NÁZOR - Více než 4 roky po podpisu smlouvy o íránském jaderném programu a 18 měsíců poté, co od ní odstoupil americký prezident Donald Trump, vystupuje Írán na půdě OSN konečně defenzivně. Tvrdí to alespoň analytik Yonah Jeremy Bob v komentáři pro server Jerusalem Post.
Bod obratu v nedohlednu
Od Trumpova rozhodnutí tři evropští signatáři smlouvy - Německo, Francie a Británie, Spojené státy - kritizovali a většinou morálně podporovali Írán, přičemž ignorovali jeho problematické aktivity v oblasti balistických raket a blízkovýchodní politiky, konstatuje Bob. Podotýká, že to se však před dvěma týdny změnilo, kdy evropská trojka nahlásila Írán Radě bezpečnosti OSN kvůli nejméně čtyřem porušení rezolucí omezujících testy íránských balistických střel.
"Je to bob obratu podobně jako v roce 2010, kdy se svět začal opět sjednocovat proti Íránu a znovu na něj uvalil globální sankce?" táže se analytik. Míní, že otevření otázky íránského raketového programu na půdě OSN z podnětu zemí EU je velmi důležitý moment, ale zdaleka ne zvrat.
Krok je důležitý, protože může začít posunovat diplomatickou morální převahu zpět na stranu Izraele a USA, vysvětluje Bob. Dodává, že nejde o zvrat, protože dopady budou zřejmě mírnit Čína a Rusko.
Navzdory americkým sankcím, které vstoupily v platnost v srpnu 2018 a naplno se projevily letos v květnu, podpora Ruska, Číny a mnoha dalších zemí drží Írán nad vodou, poukazuje analytik. Konstatuje, že americká kampaň "maximálního tlaku" je významná, ale stále se neblíží situaci, která přinutila Teherán v roce 2015 uzavřít dohodu o jaderném programu, tedy nátlaku vycházejícím z jednomyslných sankcí OSN.
"To, co v roce 2010 umožnilo sankce OSN, byla ruská a čínská spolupráce a všechny signály ukazují, že tyto země nyní pevně stojí na íránské straně," pokračuje Bob. Deklaruje, že spolu s tím, jak se evropská trojka blíží americkým pozicím, Rusko a Čína jdou opačným směrem a sbližují se s Íránem.
V září, poté, co Írán zaútočil na saúdskoarabské ropné rafinerie, Moskva oznámila, že v prosinci proběhne společné íránsko-ruské námořní cvičení, připomíná analytik. Dodává, že v reakci na listopadové oznámení Teheránu, že poruší již čtvrté ujednání smlouvy o svém jaderném programu, Kreml vydal prohlášení, že Írán nelze vinit s ohledem na předchozí vypovězení smlouvy Trumpem.
Rusko nemělo žádný vliv na dopis evropské trojky OSN, který odsoudil íránské raketové testy, a vrací se do 90. let, kdy výrazně usnadňovalo Teheránu jeho postup v pokročilém balistickém raketovém programu, konstatuje Bob. Doplňuje, že Moskva sice počátkem prosince ukončila spolupráci s Teheránem na jeho jaderném zařízení Fordo, avšak z ruského pohledu nešlo o důležitý projekt, ale spíše ústupek, který si vynutil Západ.
V době, kdy Rusko oznámilo ukončení spolupráce, Írán zveřejnil, že mu Moskva rozšíří úvěr v hodnotě 5 miliard dolarů, upozorňuje analytik. Deklaruje, že to nejsou kroky spojence, který mění strany jen kvůli despektu ze strany EU.
Preventivní úder ve hře
Také Čína viní ze současné patové situace spíše USA než íránské porušování smlouvy z roku 2015 a omezení na testy balistických raket, připomíná Bob. Uvádí, že Peking navenek odstoupil od několika důležitých kontraktů s Íránem, ale uzavřel mnoho dalších postranních hospodářských dohod, které udržují íránskou ekonomiku nad vodou, americkému tlaku navzdory.
"V jednu chvíli Čína omezila nákup íránské ropy téměř na nulu, ale od dubna se vrátila k 800 tisícům barelů denně," píše analytik. Dodává, že i poté, co Spojené státy ukončily v květnu sankční výjimky, Čína pokračuje v objednávkách ropy, jejichž objem neustále roste.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Ruskou a čínskou podporu sankcím OSN v letech 2010 a 2012 hodnotí Bob zpětně jako šťastnou náhodu, která souvisela s kroky tehdejšího íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který odmítl mnoho ruských a čínských kompromisních myšlenek, které Írán stále stavěly do výhodné pozice oproti Západu.
Ahmadínežád také s ohledem na domácí nálady a nespokojenost s nerovným postavením Íránu v hospodářských vztazích s Ruskem a Čínou proti oběma zemím realizoval přímé politické a ekonomické kroky, poukazuje analytik. Vysvětluje, že Peking a Moskva mu proto chtěly uštědřit lekci.
Ahmadínežád je ale již dlouho pryč a Rusko s Čínou dnes hrají vyšší hru s cílem vyvážit americký světový vliv, což znamená, že dokud Írán neudělá podobnou chybu a nerozhněvá si své zastánce, Moskva a Peking budou zřejmě vetovat jakékoliv akce OSN proti Teheránu, očekává Bob. Deklaruje, že za této situace není nadále vyloučeno, že Izrael bude muset podniknout preventivní úder na íránská jaderná zařízení.
"Teprve se uvidí, zda (jednání v OSN) poskytne větší diplomatickou záštitu pro takovou izraelskou akci, pakliže EU ohledně Íránu konečně došla k bodu zlomu," uzavírá analytik.
Související

Proč se Čína držela během konfliktu Íránu s Izraelem stranou?

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
Írán , Izrael , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Čína
Aktuálně se děje
před 14 minutami

Chodíte rádi na koupaliště? Pak pro vás vědci nemají moc dobré zprávy. Popsali, co vše můžete chytit
před 1 hodinou

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu
před 2 hodinami

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli
před 4 hodinami

Půl roku Trumpova druhého mandátu: Američané jsou rozděleni, v jednom se ale shodují. Nemají peníze
před 5 hodinami

Umělecké dílo za miliony dolarů bylo opět zničeno. Někdo jej snědl
před 6 hodinami

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat
před 6 hodinami

Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?
před 7 hodinami

NATO plánuje rekordní výdaje na obranu. Dokážou to evropské státy utáhnout?
před 8 hodinami

Počasí: Nová výstraha meteorologů, Česko dnes zasáhnou silné bouřky
před 9 hodinami

Čtyřletá dívka zemřela hladem v Gaze, situace se blíží humanitární katastrofě
před 10 hodinami

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje
před 10 hodinami

Bílým domem zmítá skandál delikventa Epsteina. Trump se marně snaží odvrátit pozornost
před 12 hodinami

WhatsApp v Rusku skončí. Kreml zakáže nejpopulárnější komunikační aplikaci světa
před 12 hodinami

Trump se politicky sbližuje s Ruskem, pohrdání je jen přechodné. Udělal něco, na co si netroufl ani Putin, varuje Midttun
před 13 hodinami

Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců
před 14 hodinami

Počasí tento týden: Po turbulentním pondělku se ochladí
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera
Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.
Zdroj: Libor Novák