"Chceme domů, ale jen se podívat." Syrští uprchlíci čelí zásadní výzvě

Syrští uprchlíci žijící v Německu vyzývají vládu, aby jim umožnila krátkodobé návštěvy své rodné země bez ohrožení jejich ochranného statusu. Tato výzva přichází v době, kdy pád režimu Bašára Asada vyvolal nejistotu ohledně budoucího postavení milionů Syřanů žijících v Evropě. Uvedl to server The Guardian.

Přestože povstalecký postup vedl k ukončení 54leté vlády Asadovy rodiny, situace v Sýrii zůstává katastrofální. Podle OSN žije 90 % obyvatelstva v chudobě a země je po 14 letech občanské války v troskách. Humanitární krize, ekonomický kolaps a zničená infrastruktura stále ztěžují návrat Syřanů domů.

Pro Syřany, kteří nemají občanství žádné země EU, je otázka návratu obzvláště složitá. Mnozí se obávají, že by ztratili svůj ochranný status, pokud by se vrátili, i když jen na krátkou dobu. Německý aktivista Anwar al-Bunni, zastupující syrskou komunitu v Berlíně, spolu s dalšími požaduje, aby Německo vytvořilo výjimku podobnou té, kterou poskytlo ukrajinským uprchlíkům. Tato výjimka by umožnila krátkodobé cesty do Sýrie, aniž by Syřané riskovali ztrátu svého uprchlického statusu.

Podobné volání zaznívá napříč Evropou. Organizace na podporu uprchlíků argumentují, že umožnění těchto návštěv by nejen pomohlo jednotlivcům znovu navázat vztahy s příbuznými a majetkem, ale také by mohlo přispět k dlouhodobému návratu do vlasti. Například Turecko již zavedlo pravidlo umožňující tři cesty do Sýrie bez ztráty ochranného statusu.

V Německu, kde žije téměř milion Syřanů, se tato debata odehrává na pozadí nadcházejících parlamentních voleb plánovaných na 23. února. Migrace se stala klíčovým tématem volební kampaně, přičemž pravicové a levicové strany soupeří o voliče na úkor sílící krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).

Německá ministryně vnitra Nancy Faeser naznačila, že vláda by mohla být otevřena jednorázovým návštěvám Syřanů ve své rodné zemi, aby mohli zjistit stav svých domovů a bezpečnostní situaci. Tento návrh však čelí kritice opozice, která argumentuje, že by změna politiky mohla působit nekonzistentně.

Proti návratu Syřanů se však staví i někteří zaměstnavatelé a odborné organizace. Syřané hrají klíčovou roli při řešení nedostatku pracovních sil v Německu, zejména v odvětvích jako zdravotnictví, strojírenství nebo péče o děti.

Studie Německého ekonomického institutu uvádí, že přibližně 80 000 Syřanů pracuje v odvětvích s kritickým nedostatkem zaměstnanců. Mezi nimi je více než 5 000 lékařů, jejichž odchod by mohl výrazně narušit poskytování zdravotní péče.

Budoucnost syrských uprchlíků v Evropě zůstává nejistá. Politický tlak, humanitární krize v Sýrii a ekonomická potřeba v hostitelských zemích vytvářejí složitou dynamiku, která si vyžádá citlivé a dlouhodobé řešení.

Související

Islámský stát (ISIS)

Na severovýchodě Sýrie tiká časovaná bomba. Tisíce bojovníků IS, na které svět zapomněl

Tisíce údajných bojovníků Islámského státu (IS) zůstávají uvězněny v detenčních zařízeních na severovýchodě Sýrie, zatímco svět na ně postupně zapomíná. Panorama, jedno z největších vězení tohoto druhu, skrývá za svými zdmi 4 500 mužů, kteří se ocitli v právním vakuu. Mnozí z nich nemají možnost obhajoby ani naději na spravedlivý proces. A přestože oficiální pád samozvaného chalífátu nastal již před šesti lety, jeho duch v těchto celách stále přežívá.
Bašár al-Asad Analýza

Sýrie po Asadovi. Panuje chaos, který se může přelít do celého regionu

Ačkoli prosincový převrat v Sýrii vyvolal vlnu optimismu, pád režimu Bašára Asada ještě zdaleka nezaručuje stabilitu v zemi – a podle vývoje v Egyptě ani v regionu. Moc převzaly islamistické frakce, které se sice snaží získat mezinárodní uznání, avšak jejich minulost spojená s nechvalně známou teroristickou organizací al-Káidou jim ničí reputaci. Přes snahy o prezentaci umírněnější politiky zůstávají mnohé státy vůči jejich vládě skeptické, což dále komplikuje cestu k obnově a stabilizaci Sýrie.

Více souvisejících

Sýrie Německo uprchlíci

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

Marek Výborný

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) apeluje na chovatele i na veřejnost, aby dodržovali mimořádná veterinární a všechna preventivní opatření, která pomáhají minimalizovat zavlečení slintavky a kulhavky do Česka. Výborný v pondělí jednal o aktuální situaci se zástupci nevládních zemědělských organizací a chovatelských svazů. Informoval je o zpřísnění opatření a chystaném testování mléka. 

včera

včera

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

včera

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

včera

včera

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

včera

včera

včera

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

včera

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

včera

včera

včera

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

včera

Nežertuji, říká Trump o třetím prezidentském období. Proč narovinu nepřizná, jestli o něj stojí?

Donald Trump se opět dostal do středu pozornosti poté, co v nedávném rozhovoru naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. I když ústava Spojených států jasně stanoví, že žádný prezident nemůže být zvolen více než dvakrát, Trump svými výroky vyvolal další spekulace o tom, jak by se mohl pokusit tento limit obejít.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy