Nedávné výroky brazilského prezidenta v Číně zneklidnily Západ v čele s USA. Lula da Silva je podle amerikanistky Kateřiny Březinové z Metropolitní univerzity v Praze nejzkušenějším politickým hráčem v regionu Amerik. „V Brazílii vnímají mezinárodní systém s vícero mocenskými centry jako systém ‚neškodné multipolarity‘ který je pro zemi nejen ekonomicky a politicky výhodný, ale ještě se v něm Brazílie stává důležitým aktérem,“ popsala Březinová pro EuroZprávy.cz.
Brazilský prezident Lula da Silva má za sebou více než sto dní ve funkci. Je to jeho třetí funkční období. Poprvé vládnul mezi lety 2003 až 2010. Začátek tohoto roku, a tím pádem jeho nového funkčního období, nebyl vůbec jednoduchý. Nespokojení stoupenci jeho předchůdce Jaira Bolsonara vtrhli do budov státních institucí v hlavním městě Brasilia.
Lula na sebe nenechal dlouho čekat a do vědomí západních demokratických států přišel s výrokem, který mimo jiné rozčílil Spojené státy. „Rozhodnutí válčit přijaly obě země. Jednáme o vytvoření skupiny zemí, které nemají co do činění s válkou. Spojené státy musí přestat podporovat válku a začít mluvit o míru. Evropská unie musí začít mluvit o míru,“ řekl prezident největší latinskoamerické země po návratu z dubnové státní návštěvy v Čínské lidové republice. Američané ho následně obvinili z napomáhání šíření ruské a čínské propagandy.
Jak prezident Lula da Silva pohlíží na autoritářské režimy v Moskvě a Pekingu pro EuroZprávy.cz vysvětlila Kateřina Březinová, odbornice z Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha. „Jedním z faktorů, který nám pomůže lépe chápat postoj Brazílie, je výrazně zakořeněný antiamerikanismus. Prezident Lula není v tomto směru výjimkou. Opozice vůči USA, někdejšímu regionálnímu hegemonu, je vlastní i jiným zemím v rámci Amerik,“ nastínila.
Podle amerikanistky byl výjimkou z tohoto pravidla spíše Lulův předchůdce, prezident Bolsonaro, známý svým příklonem ke Spojeným státům a tím, že mu bylo blízké směřování a styl vládnutí exšéfa Bílého domu Donalda Trumpa. „Z antiamerikanismu se pak rodí i jistý respekt vůči aktérům, kteří se USA dokážou postavit. Z této pozice někteří brazilští politici sledují i aktuální počínání ruského prezidenta Putina. V minulosti se prezident Lula netajil vlídným hodnocením kubánského režimu,“ pokračovala.
Dalším z důvodů opatrného brazilského přístupu ke kritice Ruska je podle ní i zahraničněpolitická doktrína Brazílie, která dlouhodobě usiluje o udržení neutrální pozice. „V tamní diplomacii panuje přesvědčení, že neutralita zvyšuje jejich strategickou autonomii, stejně jako schopnost dobře vycházet se všemi klíčovými geopolitickými hráči. Brazilci mají za to, že takový přístup nabízí největší latinskoamerické zemi více možností v ekonomice i politice.“ Lula byl ve svém prvním funkčním období jedním ze strůjců uskupení BRICS, které sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku a snaží se propagovat myšlenku většího propojení zemí globálního jihu, jak připomněla Březinová.
Posledním významným faktorem je skutečnost, že jde o zemi veskrze agrární. „Zemědělské lobby je v Brazílii velmi mocné. Když propukla válka na Ukrajině, existovala velká averze velkých ekonomických hráčů – zejména ze sektoru zemědělství – proti sankcím. Například více než čtvrtina hnojiv používaných v Brazílii pochází z Ruska.“
Neškodná multipolarita?
Dalším z prvků charakteristických pro Lulovo vládnutí je snaha vyvíjet vlastní prezidentskou diplomacii. „Lula je hluboce přesvědčen o tom, že Brazílie má mezinárodněpolitickému prostředí co nabídnout, a že právě Brazílie může pomoci nalézt řešení pro konflikt na Ukrajině. Podle některých zdrojů se z nepříliš šťastných výroků Luly diplomati v Itamarati, vysoce profesionálním ministerstvu zahraničí v hlavním městě Brasílii, chytali za hlavu. Nebylo v plánu, aby prezident něco takového pronášel,“ pokračovala Březinová.
Brazilská zahraničněpolitická scéna zprava i zleva se shoduje na tom, že globální vzestup aktérů, jakými jsou Rusko nebo Čínská lidová republika, je pro zemi veskrze prospěšný. Takový systém překonává unipolaritu USA coby jediné supervelmoci. „V Brazílii vnímají mezinárodní systém s vícero mocenskými centry jako systém ‚neškodné multipolarity‘ který je pro zemi nejen ekonomicky a politicky výhodný, ale ještě se v něm Brazílie stává důležitým aktérem.“
Březinová doplnila, že Lulovy poznámky o válce na Ukrajině mu zatím přinesly více starostí než užitku. Jednak do jisté míry zastínily klíčovou agendu jeho dalších zahraničních cest a není vyloučené, že by mohly Brazílii diskvalifikovat z potenciální role zprostředkovatele mírových jednání, protože může být vnímána jako stranící Rusku. „Brazílie touto deklarací nic nezískala. Zkomplikovala si situaci, přičemž Rusko ani Čína jí nejsou nikterak více nakloněné či zavázané.“
Náročná domácí témata
Lula vstoupil do svého třetího funkčního období, a to je značně odlišné oproti oběma předchozím. Zdědil zemi s výrazně rozdělenou společností. To dokládá i dokládá lednový útok na Kongres ze strany stoupenců předchozího prezidenta Bolsonara, ne nepodobný tomu z USA.
