Novinář popsal děsivý příběh mladého rekruta IS. Může se to opakovat, varuje

Praha - Americký expert na Střední východ Frederic Wehrey ve svém článku, který čerpá z jeho knihy The Burning Shores: Inside the Battle for the New Libya, popisuje vznik buňky Islámského státu a nabírání dalších lidí, jejichž osudy publicista sledoval.

Podle amerického experta, který se specializuje na Střední východ, Fredericka Wehreyho, jehož články vycházejí v prestižních denících jako The New Yorker, The Washington Post nebo Foreign Policy, americká armáda se tiše snaží ve válkou zničené Libyi zničit buňky tzv. Islámského státu. Novinář dle svých slov mluvil s několika libyjskými úředníky, kteří se shodují, že takovýchto buněk může být zhruba 500. 

Patří k nim i vedoucí plánovači a sekce, která je odpovědná za vnější operace, logistiku a nábor. Pohybují se poblíž města Sirte a již uskutečnili řadu útoků například na konvoje, kontrolní stanoviště nebo na ropné pole. Celá organizace se sama pozvolna rekonstruuje. Podle úředníků tábor vede 38letý džihádista Malik al-Khazmi z libyjského města Bani Walid. Měl by hrát klíčovou roli ve vzestupu Islámského státu v Libyi.  

Jeden z Libyjců, kterého přijal do svých služeb, pojmenoval novinář jménem Ahmed. Potkal jej v roce 2016. Jeho cesta k džihádu koresponduje s rozpadem jeho země po pádu libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Ahmed se narodil v roce 1996 a žil spokojený život v pobřežní osadě Janzur na okraji města Tripolis. Jenže poté přišel ropný boom a s ním i hromada migrantů. Janzur se nakonec rozšířil až k předměstí hlavního města, které bylo plné turistických vesnic a amerických škol, jak si přáli diplomaté.

V roce 2013 nastoupil Ahmed do prvního ročníku na univerzitě v Tripolisu. Jenže na studování nebyl moc čas. Jednak kvůli turbulencím, které se odehrávaly v Libyi, ale také kvůli povstání v Sýrii. Byla to pro něj paralela s Muammarem Kaddáfím. "My jsme trpěli a věděli jsme, že občané v Sýrii trpí taky," sdělil Ahmed novináři, proč se rozhodl bojovat na straně syrských povstalců. Poslední kapkou pro něj byl chemický útok na povstalce, kvůli kterému zemřelo několik lidí a který odsoudily téměř všechny státy včetně Ruska a USA.

Z války byl však otřesený a byl rád, že se živý vrátil zpět do Tripolisu. Jenže z války de facto neodešel. V létě 2014 probíhala v hlavním městě občanská válka mezi frakcí zvanou "Úsvit", která byla složená z milic ze západních měst pod vedením Misrata a některých čtvrtí Tripolisu a islamistů, a frakcí "Důstojnost", jež byla vedená generálním tajemníkem Khalifou Hifterem na východě, která zahrnovala síly ze západního horského města Zintan. Ahmed se připojil k milicím z Janzuru, bojoval tedy po boku "Úsvitu". V říjnu 2014 přišlo do tábora Ahmedovy jednotky sedm Libyjců. Mezi nimi byl právě Malik al-Khazmi, jenž přistoupil k Ahmedovi. "Stát se blíží do Libye. Nechceš být první? Jádro?" řekl Ahmed novináři, s čím se mu svěřil verbíř. Ahmed odpověděl ano.

Mladíka však zatkl Abdelroauf Kara, velitel speciálních bojových sil, jedné z nejsilnějších ozbrojených skupin Tripolisu. Západu se představuje jako jejich spojenec v boji proti terorismu. Jeho největší úspěch byl zadržení bratra Salmana Abediho, 22letého Brita, který se narodil libyjským rodičům, jenž se v květnu 2017 odpálil na koncertě v Manchesteru a zabil 22 lidí. Novinář se s Karou sešel, aby se mohl poprvé vidět s Ahmedem, který mu popsal svůj příběh. 

Mladíček z Islámského státu novináři potvrdil, že se chtěl přidat k Islámskému státu, ale když skládal slib, tak jej zadrželo Karovo vojsko. Chtěl být náborovým pracovníkem Islámského státu. Řekl, že si uvědomuje brutality, jakou IS páchá, ale že náboráři přišli z teologickým ospravedlněním těchto hrůzných činů. "Ukázali nám verše z Koránu a Prorokova slova," vysvětlil Ahmed. Novinář poukazuje na skutečnost, že v Libyi beztrestně vládnou milice, které se tváří jako spojenci Západu v boji proti teroristům. Upozorňuje také na příběh Ahmeda, jehož IS rekrutoval, protože takovýchto případů může být mnoho a celý cyklus s islamistickou radikální buňkou se může opakovat.  

Související

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) USA (Spojené státy americké) Libye Islámský stát (IS) Frederic Wehrey

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 15 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy