PŮVODNÍ ZPRÁVA | Brazílie si zkomplikovala situaci. Lula poznámkami o Ukrajině více uškodil, než pomohl, říká amerikanistka pro EZ

Nedávné výroky brazilského prezidenta v Číně zneklidnily Západ v čele s USA. Lula da Silva je podle amerikanistky Kateřiny Březinové z Metropolitní univerzity v Praze nejzkušenějším politickým hráčem v regionu Amerik. „V Brazílii vnímají mezinárodní systém s vícero mocenskými centry jako systém ‚neškodné multipolarity‘ který je pro zemi nejen ekonomicky a politicky výhodný, ale ještě se v něm Brazílie stává důležitým aktérem,“ popsala Březinová pro EuroZprávy.cz.  

Brazilský prezident Lula da Silva má za sebou více než sto dní ve funkci. Je to jeho třetí funkční období. Poprvé vládnul mezi lety 2003 až 2010. Začátek tohoto roku, a tím pádem jeho nového funkčního období, nebyl vůbec jednoduchý. Nespokojení stoupenci jeho předchůdce Jaira Bolsonara vtrhli do budov státních institucí v hlavním městě Brasilia.  

Lula na sebe nenechal dlouho čekat a do vědomí západních demokratických států přišel s výrokem, který mimo jiné rozčílil Spojené státy. „Rozhodnutí válčit přijaly obě země. Jednáme o vytvoření skupiny zemí, které nemají co do činění s válkou. Spojené státy musí přestat podporovat válku a začít mluvit o míru. Evropská unie musí začít mluvit o míru,“ řekl prezident největší latinskoamerické země po návratu z dubnové státní návštěvy v Čínské lidové republice. Američané ho následně obvinili z napomáhání šíření ruské a čínské propagandy. 

Jak prezident Lula da Silva pohlíží na autoritářské režimy v Moskvě a Pekingu pro EuroZprávy.cz vysvětlila Kateřina Březinová, odbornice z Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha. „Jedním z faktorů, který nám pomůže lépe chápat postoj Brazílie, je výrazně zakořeněný antiamerikanismus. Prezident Lula není v tomto směru výjimkou. Opozice vůči USA, někdejšímu regionálnímu hegemonu, je vlastní i jiným zemím v rámci Amerik,“ nastínila. 

Podle amerikanistky byl výjimkou z tohoto pravidla spíše Lulův předchůdce, prezident Bolsonaro, známý svým příklonem ke Spojeným státům a tím, že mu bylo blízké směřování a styl vládnutí exšéfa Bílého domu Donalda Trumpa. „Z antiamerikanismu se pak rodí i jistý respekt vůči aktérům, kteří se USA dokážou postavit. Z této pozice někteří brazilští politici sledují i aktuální počínání ruského prezidenta Putina. V minulosti se prezident Lula netajil vlídným hodnocením kubánského režimu,“ pokračovala.  

Dalším z důvodů opatrného brazilského přístupu ke kritice Ruska je podle ní i zahraničněpolitická doktrína Brazílie, která dlouhodobě usiluje o udržení neutrální pozice. „V tamní diplomacii panuje přesvědčení, že neutralita zvyšuje jejich strategickou autonomii, stejně jako schopnost dobře vycházet se všemi klíčovými geopolitickými hráči. Brazilci mají za to, že takový přístup nabízí největší latinskoamerické zemi více možností v ekonomice i politice.“  Lula byl ve svém prvním funkčním období jedním ze strůjců uskupení BRICS, které sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku a snaží se propagovat myšlenku většího propojení zemí globálního jihu, jak připomněla Březinová.  

Posledním významným faktorem je skutečnost, že jde o zemi veskrze agrární. „Zemědělské lobby je v Brazílii velmi mocné. Když propukla válka na Ukrajině, existovala velká averze velkých ekonomických hráčů – zejména ze sektoru zemědělství – proti sankcím. Například více než čtvrtina hnojiv používaných v Brazílii pochází z Ruska.“ 

Neškodná multipolarita? 

Dalším z prvků charakteristických pro Lulovo vládnutí je snaha vyvíjet vlastní prezidentskou diplomacii. „Lula je hluboce přesvědčen o tom, že Brazílie má mezinárodněpolitickému prostředí co nabídnout, a že právě Brazílie může pomoci nalézt řešení pro konflikt na Ukrajině. Podle některých zdrojů se z nepříliš šťastných výroků Luly diplomati v Itamarati, vysoce profesionálním ministerstvu zahraničí v hlavním městě Brasílii, chytali za hlavu. Nebylo v plánu, aby prezident něco takového pronášel,“ pokračovala Březinová.  

Brazilská zahraničněpolitická scéna zprava i zleva se shoduje na tom, že globální vzestup aktérů, jakými jsou Rusko nebo Čínská lidová republika, je pro zemi veskrze prospěšný. Takový systém překonává unipolaritu USA coby jediné supervelmoci. „V Brazílii vnímají mezinárodní systém s vícero mocenskými centry jako systém ‚neškodné multipolarity‘ který je pro zemi nejen ekonomicky a politicky výhodný, ale ještě se v něm Brazílie stává důležitým aktérem.“ 

Březinová doplnila, že Lulovy poznámky o válce na Ukrajině mu zatím přinesly více starostí než užitku. Jednak do jisté míry zastínily klíčovou agendu jeho dalších zahraničních cest a není vyloučené, že by mohly Brazílii diskvalifikovat z potenciální role zprostředkovatele mírových jednání, protože může být vnímána jako stranící Rusku. „Brazílie touto deklarací nic nezískala. Zkomplikovala si situaci, přičemž Rusko ani Čína jí nejsou nikterak více nakloněné či zavázané.“ 

Náročná domácí témata 

Lula vstoupil do svého třetího funkčního období, a to je značně odlišné oproti oběma předchozím. Zdědil zemi s výrazně rozdělenou společností. To dokládá i dokládá lednový útok na Kongres ze strany stoupenců předchozího prezidenta Bolsonara, ne nepodobný tomu z USA. 

