Novinář popsal děsivý příběh mladého rekruta IS. Může se to opakovat, varuje

Praha - Americký expert na Střední východ Frederic Wehrey ve svém článku, který čerpá z jeho knihy The Burning Shores: Inside the Battle for the New Libya, popisuje vznik buňky Islámského státu a nabírání dalších lidí, jejichž osudy publicista sledoval.

Podle amerického experta, který se specializuje na Střední východ, Fredericka Wehreyho, jehož články vycházejí v prestižních denících jako The New Yorker, The Washington Post nebo Foreign Policy, americká armáda se tiše snaží ve válkou zničené Libyi zničit buňky tzv. Islámského státu. Novinář dle svých slov mluvil s několika libyjskými úředníky, kteří se shodují, že takovýchto buněk může být zhruba 500. 

Patří k nim i vedoucí plánovači a sekce, která je odpovědná za vnější operace, logistiku a nábor. Pohybují se poblíž města Sirte a již uskutečnili řadu útoků například na konvoje, kontrolní stanoviště nebo na ropné pole. Celá organizace se sama pozvolna rekonstruuje. Podle úředníků tábor vede 38letý džihádista Malik al-Khazmi z libyjského města Bani Walid. Měl by hrát klíčovou roli ve vzestupu Islámského státu v Libyi.  

Jeden z Libyjců, kterého přijal do svých služeb, pojmenoval novinář jménem Ahmed. Potkal jej v roce 2016. Jeho cesta k džihádu koresponduje s rozpadem jeho země po pádu libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Ahmed se narodil v roce 1996 a žil spokojený život v pobřežní osadě Janzur na okraji města Tripolis. Jenže poté přišel ropný boom a s ním i hromada migrantů. Janzur se nakonec rozšířil až k předměstí hlavního města, které bylo plné turistických vesnic a amerických škol, jak si přáli diplomaté.

V roce 2013 nastoupil Ahmed do prvního ročníku na univerzitě v Tripolisu. Jenže na studování nebyl moc čas. Jednak kvůli turbulencím, které se odehrávaly v Libyi, ale také kvůli povstání v Sýrii. Byla to pro něj paralela s Muammarem Kaddáfím. "My jsme trpěli a věděli jsme, že občané v Sýrii trpí taky," sdělil Ahmed novináři, proč se rozhodl bojovat na straně syrských povstalců. Poslední kapkou pro něj byl chemický útok na povstalce, kvůli kterému zemřelo několik lidí a který odsoudily téměř všechny státy včetně Ruska a USA.

Z války byl však otřesený a byl rád, že se živý vrátil zpět do Tripolisu. Jenže z války de facto neodešel. V létě 2014 probíhala v hlavním městě občanská válka mezi frakcí zvanou "Úsvit", která byla složená z milic ze západních měst pod vedením Misrata a některých čtvrtí Tripolisu a islamistů, a frakcí "Důstojnost", jež byla vedená generálním tajemníkem Khalifou Hifterem na východě, která zahrnovala síly ze západního horského města Zintan. Ahmed se připojil k milicím z Janzuru, bojoval tedy po boku "Úsvitu". V říjnu 2014 přišlo do tábora Ahmedovy jednotky sedm Libyjců. Mezi nimi byl právě Malik al-Khazmi, jenž přistoupil k Ahmedovi. "Stát se blíží do Libye. Nechceš být první? Jádro?" řekl Ahmed novináři, s čím se mu svěřil verbíř. Ahmed odpověděl ano.

Mladíka však zatkl Abdelroauf Kara, velitel speciálních bojových sil, jedné z nejsilnějších ozbrojených skupin Tripolisu. Západu se představuje jako jejich spojenec v boji proti terorismu. Jeho největší úspěch byl zadržení bratra Salmana Abediho, 22letého Brita, který se narodil libyjským rodičům, jenž se v květnu 2017 odpálil na koncertě v Manchesteru a zabil 22 lidí. Novinář se s Karou sešel, aby se mohl poprvé vidět s Ahmedem, který mu popsal svůj příběh. 

Mladíček z Islámského státu novináři potvrdil, že se chtěl přidat k Islámskému státu, ale když skládal slib, tak jej zadrželo Karovo vojsko. Chtěl být náborovým pracovníkem Islámského státu. Řekl, že si uvědomuje brutality, jakou IS páchá, ale že náboráři přišli z teologickým ospravedlněním těchto hrůzných činů. "Ukázali nám verše z Koránu a Prorokova slova," vysvětlil Ahmed. Novinář poukazuje na skutečnost, že v Libyi beztrestně vládnou milice, které se tváří jako spojenci Západu v boji proti teroristům. Upozorňuje také na příběh Ahmeda, jehož IS rekrutoval, protože takovýchto případů může být mnoho a celý cyklus s islamistickou radikální buňkou se může opakovat.  

Související

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.
Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) USA (Spojené státy americké) Libye Islámský stát (IS) Frederic Wehrey

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

12. března 2026 18:11

Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje

Česko by jako členská země i za vlády Andreje Babiše (ANO) mělo plnit spojenecké závazky v rámci Severoatlantické aliance. Tlak v tomto ohledu vyvíjejí zejména Američané, kteří již reagovali na to, jak vypadá schválený státní rozpočet na rok 2026. Poslanci jej odsouhlasili ve středu.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy