"Chceme domů, ale jen se podívat." Syrští uprchlíci čelí zásadní výzvě

Syrští uprchlíci žijící v Německu vyzývají vládu, aby jim umožnila krátkodobé návštěvy své rodné země bez ohrožení jejich ochranného statusu. Tato výzva přichází v době, kdy pád režimu Bašára Asada vyvolal nejistotu ohledně budoucího postavení milionů Syřanů žijících v Evropě. Uvedl to server The Guardian.

Přestože povstalecký postup vedl k ukončení 54leté vlády Asadovy rodiny, situace v Sýrii zůstává katastrofální. Podle OSN žije 90 % obyvatelstva v chudobě a země je po 14 letech občanské války v troskách. Humanitární krize, ekonomický kolaps a zničená infrastruktura stále ztěžují návrat Syřanů domů.

Pro Syřany, kteří nemají občanství žádné země EU, je otázka návratu obzvláště složitá. Mnozí se obávají, že by ztratili svůj ochranný status, pokud by se vrátili, i když jen na krátkou dobu. Německý aktivista Anwar al-Bunni, zastupující syrskou komunitu v Berlíně, spolu s dalšími požaduje, aby Německo vytvořilo výjimku podobnou té, kterou poskytlo ukrajinským uprchlíkům. Tato výjimka by umožnila krátkodobé cesty do Sýrie, aniž by Syřané riskovali ztrátu svého uprchlického statusu.

Podobné volání zaznívá napříč Evropou. Organizace na podporu uprchlíků argumentují, že umožnění těchto návštěv by nejen pomohlo jednotlivcům znovu navázat vztahy s příbuznými a majetkem, ale také by mohlo přispět k dlouhodobému návratu do vlasti. Například Turecko již zavedlo pravidlo umožňující tři cesty do Sýrie bez ztráty ochranného statusu.

V Německu, kde žije téměř milion Syřanů, se tato debata odehrává na pozadí nadcházejících parlamentních voleb plánovaných na 23. února. Migrace se stala klíčovým tématem volební kampaně, přičemž pravicové a levicové strany soupeří o voliče na úkor sílící krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).

Německá ministryně vnitra Nancy Faeser naznačila, že vláda by mohla být otevřena jednorázovým návštěvám Syřanů ve své rodné zemi, aby mohli zjistit stav svých domovů a bezpečnostní situaci. Tento návrh však čelí kritice opozice, která argumentuje, že by změna politiky mohla působit nekonzistentně.

Proti návratu Syřanů se však staví i někteří zaměstnavatelé a odborné organizace. Syřané hrají klíčovou roli při řešení nedostatku pracovních sil v Německu, zejména v odvětvích jako zdravotnictví, strojírenství nebo péče o děti.

Studie Německého ekonomického institutu uvádí, že přibližně 80 000 Syřanů pracuje v odvětvích s kritickým nedostatkem zaměstnanců. Mezi nimi je více než 5 000 lékařů, jejichž odchod by mohl výrazně narušit poskytování zdravotní péče.

Budoucnost syrských uprchlíků v Evropě zůstává nejistá. Politický tlak, humanitární krize v Sýrii a ekonomická potřeba v hostitelských zemích vytvářejí složitou dynamiku, která si vyžádá citlivé a dlouhodobé řešení.

Související

Bašár al-Asad Analýza

Sýrie po Asadovi. Panuje chaos, který se může přelít do celého regionu

Ačkoli prosincový převrat v Sýrii vyvolal vlnu optimismu, pád režimu Bašára Asada ještě zdaleka nezaručuje stabilitu v zemi – a podle vývoje v Egyptě ani v regionu. Moc převzaly islamistické frakce, které se sice snaží získat mezinárodní uznání, avšak jejich minulost spojená s nechvalně známou teroristickou organizací al-Káidou jim ničí reputaci. Přes snahy o prezentaci umírněnější politiky zůstávají mnohé státy vůči jejich vládě skeptické, což dále komplikuje cestu k obnově a stabilizaci Sýrie.
Ilustrační foto

Rok 2024 byl jedním z nejvýznamnějších v globálním bezpečnostním dění. Rok 2025 ho může strčit do kapsy

Uplynulý rok byl podle BBC jedním z nejrušnějších, co se týče globální bezpečnosti, od doby útoků z 11. září 2001. Přinesl řadu dramatických událostí: pád syrského prezidenta Asada, severokorejské vojáky bojující za Rusko, britské a americké rakety vypálené Ukrajinou na ruské cíle, íránské střely dodané Rusku a izraelské letecké údery financované Spojenými státy na Libanon a Gazu.

Více souvisejících

Sýrie Německo uprchlíci

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 

před 44 minutami

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy