PŮVODNÍ ZPRÁVA | Blízký východ na pokraji války: Írán může brzy vyvinout jadernou zbraň, varuje analytička

Region Blízkého východu se v posledních týdnech nachází na pokraji totální války. Nedávný íránský raketový útok donutil Američany rozmístit do Izraele mobilní systémy protivzdušné obrany THAAD, aby pomohly židovskému státu s odrážením podobných útoků nejen ze strany Teheránu, ale i jeho regionálních zástupných sil, jako jsou Hizballáh nebo Hamás.

Írán a Izrael si dlouhodobě vyměňují ostrou rétoriku, Izraelci pohrozili Íráncům odvetou za již zmíněný nedávný útok. Tamní ministr zahraničí Abbás Arákčí ale Tel Aviv varoval, že útok na íránskou infrastrukturu vyvolá silnější odvetu.

Izraelci opakovaně tvrdí, že se jim v konfliktu daří likvidovat vedoucí představitele Hizballáhu a Hamásu. Ač se velká část těchto zpráv minimálně s postupem času ukáže jako pravdivá, nemusí tomu tak být ve všech případech. „Vedou si ale ve skutečnosti tak dobře, jak se prezentují? IDF tvrdí, že zabíjí mnoho bojovníků Hamásu a Hizballáhu, ale zároveň zabíjejí tisíce civilistů, což vzbuzuje podezření ohledně jejich tvrzení,“ nastínila bývalá bezpečnostní analytička NATO Eliška Filová pro EuroZprávy.cz.

Izraelské vojenské kampaně podle ní „dělají Izrael méně bezpečný tím, že vytvářejí stále větší regionální nenávisti vůči němu“. „Další generace Palestinců, Libanonců, Syřanů a mnohých dalších na tuto válku nezapomene, stejně jako Izrael nezapomene na 7. říjen,“ popsala s odkazem na loňský útok Hamásu proti Izraeli.

Důležitým faktorem ale nadále zůstává právě Írán. Obě země „mohou pokračovat ve svých výměnách raketových útoků a nájezdů proti sobě po velmi dlouhou dobu“, jak uvedla Filová. „Není logisticky proveditelné, aby jedna strana poslala proti druhé masivní množství pozemních jednotek,“ upřesnila.

„Z dlouhodobého hlediska si myslím, že Izrael bude ztrácet více a více politické podpory, a pokud jeho podporovatelé – zejména USA a Spojené království, přestanou poskytovat vojenskou pomoc, dostanou se do problémů,“ zdůraznila bývalá analytička.

Íránský přístup je do značné míry nejednoznačný, ač by Teherán zřejmě „byl po vojenské stránce připravený“. „Írán chce do určité míry ukázat svou sílu a vyslat Izraeli signál, ale ne natolik silný, aby rozpoutal úplnou válku,“ podotkla Filová.

Íránská armáda je „velmi schopná“ a v „uplynulém desetiletí zažila hodně bojů v Iráku a Sýrii“. „Jejich pozemní síly jsou obzvláště zdatné ve vedení zástupných válek. Írán je méně pokročilý v letectvu a námořnictvu, ale co se ukázalo během posledního roku, je to, že není potřeba mít masivně pokročilou armádu ve stylu americké, aby bylo možné způsobit velké problémy,“ shrnula.

Teherán skutečně hledá cesty, jak některé své nedostatky překonat. „Hutíjští povstalci v Jemenu výrazně ovlivnili námořní oblasti prováděním raketových útoků a nájezdů proti lodím a íránské raketové útoky vážně narušily izraelský vzdušný prostor. Když jste kreativní, můžete překonat své nevýhody,“ poznamenala analytička.

Kdyby Írán s Izraelem přece jen šli do otevřené války, podle Filové by „fronta vypadala hodně podobně jako nyní“. „Izrael a Írán jsou fakticky ve válce, i když to nechtějí přiznat. Izraelské a íránské speciální síly už bojují na severu Sýrie, a dokonce i v Iráku,“ upozornila.

Eskalace by tak pravděpodobně probíhala z velké části ve vzduchu, protože „ani jedna strana nemůže přímo zasáhnout druhou“, neboť neexistují žádné mořské ani pozemní cesty. „Je nepravděpodobné, že by se Egypt zapojil, vláda v Káhiře se mnohem více stará o vnitřní problémy než o připojení se k nějaké protiizraelské koalici,“ míní bezpečnostní analytička.

Pokud boje budou pokračovat, dojde podle ní k nárůstu speciálních operací v Sýrii a Iráku z obou stran. „Ale ani jedna strana nechce vysílat masivní pozemní jednotky přes jednu z těchto zemí,“ přiblížila.

Námořnictvo zřejmě nepřipadá v úvahu. „Na moři nemá ani jedna strana velkou kapacitu nebo vůli podnikat velké operace. Izraelské a íránské lodě se daleko nedostanou, aniž by narazily na mezinárodní problémy, a jejich námořnictva navíc nejsou příliš velká,“ vysvětlila Filová.

Případem o sobě samém jsou jaderné zbraně. Když se EuroZprávy.cz zeptaly analytičky, zda může Írán v dohledné době vyvinout jadernou zbraň, odvětila jednoznačně: „Ano, může.“

„Poté, co se USA stáhly z íránské jaderné dohody v roce 2017, Írán už neměl žádný důvod prokazovat jakoukoli zdrženlivost při vývoji jaderné hlavice. Teherán viděl, co USA a jejich spojenci dělají vládám, které nemají jaderné zbraně a které nemají v oblibě (Irák a Libye). Proč by vlastně neměli?“ zeptala se.

Washington má „vážnou obavu“, že by Izrael mohl zaútočit na Írán svými vlastními jadernými zbraněmi, pokud by Írán vyvinul svou vlastní. „Izrael má jaderné zbraně a není úplně jasné, k čemu jsou určeny, ale neformálně je známo, že by mohly být použity proti íránským jaderným lokalitám nebo dokonce samotnému Teheránu,“ vysvětlila analytička.

Podpora „jaderné cesty“ ze strany Spojených států „závisí na tom, zda se prezidentem stane Trump nebo Harrisová“, uzavřela Filová.