Trump rozhodne o budoucnosti evropských sankcí proti Rusku

V Lotyšsku, přímo na hranici s Ruskem, se celníci dívají na kdysi rušný hraniční přechod Terehova, kde před válkou proudily stovky kamionů denně. Dnes je provoz kvůli sankcím poloviční, ale situace by se mohla znovu obrátit, pokud Trump rozhodne o zmírnění restrikcí.

Dosavadní podpora Spojených států byla klíčová pro udržení evropských sankcí. Americké postihy pomohly blokovat ruské tankery, odhalovat obcházení restrikcí a poskytly Evropě alternativu v podobě dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Trump však nyní zvažuje dvojí přístup – na jedné straně hrozí Rusku dalšími sankcemi, na druhé straně naznačuje možnost jejich zmírnění v rámci jednání o válce na Ukrajině.

Evropské vlády jsou nervózní. Bez silného tlaku z Washingtonu se EU obává, že její vlastní sankční režim ztratí účinnost. „Podpora USA je zásadní, protože americké sankce jsou nejmocnější,“ uvedla Maria Shagina, expertka na sankce z Mezinárodního institutu pro strategická studia. „Bez vedení z Washingtonu bude Evropa v obtížné situaci.“

Lotyšsko patří k nejhlasitějším zastáncům tvrdého postupu vůči Rusku a jeho ministryně zahraničí Baiba Braže několikrát navštívila Washington, aby apelovala na Trumpovu administrativu. „Spojené státy jsou strategickým partnerem a spojencem celé EU,“ zdůraznila Braže.

Příkladem Trumpova vlivu na evropskou politiku byla situace z letošního ledna, kdy Maďarsko pohrozilo zablokováním prodloužení sankcí proti Rusku. Po nečekaném Trumpově prohlášení, že by mohl zavést ještě tvrdší restrikce, a následném tlaku amerického ministra zahraničí Marca Rubia však Budapešť svůj postoj změnila.

Tento vývoj povzbudil baltské státy a další „jestřáby“, kteří věří, že Trump by mohl dokonce přispět k ještě přísnějším sankcím. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna se domnívá, že „je zde příležitost k dalšímu zpřísnění opatření, protože pokud Putin nezmění své cíle, USA budou muset postupovat stejně tvrdě jako EU.“

Jenže Trump může svůj přístup kdykoli změnit a v rámci bilaterálních jednání s Moskvou nabídnout úlevy. Pokud by se tak stalo, Maďarsko a další skeptické státy v EU by mohly sankce snadno zablokovat, protože jejich prodloužení vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských zemí.

Trumpův vliv sahá i do oblasti energetiky. Ještě před jeho nástupem do úřadu navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zvýšit nákup amerického LNG jako náhradu za ruský plyn. Trump tvrdí, že chce Evropě prodat více plynu, ale jednání postupují pomalu.

Tato nejistota už ovlivnila další sankční plány EU. Letos v únoru se v balíčku válečných sankcí proti Rusku neobjevil zákaz dovozu ruského LNG, přestože některé členské státy na něm trvaly. Důvodem byla právě nejistota ohledně dohody s USA.

V Bruselu se také odkládá klíčový plán na úplné ukončení závislosti na ruské energii, který měl řešit nejen plyn, ale i ropu a jadernou technologii. „Na plánu stále pracujeme, ale jeho načasování se změnilo vzhledem k posledním geopolitickým událostem,“ uvedl nejmenovaný představitel Evropské komise.

Trumpovy kroky rozhodnou, zda EU dostane potřebnou podporu pro své sankce a energetickou nezávislost. Pokud Trump podpoří LNG dohodu, může to pomoci uvolnit cestu k dalším energetickým sankcím. Pokud jednání zkrachují, Brusel bude čelit daleko složitější situaci.

Kromě toho se očekává, že Trump přehodnotí americké sankce proti ruskému „stínovému loďstvu“ – flotile starých tankerů, které nelegálně přepravují ruskou ropu. Přísnější americké sankce by mohly tuto praxi výrazně omezit, ale pokud Trump od těchto opatření ustoupí, Evropa nebude schopna taková plavidla efektivně kontrolovat sama.

Podobná situace panuje i kolem zastropování ceny ruské ropy na 60 dolarů za barel, které se bez americké podpory ukazuje jako obtížně udržitelné. „Poslední balík amerických sankcí byl významný, ale neznamená definitivní ránu pro ruskou ekonomiku,“ uvedla Maria Shagina. „Trump má pravdu, že pokud cena ropy neklesne pod 40 dolarů, ruská ekonomika zůstane odolná – otázkou ale je, zda má Trump skutečně zájem na vážném ekonomickém tlaku na Moskvu.“

Klíčovým faktorem zůstává Trumpův přístup k mírovým jednáním s Ruskem. Některé evropské země, včetně Maďarska a Slovenska, už naznačují, že by po uzavření dohody mohly obnovit nákup ruského plynu, který je levnější než LNG.

Diplomaté proto varují, že sankce jsou jedinou pákou, jak zajistit Evropě místo u jednacího stolu. „Budeme přizváni k jednáním, až když nám řeknou, abychom sankce zrušili. Sankce jsou naší hlavní pákou,“ řekl nejmenovaný diplomat EU.

Lotyšsko a další státy sousedící s Ruskem požadují, aby EU stanovila jasné podmínky pro případné uvolnění sankcí. Lotyšský zmocněnec pro sankce Āris Vīgants prohlásil, že „sankce lze zmírnit nebo zrušit jedině tehdy, pokud Rusko uhradí škody způsobené na Ukrajině.“

I poté však podle něj nemůže dojít k návratu do předválečného stavu. „Každý musí pochopit, že návrat k normálním vztahům s Ruskem je nemožný, i kdyby došlo k nějaké mírové dohodě.“

Podobně smýšlejí i další evropské státy. „Ruská energie je jedovatá – je spojena s politickou manipulací a vydíráním,“ varoval litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys. „Výnosy z jejího prodeje přímo financují ruské brutality na Ukrajině i dezinformační kampaně v našich zemích.“

„Věřím, že Evropa se poučila a už se znovu nevrátí do pasti závislosti na ruských zdrojích energie.“