Šikana Evropě nevyšla. Unikne Řecko z pasti? Profesor má jasno

"Evropa se v neděli vyhnula kulce. Navzdory mnoha předpovědím řečtí voliči jasně podpořili svou vládu v odmítání požadavků věřitelů. A i ti nejhorlivější zastánci Evropské unie by měli dýchat s citelnou úlevou. Pochopitelně, to není způsob, jakým byste to měli vidět dle věřitelů. Jejich verze, která rezonuje v množství hospodářských novin, zní, že selhání jejich pokusu prošikanovat Řecko k souhlasu bylo vítězstvím iracionality a nezodpovědnosti nad hlasem technokratických rad," uvádí Paul Krugman úvodem svého komentáře pro server NY Times. Profesor ekonomie a mezinárodních vztahů z Princeton University v něm rozebral aktuální dění kolem řecké dluhové krize.

Ostudný moment pro Evropu

"Ale ta šikanovací kampaň - pokus zastrašit Řeky odříznutím jejich bank od financí a hrozbou celkového chaosu, to vše s téměř otevřeným cílem vytlačit stávající levicovou vládu z úřadu - byla ostudným momentem pro Evropu, která tvrdí, že věří v demokratické principy. Pokud by kampaň uspěla, nastavilo by to strašlivý precedent, dokonce i kdyby požadavky věřitelů dávaly smysl," deklaruje Krugman.

"A navíc nedávaly. Pravdou je, že evropští sebestylizovaní technokraté jsou jako středověcí lékaři, kteří trvají na pouštění žilou u svých pacientů - a když jejich léčba dělá pacientům hůře, požadují stále větší krvácení. A řecké ano by odsoudilo zemi k rokům dalšího utrpení v rámci politiky, která ve skutečnosti nefungovala a s ohledem na aritmetiku ani fungovat nemůže: Úsporná opatření zřejmě sráží ekonomiku rychleji, než redukují dluh, tudíž ty veškeré útrapy nedávají smysl. Drtivé vítězství těch, kdo hlasovali ne, nabízí alespoň šanci uniknout z této pasti," míní profesor.      

"Jak ale takový únik provést? Je zde nějaký způsob, jakým by Řecko setrvalo v eurozóně? A je toto vlastně žádoucí? Nejbezprostřednější otázka se týká řeckých bank. Před referendem Evropská centrální banka (ECB) zastavila jejich přístup k dodatečným fondům, čímž pomohla šířit paniku a přinutila vládu vyhlásit bankovní prázdniny a kontrolu kapitálu. ECB nyní čelí ošemetné volbě: pokud bude pokračovat v normálním financování, zcela jasně přizná, že předchozí zmrazení bylo politické. Pakliže nebude, v praxi tím přinutí Řecko zavést novou měnu. Konkrétně, pokud z Frankfurtu (sídla Evropské centrální banky) nezačnou proudit peníze, Řecko nebude mít jinou možnost než začít vyplácet mzdy a penze ve vlastních prostředcích, což de facto bude paralelní měna - a ta se může brzy změnit v novou drachmu," nastiňuje expert.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Na jednu stranu předpokládejme, že ECB bude pokračovat v normálních půjčkách a bankovní krize se oslabí. To vyústí v otázku, jak se vrátit k hospodářskému růstu. Během neúspěšných jednání, která vedla k nedělnímu referendu, ústředním bodem sporů byl řecký požadavek na definitivní seškrtání dluhu, odstranění toho mraku, který se vznáší nad jeho hospodářstvím. Trojka - instituce reprezentující věřitele - odmítla, ačkoliv víme, že člen trojky, Mezinárodní měnový fond, dospěl k paralelnímu závěru, že Řecký dluh nemůže být splacen. Uznají však nyní, že pokus vyhnat vládní levicovou koalici z úřadu selhal? Nemám tušení - a v každém případě nyní existuje silný argument, že řecký odchod z eurozóny je nejlepší ze všech špatných řešení," domnívá se ekonom.

Je nutné zastavit krvácení

"Proč rezignoval Varoufakis (řecký ministr financí, pozn. překladatele)? Myslel jsem, že oxi (ne), bylo přesně to, o co usiloval. Je toto přiznání toho, že Řecko půjde ke dnu? Na chvíli si představme, že by Řecko nikdy nepřijalo euro a mělo pouze drachmu s pevně zafixovaným kurzem k euru. Co by radila základní ekonomická analýza, že je třeba učinit? Drtivě převažující odpověď by zněla: měla by přijít devalvace - nechte hodnotu drachmy klesnout, což jednak podpoří vývoz a zároveň zastaví deflační cyklus," vysvětluje expert.

"Pochopitelně, Řecko již svou měnu nemá a mnoho analytiků dříve tvrdilo, že přijetí eura je nezvratný krok - koneckonců jakýkoliv náznak ochodu z eurozóny by zahájil devastující run na banky a finanční krizi. Ale v tomto momentě již finanční krize probíhá, takže největší náklady za opuštění eura již byly zaplaceny. Proč tedy nevyužít jeho přínosů?" ptá se Krugman.

"Fungoval by řecký odchod z eurozóny stejně jako velmi úspěšná devalvace na Islandu v letech 2008-2009 či opuštění argentinské politiky jedno peso za jeden dolar v letech 2001-2002? Možná ne, ale zvažme alternativy. Pokud Řecko nedosáhne skutečně velkého seškrtání dluhu, a zřejmě i v takovém případě, opuštění eura nabízí jedinou možnou únikovou cestu z nekonečné hospodářské noční můry," konstatuje odborník.       

"Aby bylo jasno: pokud Řecko nakonec skutečně euro opustí, nebude to znamenat, že Řekové jsou špatní Evropané. Řecké dluhové problémy odrážejí nezodpovědné půjčování, stejně jako nezodpovědné půjčování. V četných případech Řekové již zaplatili za hříchy svých vlád mnohonásobně více. Pokud nemohou pokračovat s evropskou společnou měnou, je to z důvodu, že společná měna nenabízí žádný oddech pro země v problémech. Důležité teď je učinit cokoliv, co zastaví krvácení," apeluje závěrem ekonom.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Více souvisejících

Řecko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy