Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější. 

Pro Leyenovou je klíčové, aby získala podporu centristických stran EPP a S&D. K obhájení postu předsedkyně komise potřebuje parlamentní většinu, a právě tyto dvě strany by jí zajistily 326 křesel. K většině 361 by potřebovala už jen 35 křesel. 

Oproti minulému volebnímu období se situace drasticky proměnila, centristická koalice EPP, S&D a Renew Europe již v europarlamentu nemá téměř 400 křesel. Podle představitelů EPP ale hrozí, že až 10 % europoslanců z dané koalice pro ni nebude hlasovat. 

Bude tak možná potřebovat podporu z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Vzhledem k ideologickým rozdílům a možná vlastním kandidátům jednotlivých frakcí na post šéfa komise se ale podpory nemusí dočkat vůbec. 

Variantou je obrátit se na frakci Zelených, zde je ale menší zádrhel. „Strana Ursuly von der Leyenové strávila většinu roku napadáním Zelených jako ekologických extremistů,“ píše Politico.  

Lídr Zelených Bas Eickhout z Nizozemska už řekl, co jeho frakce bude chtít za hlasy pro Leyenovou. „Chceme záruky, že von der Leyenová se nedotkne stávajících zákonů o Zelené dohodě,“ uvedl. 

Jenže přesně to chce EPP udělat. „Sladit tyto dva zdánlivě neslučitelné postoje bude největší výzvou,“ připustil Eickhout. „Zelení by mohli von der Leyenovou podpořit, ale potřebují záruky, že zákony EU, které vytyčují kurz ke klimatické neutralitě do roku 2050, nebudou dotčeny,“ podotkl. 

Eickhout přiblížil také jiné, pro EPP politicky „výbušné“ téma. „Zelení chtějí sliby o snížení znečištění ze zemědělství.“

Předseda strany EPP Manfred Weber ale už minulou neděli popisoval úplně jinou realitu. „Strana bude brzy projednávat požadavek na zrušení zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory v roce 2035, což je hlavní pilíř snahy EU dostat na silnice více klimaticky šetrných automobilů,“ vylíčil. 

Leyenová je navíc otevřená spolupráci s pravicovou stranou Bratři Itálie italské premiérky Giorgie Meloniové. „Zelení by nikdy nevstoupili do koalice, která by zahrnovala frakci pravicové Evropské konzervativce a reformisty,“ upozornil Eickhout. „Skutečně nebudeme její součástí. A to je skutečně červená čára, kterou velmi jasně vytyčujeme.“

Spolupráce s ECR ale není problém pouze pro Zelené, kteří by v případě podpory konzervativců neměli vliv na zvolení Leyenové. „Pokud s ECR, tak bez nás,“ varoval generální tajemník S&D Giacomo Filibeck. „Ochrana Zelené dohody bude jádrem jejich politických požadavků a spojenectví s našimi zelenými přáteli je určité možné,“ poznamenal. 

Pokud se tedy Leyenová dá do paktu s Meloniovou, přijde o nejdůležitějšího partnera strany EPP – sociální demokraty. Tím pádem zřejmě také o post předsedkyně Evropské komise. 

Související

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová evropská komise EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 5 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 15 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy