Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR

Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.

Očekává se, že tento krok posílí obranu strategicky důležitého řetězce ostrovů Okinawa, nicméně přímo na Okinawě pravděpodobně rozmístění neproběhne, aby se předešlo přímé provokaci Číny. Tato oblast již disponuje raketovými systémy s kratším dosahem. Podle emeritního profesora Joičiho Šimady z Fukujské prefekturní univerzity je rozmístění dlouhodosahových raket logickým krokem. „Hrozba ze strany Číny a Severní Koreje roste, a proto je přirozené, že Japonsko reaguje modernizací svých obranných schopností,“ uvedl.

Napětí mezi Japonskem a USA vzrostlo poté, co prezident Donald Trump 6. března kritizoval japonsko-americkou bezpečnostní dohodu jako jednostrannou. „Máme skvělé vztahy s Japonskem, ale máme zajímavou dohodu, podle níž musíme chránit Japonsko, ale oni nás ne,“ prohlásil Trump. „Taková je dohoda… a mimochodem, ekonomicky na nás vydělávají jmění. Vážně se ptám, kdo takové dohody uzavírá?“ dodal.

Tato smlouva byla poprvé podepsána v roce 1951, kdy bylo Japonsko stále okupováno americkými silami. Japonská ústava, zejména její pacifistický článek 9, který byl sepsán pod dohledem USA po druhé světové válce, značně omezuje možnosti země podnikat vojenské operace.

Podle Šimady by „proaktivní opatření“, jako je posílení raketového systému, mohla zlepšit vztahy mezi Japonskem a USA. „Požadavky administrativy prezidenta Trumpa na reciproční obranné dohody s Japonskem nejsou tak nepřiměřené,“ dodal. Nicméně někteří odborníci varují, že Trumpovy výroky o spojencích, včetně Kanady a Dánska, vyvolávají v Japonsku obavy o spolehlivost amerických bezpečnostních záruk.

Robert Dujarric z Tokijské univerzity Temple varuje, že „je stále jasnější, že americko-japonské spojenectví je ve špatném stavu“. Podle něj není zaručeno, že by USA pod Trumpovým vedením reagovaly na případný útok Číny na Japonsko. „To je velký problém,“ upozornil Dujarric.

Nové rakety budou pravděpodobně umístěny na dvou základnách pozemních sil sebeobrany – Camp Yufuin v prefektuře Óita a Camp Kengun v prefektuře Kumamoto. Obě lokality již hostí raketové baterie, přičemž nové zbraně budou vylepšenou verzí stávajících řízených střel Type-12.

Dujarric vnímá rozmístění těchto raket jako součást širšího procesu posilování japonské vojenské kapacity. „Jde o postupné zvyšování schopností japonské armády,“ uvedl. Současně se domnívá, že Japonsko bude muset přehodnotit svou bezpečnostní strategii v reakci na měnící se geopolitickou situaci.

Navzdory tomu, že jaderné zbraně jsou v Japonsku téměř tabu od bombardování Hirošimy a Nagasaki, Dujarric naznačuje, že pokud se Tokio nebude moci spolehnout na americkou vojenskou podporu, mohla by se v zemi otevřít debata o získání vlastního jaderného arzenálu. 

Související

Čínská armáda, ilustrační foto

Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi obvinil čínské stíhací letouny, že během dvou oddělených incidentů nad mezinárodními vodami poblíž ostrova Okinawa namířily svůj střelecký (fire-control) radar na japonská letadla. Koizumi v neděli ráno na sociální síti X uvedl, že Tokio podalo „silný protest“ kvůli těmto dvěma incidentům a vzneslo „důrazný požadavek na opatření k zabránění opakování“ takových činů.

Více souvisejících

Japonská armáda Japonsko

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy