Izraelský úder na Írán se přiblížil? Analytik píše o bodu zlomu

Bod obratu v nedohlednu

Od Trumpova rozhodnutí tři evropští signatáři smlouvy - Německo, Francie a Británie, Spojené státy - kritizovali a většinou morálně podporovali Írán, přičemž ignorovali jeho problematické aktivity v oblasti balistických raket a blízkovýchodní politiky, konstatuje Bob. Podotýká, že to se však před dvěma týdny změnilo, kdy evropská trojka nahlásila Írán Radě bezpečnosti OSN kvůli nejméně čtyřem porušení rezolucí omezujících testy íránských balistických střel.

"Je to bob obratu podobně jako v roce 2010, kdy se svět začal opět sjednocovat proti Íránu a znovu na něj uvalil globální sankce?" táže se analytik. Míní, že otevření otázky íránského raketového programu na půdě OSN z podnětu zemí EU je velmi důležitý moment, ale zdaleka ne zvrat.  

Krok je důležitý, protože může začít posunovat diplomatickou morální převahu zpět na stranu Izraele a USA, vysvětluje Bob. Dodává, že nejde o zvrat, protože dopady budou zřejmě mírnit Čína a Rusko.

Navzdory americkým sankcím, které vstoupily v platnost v srpnu 2018 a naplno se projevily letos v květnu, podpora Ruska, Číny a mnoha dalších zemí drží Írán nad vodou, poukazuje analytik. Konstatuje, že americká kampaň "maximálního tlaku" je významná, ale stále se neblíží situaci, která přinutila Teherán v roce 2015 uzavřít dohodu o jaderném programu, tedy nátlaku vycházejícím z jednomyslných sankcí OSN.

"To, co v roce 2010 umožnilo sankce OSN, byla ruská a čínská spolupráce a všechny signály ukazují, že tyto země nyní pevně stojí na íránské straně," pokračuje Bob. Deklaruje, že spolu s tím, jak se evropská trojka blíží americkým pozicím, Rusko a Čína jdou opačným směrem a sbližují se s Íránem.    

V září, poté, co Írán zaútočil na saúdskoarabské ropné rafinerie, Moskva oznámila, že v prosinci proběhne společné íránsko-ruské námořní cvičení, připomíná analytik. Dodává, že v reakci na listopadové oznámení Teheránu, že poruší již čtvrté ujednání smlouvy o svém jaderném programu, Kreml vydal prohlášení, že Írán nelze vinit s ohledem na předchozí vypovězení smlouvy Trumpem.

Rusko nemělo žádný vliv na dopis evropské trojky OSN, který odsoudil íránské raketové testy, a vrací se do 90. let, kdy výrazně usnadňovalo Teheránu jeho postup v pokročilém balistickém raketovém programu, konstatuje Bob. Doplňuje, že Moskva sice počátkem prosince ukončila spolupráci s Teheránem na jeho jaderném zařízení Fordo, avšak z ruského pohledu nešlo o důležitý projekt, ale spíše ústupek, který si vynutil Západ.

V době, kdy Rusko oznámilo ukončení spolupráce, Írán zveřejnil, že mu Moskva rozšíří úvěr v hodnotě 5 miliard dolarů, upozorňuje analytik. Deklaruje, že to nejsou kroky spojence, který mění strany jen kvůli despektu ze strany EU.

Preventivní úder ve hře

Také Čína viní ze současné patové situace spíše USA než íránské porušování smlouvy z roku 2015 a omezení na testy balistických raket, připomíná Bob. Uvádí, že Peking navenek odstoupil od několika důležitých kontraktů s Íránem, ale uzavřel mnoho dalších postranních hospodářských dohod, které udržují íránskou ekonomiku nad vodou, americkému tlaku navzdory.

"V jednu chvíli Čína omezila nákup íránské ropy téměř na nulu, ale od dubna se vrátila k 800 tisícům barelů denně," píše analytik. Dodává, že i poté, co Spojené státy ukončily v květnu sankční výjimky, Čína pokračuje v objednávkách ropy, jejichž objem neustále roste.

Ruskou a čínskou podporu sankcím OSN v letech 2010 a 2012 hodnotí Bob zpětně jako šťastnou náhodu, která souvisela s kroky tehdejšího íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který odmítl mnoho ruských a čínských kompromisních myšlenek, které Írán stále stavěly do výhodné pozice oproti Západu.

Ahmadínežád také s ohledem na domácí nálady a nespokojenost s nerovným postavením Íránu v hospodářských vztazích s Ruskem a Čínou proti oběma zemím realizoval přímé politické a ekonomické kroky, poukazuje analytik. Vysvětluje, že Peking a Moskva mu proto chtěly uštědřit lekci.     

Ahmadínežád je ale již dlouho pryč a Rusko s Čínou dnes hrají vyšší hru s cílem vyvážit americký světový vliv, což znamená, že dokud Írán neudělá podobnou chybu a nerozhněvá si své zastánce, Moskva a Peking budou zřejmě vetovat jakékoliv akce OSN proti Teheránu, očekává Bob. Deklaruje, že za této situace není nadále vyloučeno, že Izrael bude muset podniknout preventivní úder na íránská jaderná zařízení.

"Teprve se uvidí, zda (jednání v OSN) poskytne větší diplomatickou záštitu pro takovou izraelskou akci, pakliže EU ohledně Íránu konečně došla k bodu zlomu," uzavírá analytik.