Moskva couvá. V rámci dohody umožní rozmístění pozorovatelů na Ukrajině

„Mírová dohoda může zahrnovat neozbrojené pozorovatele na Ukrajině, civilní misi pro monitorování plnění určitých částí dohody nebo záruky bezpečnostních mechanismů,“ uvedl Gruško podle Kyiv Independent.

Ukrajinská vláda opakovaně zdůraznila, že klíčovou podmínkou jakékoli mírové dohody jsou silné bezpečnostní záruky. Jednou z možností, o které se diskutuje, je také nasazení mezinárodních mírových jednotek na ukrajinském území.

„Pokud hovoříme o mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, samozřejmě bude mít i vnější rozměr. Budeme požadovat, aby součástí dohody byly neochvějné bezpečnostní záruky,“ dodal Gruško.

Moskva zároveň nadále trvá na tom, že jakákoli dohoda musí obsahovat závazek Ukrajiny k neutralitě a trvalé neúčasti v NATO. Kyjev podal oficiální žádost o vstup do Severoatlantické aliance v září 2022, přičemž NATO v roce 2024 deklarovalo, že cesta Ukrajiny k členství je „nevratná“. Přesto zatím žádná formální pozvánka nebyla Ukrajině nabídnuta.

O možném rozmístění mezinárodních mírových jednotek na Ukrajině se již diskutuje mezi západními spojenci. Americký prezident Donald Trump 24. února uvedl, že Vladimir Putin by byl ochoten umožnit přítomnost evropských mírových sil na Ukrajině jako součást dohody. Tuto možnost však veřejně odmítl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

 „Bude s tím souhlasit. Položil jsem mu tu otázku,“ uvedl Trump při setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bílém domě. „Pokud tuto dohodu uzavřeme, nechce další válku… Řekl jsem mu to přímo. Nemá s tím problém.“

Pokud Trump správně interpretoval Putinův postoj, znamenalo by to obrat v ruském postoji, neboť Moskva dosud jakékoli nasazení zahraničních jednotek na Ukrajině odmítala jako eskalaci konfliktu.

Trump během setkání s Macronem v Oválné pracovně prohlásil, že válka na Ukrajině by mohla skončit „během několika týdnů“, avšak varoval, že bez dohody by konflikt mohl přerůst v „třetí světovou válku“.

Trump naznačil, že hlavní odpovědnost za bezpečnostní záruky v případném příměří ponese Evropa. „Evropa zajistí, aby se nic nestalo. Nemyslím si, že to bude velký problém. Jakmile se dohodneme, na Ukrajině už nebude žádná válka,“ řekl.

Macron se k této myšlence staví otevřeně. Francouzský prezident uvedl, že jedná s dalšími evropskými státy, zejména s Velkou Británií, o možnosti vytvoření mírové mise, která by však neznamenala nasazení vojáků do přímého boje.

Podle něj je klíčové, aby jakákoliv dohoda zahrnovala bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které chyběly v předchozích dohodách s Kremlem. Macron naznačil, že by měly být podpořeny Spojenými státy. „Po dnešních diskusích jsem přesvědčen, že existuje cesta, jak tuto pevnou a trvalou mírovou dohodu realizovat,“ prohlásil Macron na společné tiskové konferenci s Trumpem.

Podle Macrona by evropské mírové jednotky byly nasazeny jako „projev podpory“ Ukrajině, ale pouze v případě, že by Kyjev a Moskva podepsaly mírovou dohodu. „Chceme rychlý mír, ale nechceme slabou dohodu,“ dodal.

Britský premiér Keir Starmer v rámci vysoké úrovně diplomatických jednání 15. března představil návrh na vyslání 10 000 mírových vojáků na Ukrajinu. O plánu informoval britský deník Sunday Times.

Macron mezitím prohlásil, že Ukrajina nepotřebuje souhlas Ruska k tomu, aby pozvala mírové jednotky na své území.

Podle agentury Bloomberg Putin nadále požaduje maximální ústupky, mezi něž patří teritoriální ústupky Ukrajiny, omezení pravomocí mírových sil a trvalá neutralita země. Tyto podmínky jsou však podle analytiků pro Kyjev a jeho západní spojence nepřijatelné, což snižuje pravděpodobnost rychlé dohody.