Šikana Evropě nevyšla. Unikne Řecko z pasti? Profesor má jasno

"Evropa se v neděli vyhnula kulce. Navzdory mnoha předpovědím řečtí voliči jasně podpořili svou vládu v odmítání požadavků věřitelů. A i ti nejhorlivější zastánci Evropské unie by měli dýchat s citelnou úlevou. Pochopitelně, to není způsob, jakým byste to měli vidět dle věřitelů. Jejich verze, která rezonuje v množství hospodářských novin, zní, že selhání jejich pokusu prošikanovat Řecko k souhlasu bylo vítězstvím iracionality a nezodpovědnosti nad hlasem technokratických rad," uvádí Paul Krugman úvodem svého komentáře pro server NY Times. Profesor ekonomie a mezinárodních vztahů z Princeton University v něm rozebral aktuální dění kolem řecké dluhové krize.

Ostudný moment pro Evropu

"Ale ta šikanovací kampaň - pokus zastrašit Řeky odříznutím jejich bank od financí a hrozbou celkového chaosu, to vše s téměř otevřeným cílem vytlačit stávající levicovou vládu z úřadu - byla ostudným momentem pro Evropu, která tvrdí, že věří v demokratické principy. Pokud by kampaň uspěla, nastavilo by to strašlivý precedent, dokonce i kdyby požadavky věřitelů dávaly smysl," deklaruje Krugman.

"A navíc nedávaly. Pravdou je, že evropští sebestylizovaní technokraté jsou jako středověcí lékaři, kteří trvají na pouštění žilou u svých pacientů - a když jejich léčba dělá pacientům hůře, požadují stále větší krvácení. A řecké ano by odsoudilo zemi k rokům dalšího utrpení v rámci politiky, která ve skutečnosti nefungovala a s ohledem na aritmetiku ani fungovat nemůže: Úsporná opatření zřejmě sráží ekonomiku rychleji, než redukují dluh, tudíž ty veškeré útrapy nedávají smysl. Drtivé vítězství těch, kdo hlasovali ne, nabízí alespoň šanci uniknout z této pasti," míní profesor.      

"Jak ale takový únik provést? Je zde nějaký způsob, jakým by Řecko setrvalo v eurozóně? A je toto vlastně žádoucí? Nejbezprostřednější otázka se týká řeckých bank. Před referendem Evropská centrální banka (ECB) zastavila jejich přístup k dodatečným fondům, čímž pomohla šířit paniku a přinutila vládu vyhlásit bankovní prázdniny a kontrolu kapitálu. ECB nyní čelí ošemetné volbě: pokud bude pokračovat v normálním financování, zcela jasně přizná, že předchozí zmrazení bylo politické. Pakliže nebude, v praxi tím přinutí Řecko zavést novou měnu. Konkrétně, pokud z Frankfurtu (sídla Evropské centrální banky) nezačnou proudit peníze, Řecko nebude mít jinou možnost než začít vyplácet mzdy a penze ve vlastních prostředcích, což de facto bude paralelní měna - a ta se může brzy změnit v novou drachmu," nastiňuje expert.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Na jednu stranu předpokládejme, že ECB bude pokračovat v normálních půjčkách a bankovní krize se oslabí. To vyústí v otázku, jak se vrátit k hospodářskému růstu. Během neúspěšných jednání, která vedla k nedělnímu referendu, ústředním bodem sporů byl řecký požadavek na definitivní seškrtání dluhu, odstranění toho mraku, který se vznáší nad jeho hospodářstvím. Trojka - instituce reprezentující věřitele - odmítla, ačkoliv víme, že člen trojky, Mezinárodní měnový fond, dospěl k paralelnímu závěru, že Řecký dluh nemůže být splacen. Uznají však nyní, že pokus vyhnat vládní levicovou koalici z úřadu selhal? Nemám tušení - a v každém případě nyní existuje silný argument, že řecký odchod z eurozóny je nejlepší ze všech špatných řešení," domnívá se ekonom.

Je nutné zastavit krvácení

"Proč rezignoval Varoufakis (řecký ministr financí, pozn. překladatele)? Myslel jsem, že oxi (ne), bylo přesně to, o co usiloval. Je toto přiznání toho, že Řecko půjde ke dnu? Na chvíli si představme, že by Řecko nikdy nepřijalo euro a mělo pouze drachmu s pevně zafixovaným kurzem k euru. Co by radila základní ekonomická analýza, že je třeba učinit? Drtivě převažující odpověď by zněla: měla by přijít devalvace - nechte hodnotu drachmy klesnout, což jednak podpoří vývoz a zároveň zastaví deflační cyklus," vysvětluje expert.

"Pochopitelně, Řecko již svou měnu nemá a mnoho analytiků dříve tvrdilo, že přijetí eura je nezvratný krok - koneckonců jakýkoliv náznak ochodu z eurozóny by zahájil devastující run na banky a finanční krizi. Ale v tomto momentě již finanční krize probíhá, takže největší náklady za opuštění eura již byly zaplaceny. Proč tedy nevyužít jeho přínosů?" ptá se Krugman.

"Fungoval by řecký odchod z eurozóny stejně jako velmi úspěšná devalvace na Islandu v letech 2008-2009 či opuštění argentinské politiky jedno peso za jeden dolar v letech 2001-2002? Možná ne, ale zvažme alternativy. Pokud Řecko nedosáhne skutečně velkého seškrtání dluhu, a zřejmě i v takovém případě, opuštění eura nabízí jedinou možnou únikovou cestu z nekonečné hospodářské noční můry," konstatuje odborník.       

"Aby bylo jasno: pokud Řecko nakonec skutečně euro opustí, nebude to znamenat, že Řekové jsou špatní Evropané. Řecké dluhové problémy odrážejí nezodpovědné půjčování, stejně jako nezodpovědné půjčování. V četných případech Řekové již zaplatili za hříchy svých vlád mnohonásobně více. Pokud nemohou pokračovat s evropskou společnou měnou, je to z důvodu, že společná měna nenabízí žádný oddech pro země v problémech. Důležité teď je učinit cokoliv, co zastaví krvácení," apeluje závěrem ekonom.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

Řecko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 15 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy