Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR

Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.

Očekává se, že tento krok posílí obranu strategicky důležitého řetězce ostrovů Okinawa, nicméně přímo na Okinawě pravděpodobně rozmístění neproběhne, aby se předešlo přímé provokaci Číny. Tato oblast již disponuje raketovými systémy s kratším dosahem. Podle emeritního profesora Joičiho Šimady z Fukujské prefekturní univerzity je rozmístění dlouhodosahových raket logickým krokem. „Hrozba ze strany Číny a Severní Koreje roste, a proto je přirozené, že Japonsko reaguje modernizací svých obranných schopností,“ uvedl.

Napětí mezi Japonskem a USA vzrostlo poté, co prezident Donald Trump 6. března kritizoval japonsko-americkou bezpečnostní dohodu jako jednostrannou. „Máme skvělé vztahy s Japonskem, ale máme zajímavou dohodu, podle níž musíme chránit Japonsko, ale oni nás ne,“ prohlásil Trump. „Taková je dohoda… a mimochodem, ekonomicky na nás vydělávají jmění. Vážně se ptám, kdo takové dohody uzavírá?“ dodal.

Tato smlouva byla poprvé podepsána v roce 1951, kdy bylo Japonsko stále okupováno americkými silami. Japonská ústava, zejména její pacifistický článek 9, který byl sepsán pod dohledem USA po druhé světové válce, značně omezuje možnosti země podnikat vojenské operace.

Podle Šimady by „proaktivní opatření“, jako je posílení raketového systému, mohla zlepšit vztahy mezi Japonskem a USA. „Požadavky administrativy prezidenta Trumpa na reciproční obranné dohody s Japonskem nejsou tak nepřiměřené,“ dodal. Nicméně někteří odborníci varují, že Trumpovy výroky o spojencích, včetně Kanady a Dánska, vyvolávají v Japonsku obavy o spolehlivost amerických bezpečnostních záruk.

Robert Dujarric z Tokijské univerzity Temple varuje, že „je stále jasnější, že americko-japonské spojenectví je ve špatném stavu“. Podle něj není zaručeno, že by USA pod Trumpovým vedením reagovaly na případný útok Číny na Japonsko. „To je velký problém,“ upozornil Dujarric.

Nové rakety budou pravděpodobně umístěny na dvou základnách pozemních sil sebeobrany – Camp Yufuin v prefektuře Óita a Camp Kengun v prefektuře Kumamoto. Obě lokality již hostí raketové baterie, přičemž nové zbraně budou vylepšenou verzí stávajících řízených střel Type-12.

Dujarric vnímá rozmístění těchto raket jako součást širšího procesu posilování japonské vojenské kapacity. „Jde o postupné zvyšování schopností japonské armády,“ uvedl. Současně se domnívá, že Japonsko bude muset přehodnotit svou bezpečnostní strategii v reakci na měnící se geopolitickou situaci.

Navzdory tomu, že jaderné zbraně jsou v Japonsku téměř tabu od bombardování Hirošimy a Nagasaki, Dujarric naznačuje, že pokud se Tokio nebude moci spolehnout na americkou vojenskou podporu, mohla by se v zemi otevřít debata o získání vlastního jaderného arzenálu. 

Související

Čínská armáda, ilustrační foto

Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi obvinil čínské stíhací letouny, že během dvou oddělených incidentů nad mezinárodními vodami poblíž ostrova Okinawa namířily svůj střelecký (fire-control) radar na japonská letadla. Koizumi v neděli ráno na sociální síti X uvedl, že Tokio podalo „silný protest“ kvůli těmto dvěma incidentům a vzneslo „důrazný požadavek na opatření k zabránění opakování“ takových činů.

Více souvisejících

Japonská armáda Japonsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 4 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 5 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 6 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

Babiš usměrnil Turka. Motorista chtěl mluvit do účasti prezidenta na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) usměrnil poslance Filipa Turka, který by rád mluvil do otázky účasti prezidenta Petra Pavla na letním summitu NATO. Babiš zdůraznil, že Turek není členem vlády, takže nebude ve zmíněné věci rozhodovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy