Chceme zjistit, zda můžeme válku ukončit. Trump prozradil, o čem chce mluvit s Putinem

„Budu v úterý mluvit s prezidentem Putinem. O víkendu bylo odvedeno hodně práce,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One při návratu do Washingtonu z Floridy.

„Chceme zjistit, zda můžeme tu válku ukončit. Možná ano, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci,“ dodal.

Trump usiluje o Putinovu podporu třicetidenního příměří, které Ukrajina přijala minulý týden. Boje však mezitím pokračovaly a Rusko posílilo svou pozici v ukrajinském příhraničním regionu Kursk.

„Budeme mluvit o území, budeme mluvit o elektrárnách,“ upřesnil Trump. „Myslím, že jsme už hodně věcí prodiskutovali, a to jak s Ukrajinou, tak s Ruskem. Už se bavíme o rozdělení určitých aktiv.“

Trumpova slova přicházejí jen několik hodin po vyjádření jeho zvláštního vyslance Stevea Witkoffa, který uvedl, že Putin „přijímá filozofii“ Trumpova příměří.

Podle Witkoffa bylo jeho několikahodinové jednání s Putinem minulý týden „pozitivní“ a „zaměřené na řešení“. Neupřesnil však, zda ruské požadavky zahrnují kapitulaci ukrajinských sil v Kursku, mezinárodní uznání anektovaných území jako součásti Ruska, omezení ukrajinské mobilizace, zastavení západní vojenské pomoci a zákaz přítomnosti zahraničních mírových jednotek na Ukrajině.

Putin ve čtvrtek uvedl, že příměří podporuje, ale zdůraznil, že před jeho uzavřením je nutné dojednat mnoho podrobností.

Moskva také ostře odmítá přítomnost evropských vojsk na Ukrajině jako bezpečnostní garanci pro Kyjev.

„Nezáleží na tom, zda by vojáci byli nasazeni pod hlavičkou EU, NATO nebo jednotlivých států – pokud by se objevili na ukrajinském území, znamenalo by to jejich zapojení do konfliktu se všemi důsledky,“ varoval ruský náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli naopak prohlásil, že Rusko nemá právo vetovat přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině. „Pokud Ukrajina požádá o spojenecké síly na svém území, není to na Rusku, aby o tom rozhodovalo,“ řekl.

Moskva trvá na tom, že jakákoli mírová dohoda musí splňovat její bezpečnostní požadavky. „Požadujeme, aby součástí dohody byly neprůstřelné bezpečnostní záruky,“ uvedl Gruško.

Součástí těchto záruk by podle něj měla být neutralita Ukrajiny a odmítnutí členství v NATO, zachování ruské kontroly nad okupovanými územími, omezení velikosti ukrajinské armády,
zrušení západních sankcí a prezidentské volby na Ukrajině, což Kyjev odmítá, protože kvůli válečnému stavu nejsou možné.

Ruské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že americký ministr zahraničí Marco Rubio telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o „konkrétních aspektech implementace dohod“ ze summitu USA-Rusko v Saúdské Arábii minulý měsíc.

Jednalo se o první vysoké americko-ruské setkání od invaze v roce 2022. Obě strany se dohodly na udržování kontaktu, avšak zmínka o příměří v prohlášení chyběla.

Mezitím britský premiér Keir Starmer na virtuálním summitu o Ukrajině obvinil Putina z „protahování jednání“.

„To ruské ‘ano, ale’ není dostatečné,“ prohlásil Starmer. „Je třeba ukončit tyto barbarské útoky na Ukrajinu jednou provždy.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím oznámil odvolání náčelníka generálního štábu Anatolije Bargylevyče. Na jeho místo byl jmenován generál Andrij Hnatov.

„Je to bojovník,“ řekl o něm Zelenskyj. „Jeho úkolem je přinést více bojových zkušeností do plánování operací – obranných i útočných – a dále rozvíjet systém armádních sborů.“

Ukrajinská armáda, která se od začátku invaze výrazně rozšířila, nyní prochází reorganizací s cílem zlepšit koordinaci a bojovou efektivitu.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na Facebooku uvedl, že „systematicky transformujeme ozbrojené síly Ukrajiny“ a „přecházíme na jasné vojenské standardy“.

Hnatov má více než 27 let vojenských zkušeností. Bargylevyč byl nově jmenován hlavním inspektorem ministerstva obrany.