První český PPP projekt je hotový. Dálnici D4 prodloužil o desítky kilometrů

Otevřený úsek nabízí rychlejší spojení mezi středními a jižními Čechami. Celkově se postavilo 32 kilometrů zcela nové komunikace a bylo modernizováno dalších 16 kilometrů starších úseků. Stavba trvala 43 měsíců. Následujících 25 let bude o novou dálnici pečovat soukromá společnost Via Salis Operations. Stát nadále zůstává majitelem infrastruktury a plně převezme dálnici do své správy v roce 2049. Stát bude koncesionáři pravidelně hradit tzv. platbu za dostupnost.

"Dostavba dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás, ukázala, že tento model spolupráce státu a soukromého sektoru jako jeden z nástrojů k zajištění výstavby dopravní infrastruktury, funguje. Stavba nejenom zrychlí cestu z Prahy na jih Čech a naopak, ale bude také mnohem bezpečnější. Řidiči nebudou muset projíždět nebezpečnou křižovatkou Lety u Písku a zbaví se také tradičních pátečních a nedělních kolon kolem Milína," řekl premiér. 

Projekt PPP D4 realizoval stát společně se sdružením Via Salis složeného z francouzských firem VINCI Highways a Meridiam. Zhotovitelem stavebních prací byly společnosti ze skupiny VINCI Construction CS. Dálnice D4 výrazně urychlí spojení na trase Praha – Příbram – Strakonice – Písek a dále směrem k hranicím s Německem, čímž pomůže i ekonomickému rozvoji regionů, které propojuje. Vznikla moderní, a především bezpečná komunikace, která zpřehlední provoz v úsecích a výrazně uleví od dopravních komplikací a sníží nehodovost.

"V příštích deseti letech potřebujeme investovat do rozvoje dopravní infrastruktury jednotky bilionů korun. K zajištění těchto prostředků proto počítáme rovněž s větším zapojením soukromého kapitálu do dalších projektů na dálnicích i železnicích," dodal Fiala, který poděkoval Kupkovi i jeho předchůdcům za vytrvalou snahu a práci na přípravě i realizaci.

Do operačního centra na D4 se sbíhají všechny informace, které se přenášejí z kamer, čidel a senzorů rozmístěných po celé trase D4. Stoprocentní pokrytí dálnice umožní týmům operátora reagovat rychle na případné události na dálnici. Projekt D4 zároveň vynikl ambiciózním přístupem k ochraně životního prostředí. Na D4 se například zrecyklovalo téměř sto procent vyfrézovaného asfaltu. Veškerá zemina, která byla z budoucí trasy dálnice odstraněna, posloužila k pokrytí náspů, ornici pak dostali zemědělci. Pro budování podkladových vrstev dálnice se použilo kamenivo především z lokálních zdrojů, čímž se snížily zejména emisní zátěže plynoucí z dopravy na velké vzdálenosti.