Vystrčil jako Kennedy, píše ekonom v komentáři pro přední americký deník

Osvěžující aféra

Reakce čínských státních médií a čínské vlády přišla okamžitě, poukazuje autor komentáře. Připomíná, že čínský ministr zahraničních věcí Wang I, tou dobou na návštěvě Německa, pohrozil, že předseda českého senátu zaplatí za své „krátkozraké chování a politický oportunismus vysokou cenu“, což vyvolalo bezprostřední protireakci nejen českého ministerstva zahraničí, ale též Francie i německé kancléřky Angely Merkelové.

„Aféra, která proměnila Českou republiku v nejotevřenějšího kritika čínské hegemonie z celé EU, je osvěžením v době, kdy si mnozí reflexivně asociují postkomunistickou střední Evropu s ‚neliberální demokracií‘ a oslabujícími závazky vůči západním spojenectvím,“ tvrdí americkému publiku Roháč. Dodává, že Vystrčilova návštěva Tchaj-wanu přichází po mimořádném zvratu v česko-čínských vztazích.

Stávající český prezident Miloš Zeman během svého pobytu v úřadu navštívil Čínu hned pětkrát a čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi se během jeho návštěvy Prahy v březnu 2016 dostalo mnohem pompéznějšího přijetí než jakékoliv jiné hlavě státu v dějinách samostatné České republiky, uvádí ekonom. Poukazuje, že situace kontrastuje s postojem prvního českého prezidenta Václava Havla, který před svou smrtí v roce 2011 často veřejně prezentoval své přátelství s tibetským dalajlámou, což velmi pobuřovalo čínské představitele.

Česká kritika Číny, která vyzdvihuje chabé respektování lidských práv a čínský přístup k náboženským menšinám, byla dlouho odmítána jako naivní, uvádí Roháč s tím, že podle pragmatických hlasů neměly morální principy stát v cestě přílivu čínských investic a vzájemnému obchodnímu rozvoji.

Ekonom připomíná, že ukázkou tohoto přístupu byl investiční konglomerát CEFC, jehož ředitel Jie Ťien-ming dokonce působil jako ekonomický poradce prezidenta Zemana, přičemž Čína svou hospodářskou přítomnost v České republice navenek silně vyzdvihovala.

Slibovaný příliv obchodních příležitostí se ale nikdy nenaplnil, vyzdvihuje Roháč. Podotýká, že CEFC sice investovala do pražské Slavie a českých pivovarů, ale přímé investice tchajwanských firem do českého průmyslu jsou čtrnáctkrát větší. „Ukázalo se, že naivní nebyli stoupenci Havlova principiálního postoje k Číně, ale ti, kteří věřili čínským slibům,“ deklaruje ekonom.

Pád Jie Ťien-minga z přízně pekingského režimu v roce 2018 oslabil síť obchodních zájmů obklopující prezidenta Zemana, tvrdí Roháč. Upozorňuje, že vůči Číně je kritická i česká veřejnost - z loňských průzkumů veřejného mínění vyplývá, že u Čechů jsou oblíbenější země EU, Spojené státy, Turecko a dokonce i Rusko -, přičemž 71 % z nich nyní považuje čínské utajování za důvod rozšíření koronaviru.

Češi se probudili

Rozkol s Čínou začal počátkem roku 2019 na městské úrovni, upozorňuje autor komentáře. Nastiňuje, že primátor Prahy Zdeněk Hřib tehdy odmítl zrušit pozvání tchajwanských představitelů na setkání diplomatů, navzdory silnému čínskému tlaku a o rok později ukončil partnerství Prahy s Pekingem kvůli konfliktu ohledně klausule o respektu politiky „jedné Číny“, které Peking odmítal z partnerské dohody vyřadit.

Čína v reakci pohrozila omezením financování fotbalové Slavie Praha, kterou koupila v roce 2015, ale Hřib přesto v lednu 2020 podepsal partnerskou dohodu s tchajwanskou metropolí, rekapituluje autor komentáře. Vysvětluje, že cestu, kterou nyní Vystrčil uskutečnil, plánoval již jeho předchůdce Jaroslav Kubera, ale čínská ambasáda v Praze a Pekingu naklonění čeští politici se uchýlili k reakci, která hraničila s vydíráním.

„České společnosti, jejichž představitelé navštíví Tchaj-wan, a předseda (senátu) Kubera nebudou v Číně ani čínským lidem vítáni,“ cituje Roháč z varovného dopisu čínského velvyslanectví. Americkým čtenářům přibližuje, že Kubera následně zemřel na infarkt, který podle své rodiny utrpěl právě kvůli čínskému nátlaku.

Tvrdá diplomacie Číny měla přesně opačný důsledek, než Peking zamýšlel, míní ekonom. Poukazuje, že české ministerstvo zahraničí odmítlo čínský požadavek, aby postavilo Hřiba a Kuberu do latě a Česká republika byla jednou z prvních zemí schengenského prostoru, která po vypuknutí koronavirové nákazy přestala vydávat Číňanům víza.

V květnu letošního roku pak česká a americká vláda podepsaly společnou deklaraci ohledně bezpečnosti sítě 5G, která implicitně směřuje proti čínským technologickým gigantům Huawei a ZTE, avšak krom spousty silných slov nepřišla žádná čínská odveta, upozorňuje Roháč. Deklaruje, že navzdory diametrálně odlišné velikosti obou zemí jsou hospodářské a politické páky Pekingu na Prahu v praxi nulové.

Česká republika podle ekonoma ukazuje, že cena principiálního, na hodnotách založeného přístupu k Číně není tak velká, jak zmiňují zastánci současného evropského postoje spočívajícího ve vyzdvihování „partnerství“ a „systémového soupeření“, tvrdí ekonom. Vyzdvihuje, že čínský podíl na celkových přímých zahraničních investicích v Evropě činí 1 %, což je méně než v případě Hongkongu a Singapuru.

„Češi se probouzejí. Jak dlouho bude to samé trvat zbytku Evropy?“ táže se závěrem Roháč.