Od roku 2013 prochází tato největší latinskoamerická země a regionální gigant vleklou ekonomickou recesí. „Ekonomika je centrální téma, které rezonuje Brazílií. Žádný z prezidentů, kteří se v posledním desetiletí ujali funkce, nemohl dost dobře vládnout, ani se plnohodnotně věnovat zahraničněpolitickým tématům. Všichni čelili politické krizi a nebezpečí impeachementu, což logicky oslabovalo jejich pozornost směrem do zahraničí. Museli v první řadě obhajovat sebe a své pozice doma v rámci Brazílie,“ shrnula Březinová.
Jedná se spíše o systémovou záležitost, nikoliv o osobnost konkrétního prezidenta či prezidentky. Ve volbách sice zvítězil jako a prezidentský post získal Lula, ale v politicky roztříštěném Kongresu získaly převahu konzervativní síly. „Budou se snažit zablokovat jakoukoliv progresivní agendu, jakou Lula do Kongresu přinese. Pozice prezidenta a jeho možnost aktivně vládnout je a bude podmíněna děním na domácí scéně.“ Jinými slovy, prezident bude mít kapacitu řešit regionální a globální agendu pouze za předpokladu, že se Brazílii bude dařit ekonomicky.
„V regionu Amerik neexistuje zkušenější politický hráč než Lula da Silva,“ potvrdila amerikanistka. On je tím nejkompetentnějším politikem, který by mohl vést iniciativy týkající se přístupu k Amazonii, klimatickým záležitostem, ale i k vleklé krizi ve Venezuele, či boji proti obchodu s drogami. „Pokud se mu nepodaří úspěšně řešit domácí otázky, bude jeho protagonismus v zahraničních otázkách značně omezen.“
To nemění to nic na skutečnosti, že Lula se v ohnisku mezinárodního dění vidí velmi rád. „Svědčí o tom jeho protagonismus v globálních otázkách v prvních dvou mandátech“. Naopak role regionálního lídra se Lula v minulosti ujímal spíše rezervovaněji. „Někteří diplomaté z jiných zemí regionu pochybují, nakolik má Lulova Brazílie vůli vzít na sebe úlohu regionální mocnosti, schopné řešit problémy a vyvažovat tenze v rámci Latinské Ameriky. Když bylo v minulosti třeba řešit něco regionálně, Brazílie prý nikdy neměla čas, protože měla zrovna plné ruce práce s jednáním s G7 nebo v rámci BRICS,“ dodala Březinová.
Přitom region Latinské Ameriky svírají různá palčivá témata, jako jsou již výše zmíněné problémy s transnacionální migrací nebo válkou proti drogám. „Hledají se strategie vedoucí k omezení vlivu kriminálních syndikátů; způsoby, jak řešit humanitární a politickou krizi ve Venezuele; jak nastavit politiky vedoucí k záchraně amazonského pralesa. Aktuálně se zdá se, že k roli regionálního lídra má více nakročeno kolumbijský prezident Gustavo Petro. Není vyloučené, že agendu vedoucí k řešení těchto problémů, bude určovat spíše Kolumbie.“
Neutralita může přijít velmi draho
Region Latinské Ameriky zažívá od roku 2000 výrazný růst čínského vlivu. „Je to právě obrovská čínská poptávka, která v prvním desetiletí 21. století financovala boom některých latinskoamerických ekonomik, jako třeba Argentiny a právě Brazílie. Hlad po nerostných surovinách a potravinách ze strany Číny byla hnacím motorem velkého ekonomického období prosperity, kterého jsme byli svědky v prvních dvou Lulových administrativách na začátku století,“ vysvětlila amerikanistka. „V posledních letech se čínská přítomnost v Latinské Americe přetavila z pouhého kupce do významného partnera a investora v klíčových sektorech, jako je těžařství, nebo vývoj a implementace bezpečnostních systémů a infrastrukturních celků“.
Řada lídrů v Latinské Americe vnímala přítomnost Číny v regionu donedávna jako jasnou ekonomickou příležitost, spíše než politickou nebo mocenskou záležitost nebo dokonce hrozbu. „Konkrétně v Brazílii panuje přesvědčení, že čím větší multipolarita, tím menší možnost mají Spojené státy americké k jednostrannému prosazování svých zájmů a vlivu, jak tomu mohlo být v minulosti,“ podotkla s tím, že snaha Brazílie nepřiklánět se k jedné či druhé straně je čím dál složitější vzhledem k stupňujícímu se konfliktu mezi USA a Čínou, zejména pak po ruské invazi na Ukrajinu.
Analytikové upozorňují, že v Latinské Americe může způsobit velké problémy stupňující se technologická válka mezi Čínou a Západem. Ta by mohla vést k tomu, že by se některé země regionu Latinské Ameriky, kde je přítomnost Číny významná, mohly vyčlenit třeba ze sdílení zpravodajských informací. Snaha o udržení neutrality je v tomto novém geopolitickém scénáři čím dál méně reálná.
Související
Putin tvrdil, jak se zatčení nebojí. Nakonec ale do Brazílie nepojede
Další šance zatknout Putina. Šéf Kremlu vyrazí na summit G20, Brazílie už dříve řekla, jestli ho předá ICC
Brazílie , Luiz Inácio Lula da Silva , Kateřina Březinová
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
před 1 hodinou
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
před 1 hodinou
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
před 2 hodinami
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
před 3 hodinami
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
před 4 hodinami
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
před 4 hodinami
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
před 5 hodinami
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 5 hodinami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 6 hodinami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 6 hodinami
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 6 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 7 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 7 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 8 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 8 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 8 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 8 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 9 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 9 hodinami
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák