Mayová žádá v Bruselu o odklad brexitu. Budeme mít čas na ratifikaci dohody, tvrdí

Mayová žádá své kolegy odložit brexit, který by nyní nastal už v pátek, až do 30. června. Je nepravděpodobné, že tento termín sedmadvacítka akceptuje, nejpravděpodobnějším řešením je předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem prosazovaný až roční pružný odklad znamenající, že unie by odešla 30. březnu 2020 či kdykoliv dříve - pokud ratifikuje loni dojednanou dohodu o vystoupení.

Některé země, především Francie, ale tlačí na kratší odklad. Důvodem jsou obavy související s hladkým fungováním EU, v níž by Británie jako "země na odchodu" stále existovala jako plnoprávný člen, a mohla tak ovlivňovat i rozhodování o budoucnosti společenství. Ve hře je tak odložení například do konce roku či jen několik měsíců. Podle litevské prezidentky Dalii Grybauskaitéové je pravděpodobnější dlouhý odklad, nizozemský premiér Mark Rutte upozornil, že summit sice může rozhodnout o odkladu, může ale také například žádat určité záruky z britské strany.

Mayovou mrzí, že Dolní sněmovna zatím nebyla schopna text dohody o vystoupení schválit. "Vím, že mnozí lidé jsou frustrování z toho, že se summit vůbec koná. Británie měla už touto dobou být zemí mimo EU," upozornila. Původním datem brexitu byl 29. březen letošního roku.

Premiérka novinářům řekla, že na hledání cesty dál, která by ratifikaci dohody umožnila, ona i její vláda intenzivně pracuje. "S opozicí mluvíme vážně a seriózně," uvedla s tím, že tyto rozhovory budou pokračovat i ve čtvrtek a odklad má zajistit více času právě na uzavření dohody na britské politické scéně, která by ratifikaci rozvodové smlouvy umožnila.