Nervozita v EU: Státy se chystají na divoký brexit, přijímají zákony i personál

Jak napsal britský list The Guardian, obdobný zákon připravuje i polský kabinet. Pro asi 6000 Britů, kteří v Polsku žijí, se v něm počítá s ročním přechodným obdobím, během kterého jim bude zaručeno stejné zacházení, jako kdyby byli občany EU. Poláci rovněž chtějí nabídnout trvalý pobyt spolu s pracovním povolením těm Britům, kteří v zemi žijí více než pět let, a tříleté dočasné povolení k pobytu těm, kteří tam jsou méně než pět let.

Na brexit bez dohody se nyní připravuje i slovenská vláda, ujistil ve středu ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Dodal, že je rozpracovaný návrh zákona, který bude řešit některé praktické věci.

We've published some new advice for insurance customers about what's likely to happen after #Brexit. Info here on Green Cards for motor insurance and the EHIC for travel insurance customershttps://t.co/8B50Fvhooc pic.twitter.com/STIFCeGgNr

Na ujištěních pro Brity, že budou moci v EU i nadále beze změny žít, pracují i úřady v Německu, Francii, Itálii či Nizozemsku. Berlín například otevřel pro britské občany, kterých je v Německu asi 100.000, registraci na internetu, Italové zase slibují zákon, který jejich práva ochrání.

Obavy z takzvaného neřízeného brexitu mají i obchodníci. Francouzská celní správa již zveřejnila na internetu podrobné informace pro podnikatele, jak se připravit na brexit a jeho případné formy. Do roku 2020 by rovněž tamní celní správa měla postupně najmout dalších 700 zaměstnanců, kteří budou mít na starosti kontroly na hranicích, zejména v přístavech Le Havre, Calais či Dunkerk a u kanálu La Manche.

Politici z přístavních měst se nicméně stále obávají, že brexit vyústí v chaos a dlouhé fronty, a proto je podle nich potřeba, aby vláda v Paříži přijala i další opatření, jak tomu zabránit. Jakákoli přijatá opatření, která situaci ulehčí, ale budou záležet na tom, zda podobné reciproční kroky podnikne i Londýn.

Německá kancléřka Angela Merkelová již loni na podzim zdůrazňovala důležitost vládních příprav na případnou nedohodu ohledně brexitu. Je potřeba podle ní zejména vyřešit status Britů žijících v Německu a naopak i Němců v Británii. I když mnoho detailů zatím nebylo zveřejněno, předpokládá se, že se Berlín na nadcházející situaci připravuje podobně jako Paříž, tedy i najímáním dalších zaměstnanců, uvedla BBC.

Asi největší výzvy čekají po neřízeném brexitu Irsko, které bude ze dne na den sdílet hranici s nečlenským státem EU. Británie přitom představuje pro Iry druhý největší exportní trh (po USA) a irské podniky dosud často využívaly britské území jako most pro své obchodování dále do Evropy. Irové mají proto v této souvislosti v plánu najmout dalších asi 1000 zaměstnanců - zhruba 700 do celní správy, 200 veterinářů pro kontroly zvířat a 120 dalších úředníků.

Odchod Británie z EU bez dohody zasáhne i další blízké unijní státy, zejména ty s významnými přístavy - kromě Francie tedy i Belgii či Nizozemsko. To již oznámilo plán na zaměstnání dalších 900 lidí v celní správě a dalších 145 veterinářů pro přístav v Rotterdamu.

S narůstajícím vytížením i větším množstvím zaměstnanců se bude muset změnit i infrastruktura přístavů. Jak poznamenal think tank IfG, budou muset být vybudovány nové silnice, parkoviště, kontrolní stanoviště či jiné budovy.

Britský velvyslanec v ČR Nick Archer nedávno ocenil návrh zákona, který má zajistit ochranu Britů žijících v Česku v případě odchodu Británie z EU bez dohody. Tento návrh počítá s přechodným obdobím do 31. prosince 2020, během kterého bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů EU. Podle britského velvyslance je návrh v porovnání s plány ostatních zemí EU k Britům nejvstřícnější. "Jeví se jako nejštědřejší z návrhů, které doposud učinil kterýkoli členský stát, aby se Britové usadili," uvedl na twitteru.

V Česku žije podle odhadů na 8000 Britů. Čeští politici ale zároveň chtějí, aby podobná pravidla přijali britští zákonodárci i pro Čechy žijící v Británii, kterých je okolo 40.000.

Britští poslanci v úterý odmítli dohodu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, kterou se sedmadvacítkou dojednala premiérka Theresa Mayová. Konzervativní předsedkyně vlády teď musí na základě nedávno schváleného dodatku zákona představit v Dolní sněmovně do tří zasedacích dnů, tedy do 21. ledna, takzvaný "plán B". Alternativami jsou odložení brexitu, předčasné volby, druhé referendum o vystoupení, ale i neřízený brexit bez dohody.