Od roku 2013 prochází tato největší latinskoamerická země a regionální gigant vleklou ekonomickou recesí. „Ekonomika je centrální téma, které rezonuje Brazílií. Žádný z prezidentů, kteří se v posledním desetiletí ujali funkce, nemohl dost dobře vládnout, ani se plnohodnotně věnovat zahraničněpolitickým tématům. Všichni čelili politické krizi a nebezpečí impeachementu, což logicky oslabovalo jejich pozornost směrem do zahraničí. Museli v první řadě obhajovat sebe a své pozice doma v rámci Brazílie,“ shrnula Březinová.  

Jedná se spíše o systémovou záležitost, nikoliv o osobnost konkrétního prezidenta či prezidentky. Ve volbách sice zvítězil jako a prezidentský post získal Lula, ale v politicky roztříštěném Kongresu získaly převahu konzervativní síly. „Budou se snažit zablokovat jakoukoliv progresivní agendu, jakou Lula do Kongresu přinese. Pozice prezidenta a jeho možnost aktivně vládnout je a bude podmíněna děním na domácí scéně.“ Jinými slovy, prezident bude mít kapacitu řešit regionální a globální agendu pouze za předpokladu, že se Brazílii bude dařit ekonomicky.  

„V regionu Amerik neexistuje zkušenější politický hráč než Lula da Silva,“ potvrdila amerikanistka. On je tím nejkompetentnějším politikem, který by mohl vést iniciativy týkající se přístupu k Amazonii, klimatickým záležitostem, ale i k vleklé krizi ve Venezuele, či boji proti obchodu s drogami. „Pokud se mu nepodaří úspěšně řešit domácí otázky, bude jeho protagonismus v zahraničních otázkách značně omezen.“ 

To nemění to nic na skutečnosti, že Lula se v ohnisku mezinárodního dění vidí velmi rád. „Svědčí o tom jeho protagonismus v globálních otázkách v prvních dvou mandátech“. Naopak role regionálního lídra se Lula v minulosti ujímal spíše rezervovaněji. „Někteří diplomaté z jiných zemí regionu pochybují, nakolik má Lulova Brazílie vůli vzít na sebe úlohu regionální mocnosti, schopné řešit problémy a vyvažovat tenze v rámci Latinské Ameriky. Když bylo v minulosti třeba řešit něco regionálně, Brazílie prý nikdy neměla čas, protože měla zrovna plné ruce práce s jednáním s G7 nebo v rámci BRICS,“ dodala Březinová.  

Přitom region Latinské Ameriky svírají různá palčivá témata, jako jsou již výše zmíněné problémy s transnacionální migrací nebo válkou proti drogám. „Hledají se strategie vedoucí k omezení vlivu kriminálních syndikátů; způsoby, jak řešit humanitární a politickou krizi ve Venezuele; jak nastavit politiky vedoucí k záchraně amazonského pralesa. Aktuálně se zdá se, že k roli regionálního lídra má více nakročeno kolumbijský prezident Gustavo Petro. Není vyloučené, že agendu vedoucí k řešení těchto problémů, bude určovat spíše Kolumbie.“  

Neutralita může přijít velmi draho 

Region Latinské Ameriky zažívá od roku 2000 výrazný růst čínského vlivu. „Je to právě obrovská čínská poptávka, která v prvním desetiletí 21. století financovala boom některých latinskoamerických ekonomik, jako třeba Argentiny a právě Brazílie. Hlad po nerostných surovinách a potravinách ze strany Číny byla hnacím motorem velkého ekonomického období prosperity, kterého jsme byli svědky v prvních dvou Lulových administrativách na začátku století,“ vysvětlila amerikanistka. „V posledních letech se čínská přítomnost v Latinské Americe přetavila z pouhého kupce do významného partnera a investora v klíčových sektorech, jako je těžařství, nebo vývoj a implementace bezpečnostních systémů a infrastrukturních celků“.  

Řada lídrů v Latinské Americe vnímala přítomnost Číny v regionu donedávna jako jasnou ekonomickou příležitost, spíše než politickou nebo mocenskou záležitost nebo dokonce hrozbu. „Konkrétně v Brazílii panuje přesvědčení, že čím větší multipolarita, tím menší možnost mají Spojené státy americké k jednostrannému prosazování svých zájmů a vlivu, jak tomu mohlo být v minulosti,“ podotkla s tím, že snaha Brazílie nepřiklánět se k jedné či druhé straně je čím dál složitější vzhledem k stupňujícímu se konfliktu mezi USA a Čínou, zejména pak po ruské invazi na Ukrajinu.  

Analytikové upozorňují, že v Latinské Americe může způsobit velké problémy stupňující se technologická válka mezi Čínou a Západem. Ta by mohla vést k tomu, že by se některé země regionu Latinské Ameriky, kde je přítomnost Číny významná, mohly vyčlenit třeba ze sdílení zpravodajských informací. Snaha o udržení neutrality je v tomto novém geopolitickém scénáři čím dál méně reálná.  

Související

Více souvisejících

Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva Kateřina Březinová

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy