Čerpání z fondu obnovy EU musí být flexibilní, shodli se lídři V4

Státy jižní Evropy podle Morawieckého potřebují peníze na boj s nezaměstnaností, jiné na rozvoj infrastruktury. "Musíme mít prostředky na infrastrukturu, výstavbu silnic, železnic, mostů, energetickou a internetovou infrastrukturu, digitalizaci. Proto je flexibilita pro nás velmi důležitá. To je to, o čem jsme mluvili a na co budeme mít stejný názor v Bruselu," řekl.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se tam 17. července poprvé po pěti měsících protikoronavirových opatření osobně setkají, aby jednali o unijním rozpočtu na léta 2021-2027 a o fondu obnovy ekonomik.

Na tiskové konferenci poděkoval premiér @AndrejBabis kolegům z V4 za spolupráci během českého předsednictví. „Velké díky patří vám všem hlavně za flexibilitu a za vstřícnost ve druhé polovině našeho předsednictví, které bohužel bylo poznamenáno koronavirovou pandemií,“ řekl. pic.twitter.com/n35iqSAHjj

— Úřad vlády ČR (@strakovka) July 3, 2020

Evropská komise (EK) chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč). Tato částka, kterou si chce EK bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.

"Znovu jsme si dnes potvrdili, že do všech jednání půjdeme s cílem dosáhnout rozpočtu, který bude spravedlivě nastaven pro všechny členské státy, a programu obnovy, který bude odpovídat potřebám jednotlivých ekonomik," řekl český premiér Andrej Babiš. "Vnímáme situaci v jižní Evropě. Jsme solidární, rozumíme tomu, ale je potřeba dotáhnout jednání až do konce a hlavně, aby to bylo spravedlivé pro všechny členské státy," uvedl.

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán poznamenal, že Maďarsko obecně je proti úvěrům, ale uznává, že existují státy, které potřebují pomoc, a proto přístup EU přijímá. Dohoda o finální podobě je podle něj ale ještě daleko.

Slovenský premiér Igor Matovič poznamenal, že důležitá je vzájemná důvěra. "Když budeme cítit, že si navzájem důvěřujeme, že dokážeme dát jednotlivým zemím svobodu v tom, jak dlouho budou čerpat prostředky, na jaké účely, reformy chtějí peníze použít, a nebudeme si navzájem direktivně svazovat ruce, tak myslím, že se dřív dopracujeme k dobré dohodě, která pomůže nám všem," řekl.

Více než třetina celkového balíku z fondu má připadnout zemím nejvíce zasaženým nemocí covid-19, tedy Itálii a Španělsku. Tyto státy, stejně jako například Německo či Francie, za návrhem stojí. Méně srozuměna s plánem komise rozdělit 500 miliard eur z fondu formou grantů a čtvrt bilionu eur jako úvěry je skupina takzvaných šetrných států, k nimž patří Rakousko, Nizozemsko či skandinávské země. Česko, Maďarsko a další část zemí východního křídla EU nesouhlasí s tím, že v zájmu pomoci dosud bohatším jižním zemím by jejich státy podle navrženého klíče měly dostat z fondu menší poměr peněz, než jim náleží z běžného unijního rozpočtu.

Babiš několikrát poznamenal, že nesouhlasí s tím, aby se peníze z připravovaného fondu rozdělovaly podle míry nezaměstnanosti z minulých let. Hlavním kritériem by podle něj měl být propad hrubého domácího produktu (HDP) jednotlivých zemí.

Babiš dnes také Morawieckému symbolicky předal předsednictví V4. Polský prezident Andrzej Duda v projevu na začátku summitu podle agentury PAP uvedl, že polské předsednictví V4 bude ve znamení návratu k rozvoji, ke kontaktu mezi lidmi a k ekonomické spolupráci. Duda také vyjádřil vděk České republice za dosavadní předsednictví, které - ač ztíženo pandemií - podle něj udrželo vysoce dynamické rozhovory a dosáhlo mnohé ve společných cílech seskupení.

Lídři zemí debatovali také o migraci, brexitu či společném postupu při epidemii. Podle Babiše by jednou z priorit EU také měly být obchodní dohody s USA a dalšími mimoevropskými zeměmi.