Sankce proti Rusku se prý nevyplácejí. Jaká je skutečnost?

Vídeňská studie vychází z údajů, jak se změnil vývoz do Ruska proti stejnému čtvrtletí roku 2013. Řada evropských zemí podle analýzy přišla kvůli zastavenému exportu o značnou část hrubého domácího produktu. Nejhůře je na tom Pobaltí, kde ztráty činí pět procent ekonomického výkonu.

"Nejhorší výpadky exportu, které byly loni prognózovány v nejčernějších scénářích, se staly mezitím realitou," cituje Český rozhlas jednoho z autorů studie Olivera Fritze, podle kterého hrály při výpadku hlavní roli obchodní sankce proti Rusku a ruské reakce na tyto sankce.

Agresivitu ruského prezidenta Putina podle deníku sankce nezmírnily, naopak postihly i evropskou ekonomiku, byť se ve většině zemí pohybují ztráty v řádech několika promile. Jinak na tom není ani Česká republika. Zdejší hospodářství přišlo snížením exportu o promile svého výkonu. Postižení tak byli exportéři strojů a mlékaři.

Komentátor Českého rozhlasu Petr Holub ale upozorňuje, že za první čtyři měsíce se vývoz strojů do Ruska skutečně snížil o 10 miliard korun, ovšem celkově se jejich export zvýšil o 160 miliard. "Podstatný je fakt, že propad odbytu v Rusku způsobily sankce jen zprostředkovaně. Vlivem války na Ukrajině včetně sankcí poklesl v Rusku obrat maloobchodu meziročně o sedm procent, stejné je to s investicemi. Rusové prostě nakupují méně zboží," uvedl.

Dopady sankcí sice poznali mlékaři, kteří přišli o 70 milionů korun, i přesto je celkový vývoz potravin o trochu vyšší než před dvěma lety. Odvetné ruské sankce tedy měly nulový efekt.

Na vídeňské studii a článku z Weltu je podle komentátora zajímavá hlavně otázka, proč vlastně vznikly. Vypadají podle něj spíše jako lobbistický pamflet exportérů do Ruska nebo jako moskevská propaganda. "Z toho plyne poučení, že u obdobných studií o obchodu s Ruskem je třeba nejdříve prověřit vstupní data a nevěřit hned každé interpetaci," upozornil.