubliny jen ilustrují, že poslední dva týdny v Japonsku nebyly nic jiného než nouzové hry. "Musely se konat, aby to neotřáslo systémem. Mezinárodní olympijský výbor totiž stále žije díky příspěvkům, které televize platí za přenosová práva a které sponzoři odvádějí za to, že jsou jejich produkty vidět," dodal RND.

"Medaile jsou rozdány, Tokio to zvládlo," uvedla televize RTL. "Důvod k euforii po skončení her měl ale jen jeden člověk - šéf," uvedla stanice o prezidentovi Mezinárodního olympijského výboru Thomasu Bachovi. "Když Thomas Bach hovoří o tom, že olympijské hry nebyly žádnými hrami duchů, tak má samozřejmě pravdu. Na tribunách totiž neseděli žádní duchové, ale sám šéf Mezinárodního olympijského výboru," uvedla televize s výčtem sportovních klání, která Bach sledoval.

Otazník nyní visí nad chystanými paralympijskými hrami. To, v jaké formě se budou konat, a zda vůbec, bude předmětem jednání mezi japonskými úřady a Mezinárodním olympijským a paralympijským výborem. Podle expertů se zřejmě uskuteční, pokud dojdou lídři k názoru, že takovým rozhodnutím nepřivodí kolaps zdravotnického systému.

Podle serveru BBC se po skončení her některým lidem ulevilo a jiní zase mají obavy z příštích dnů a měsíců. Debaty o tom, zda bylo moudré "covidovou" olympiádu uspořádat, se zřejmě povedou ještě mnoho let. "Nezpochybnitelné však je, že se i v nejistých časech sportovci ukázali být povznášející a nezkrotnou silou," poznamenává BBC.

Související

Olympiáda, ilustrační foto

Šéf MOV Bach: Olympiáda bez duše nebyla. Dala naději celému světu

Ještě krátce před zahájením letošních Letních olympijských her v Tokiu nebylo zřejmé, zda se kvůli sílící se koronavirové pandemii v japonské metropoli vůbec uskuteční. Nakonec se uskutečnila a nyní úspěšně dospěla do svého závěru. Samotný předseda Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach se nechal slyšet, že pokud se veřejnost bála, že se bude jednat o olympiádu bez duše či dokonce o oympiádu duchů, tak právě díky sportovcům olympiáda bez duše nebyla.

Více souvisejících

Olympijské hry 2021 (Tokio) olympiáda

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?

Vzhledem k blížícímu se startu nové sezóny tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže Chance ligy, jenž je naplánován již na pátek 18. července, se v těchto dnech a týdnech připravují prvoligové kluby na svých soustředěních a úřadující český mistr Slavia Praha není výjimkou. Dosud přivedla mnoho zajímavých posil v čele s Michalem Sadílkem a Japoncem se zkušenostmi z anglické Premier League Daikim Hašiokou. V současnosti však řeší trable s další posilou Dominikem Javorčekem a čile se také mluví o možném odchodu El Hadjiho Malicka Dioufa. Poslední dny pak také o zájmu o služby samotného kouče Jindřicha Trpišovského.

před 2 hodinami

Robert Fico promluvil poprvé od atentátu na svou osobu.

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí

Druhým dnem a především výpovědí poškozeného ve středu pokračoval proces s atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Politik se nicméně osobně nedostavil, soud nechal jeho výslech přehrát. Útočník Juraj C. dal prostřednictvím obhájce najevo, že se neztotožňuje s tím, že mu hrozí doživotí. O průběhu procesu informoval deník Pravda. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

před 6 hodinami

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

před 7 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

před 8 hodinami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 9 hodinami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Počasí se neumoudří. Pršet bude až do konce týdne

Deštivé počasí nás bude doprovázet i v dalších dnech. Podle ČHMÚ.cz s ním je potřeba počítat minimálně do konce týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy