Po dvou desetiletích u moci turecký autoritářský vůdce Recep Tayyip Erdogan ví, jak pracovat s davy, jak zaujmout veřejnost a jak si zachovat silné mocenské postavení. Mezi lidmi má řadu podporovatelů, a ti si nedokáží představit, že by blížící se druhé kolo prezidentských voleb nevyhrál.
Lidé se ho na sjezdu taxikářů v Istanbulu nemohli nabažit. Podle serveru BBC ovládal dav jako dirigent orchestr. Podporovatelé jásali a tleskali, a opozici náležitě vypískali.
Shromáždění dosáhlo vrcholu, když prezident pronesl na rozloučenou: "Jeden národ, jedna vlajka, jedna vlast, jeden stát." V té době stálo mnoho stárnoucích řidičů na nohou, tleskalo a zvedalo ruku na pozdrav.
Ayse Ozdoganová, konzervativně oblečená žena v šátku, přišla se svým manželem taxikářem brzy ráno, aby si vyslechla každé slovo svého prezidenta. "Erdogan je pro mě vším," řekla s úsměvem. "Dříve jsme se do nemocnic nemohli dostat, ale teď se můžeme snadno pohybovat. Máme dopravu. Máme všechno. Vylepšil silnice. Postavil mešity. Rozvíjel zemi vysokorychlostními vlaky a podzemními linkami," dodala.
Prezidentovo nacionalistické poselství se zalíbilo mnoha přítomným. Podle Kadira Kavlioglua proto, že milují svou vlast a národ. "Kráčíme neustále za prezidentem. Jsme s ním na každém kroku. Ať už cena brambor a cibule stoupá nebo klesá, můj drahý prezident je naší nadějí," doplnil.
Jenže když šli Turci tento měsíc k volebním urnám, nehlasovali peněženkami. Ceny potravin raketově rostou a inflace dosahuje neuvěřitelných 43 %. Přesto prezident Recep Tayyip Erdogan skončil první se ziskem 49,5 % hlasů. Výsledek, který analytici nepředpokládali.
Jeho soupeř Kemal Kilicdaroglu, vůdce sekulární opozice, získal 44,9 %, což dokládá, že voliči jsou rozděleni. Proč ale Erdogana tolik lidí podporuje, navzdory hospodářské krizi a pomalé reakci vlády na katastrofální dvojité únorové zemětřesení, které zabilo nejméně 50 000 lidí?
"Myslím, že je to teflonový politik," říká profesor Soli Ozel, který přednáší mezinárodní vztahy na istanbulské univerzitě Kadir Has s tím, že z něj vyzařuje síla a Kilicdaroglu takovou vlastnost nemá."
Přesto po zklamání v prvním kole zatočil ostře doprava. Z role starostlivého dědečka se přesunul do pozice nacionalistických zastánců tvrdých rozhodnutí. "Oznamuji, že pošlu všechny uprchlíky zpět domů, jakmile budu zvolen prezidentem, tečka," řekl Kilicdaroglu na nedávném volebním shromáždění.
Jelikož jde o více než tři miliony Syřanů, kteří do Turecka uprchli před válkou, je o poselství, které má v Turecku pozitivní ohlas. Podle serveru to ale znamená, že ať už bude příštím tureckým prezidentem kdokoliv, zvítězí nacionalismus. Voliči ostatně už zvolili nejnacionalističtější a nejkonzervativnější parlament všech dob, v němž si Erdoganova vládnoucí koalice AK (Spravedlnost a rozvoj) udržela kontrolu.
Zeynep (21) a Mert (23) studují psychologii a jejich přátelství začalo v univerzitním klubu LGBTQ+, který byl už uzavřen. Ostatně průvody homosexuálů jsou zakázány od roku 2015. A situace pro ně nevypadá v budoucnu o nic lépe.
"Erdogan nás, v každém projevu, na každé akci, kterou pořádá, začal vykreslovat jako cíle. Den za dnem z nás stát dělá nepřítele," tvrdí. "To, co vláda říká, má dopad na lidi. Vidíte, jak se to odráží v těch, kteří jsou vám nejblíže, dokonce i ve vaší rodině. Pokud to bude pokračovat, co dál? Nakonec žijeme stále ve střehu a napjatí, pořád ve strachu," dodal Mert.
Zeynep stále doufá v novou éru, ale ví, že přijít nemusí. "Je mi 21 let a oni jsou tady už 20 let. Chci změnu, a pokud to neuvidím, budu smutná a vyděšená. Budou na nás útočit víc. Budou nám více upírat naše práva. Myslím, že zakážou mnohem více věcí. Ale pořád budeme něco dělat, pořád budeme bojovat," dodala.
Podle analytiků ale nejde Erdoganovi o to, že by jako autokrat zoufale lpěl na moci. "To, co by bylo zlikvidováno, je stávající systém, a to může být pro představitele režimu nepřijatelné," uvádí server Turkey Analysts.
Druhé kolo voleb se odehraje už tuto neděli a ačkoliv byl před prvním kolem hlasování podle průzkumů favoritem Kilicdaroglu, političtí analytici jsou nyní skeptičtí a předpokládají, že Kilicdaroglovy šance na porážku Erdogana nejsou velké.
Související
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám
Aktuálně se děje
včera
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
včera
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
včera
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
včera
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
včera
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
včera
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
včera
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
včera
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
včera
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
včera
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
včera
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
včera
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
včera
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
včera
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
včera
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
včera
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
4. září 2026 21:41
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno 4. září 2026 20:35
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.
Zdroj: Libor Novák