Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o dvě desítky miliard eur. Jeho návrh, který za týden poslouží jako základ pro vyjednávání prezidentů a premiérů členských zemí, počítá se zachováním úrovně fondu obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem na 750 miliardách eur.
Ve snaze překonat odpor některých zemí hodlá Michel zachovat slevy z plateb pro bohaté země či svázat čerpání z fondu s dodržováním principů právního státu.
Michel předložil vyjednávací návrh o fondu obnovy EU na základě reakcí lídrů z červnové videokonference a následných osobních rozhovorů s částí z nich. "Debata odhalila silný nesouhlas s některými prvky rozpočtu a fondu," řekl dnes Michel. Dodal, že úpravy původního návrhu komise by mohly přispět ke schválení návrhu na summitu, jenž začíná příští pátek.
The goals of our recovery strategy can be summarised in three words: ➡️ Convergence➡️ Resilience ➡️ TransformationConcretely, this means:➡️ Repairing the damage caused by #COVID19➡️ Reforming our economies➡️ Remodelling our societies#recoveryplan #MFF pic.twitter.com/6e8XflLSAs
— Charles Michel (@eucopresident) July 10, 2020
Původní návrh komise měl podporu Německa, Francie a také jihoevropských států nejvíce zasažených pandemií, kterým přisuzoval zdaleka nejvyšší příspěvky z fondu obnovy. Proti však byly mimo jiné země takzvané šetrné čtyřky, které se obávají vysokého společného zadlužení. Michel pro Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko hodlá v rozpočtu na období 2021 až 2027 zachovat slevy z rozpočtových plateb, které jsou jedním z jejich zásadních požadavků.
Třičtvrtěbilionová půjčka, kterou chce EK financovat balík na pomoc ekonomikám, je podle Michelova návrhu horní hranicí, země tedy mohou vyjednávat o jejím snížení. Šéf unijních summitů rovněž počítá s tím, že EU tento bezprecedentní společný dluh začne splácet v roce 2026, tedy o dva roky dříve než počítala komise.
K financování splátek dluhu navrhuje Michel od roku 2021 zavést tři nové zdroje příjmů unijního rozpočtu: poplatek z nerecyklovaných plastů, takzvané uhlíkové clo z neekologicky vyráběných produktů a digitální daň. Také o těchto zdrojích, jejichž zavedení požaduje Evropský parlament, se očekává mezi lídry členských zemí velká diskuse, neboť řada států vůči nim již dříve dala najevo skepsi.
Nizozemsko a spol. rovněž nesouhlasily s tím, že dvě třetiny fondu obnovy by si mezi sebe měly země rozdělovat formou grantů a požadovaly, aby větší část balíku posloužila jako půjčky, čímž by se snížil objem společně spláceného dluhu. Michel však hodlá navržený poměr zachovat.
Částečně naproti tomu upravil naproti tomu klíč, podle něhož se mají peníze z balíku rozdělovat a který kritizovala řada dalších zemí včetně Česka. Vadilo jim, že komise používá jako kritérium pro přidělování peněz nezaměstnanost z posledních pěti let, která podle nich nesouvisí s přímým dopadem krize. Michel se proto rozhodl rozdělit balík grantů na dvě části: 70 procent jich bude v letech 2021 a 2022 přiděleno podle parametrů navržených komisí, zbylých 30 procent se v roce 2023 rozdělí podle reálného poklesu hrubého domácího produktu zapříčiněného krizí.
Belgický politik zachovává v návrhu podmínku, aby země čerpající unijní peníze respektovala principy právního státu. Komise bude moci vydávat doporučení, od jakých peněz odříznout stát, který by nerespektoval evropské hodnoty. Šéf ER však nevyslyšel volání některých zvláště západoevropských či skandinávských zemí, aby samotná komise mohla rozhodnout o zastavení financí, pokud se proti nepostaví kvalifikovaná většina členských států. Proti tomu však již dříve protestovalo Polsko a Maďarsko, s nimiž unijní orgány vedou řízení pro porušování evropských hodnot. Namísto toho bude podle Michelova návrhu tato většina, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU, muset doporučení komise schválit, aby některý stát přišel o peníze.
Související

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Obchodní válka na spadnutí. EU rozděluje taktika v klíčových rozhovorech s Trumpem
EU (Evropská unie) , Charles Michel , rozpočet
Aktuálně se děje
před 27 minutami

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
před 1 hodinou

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
před 2 hodinami

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
před 3 hodinami

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
před 3 hodinami

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
před 4 hodinami

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
před 5 hodinami

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
před 5 hodinami

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
před 6 hodinami

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
před 6 hodinami

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
před 7 hodinami

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
před 8 hodinami

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
před 8 hodinami

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
před 9 hodinami

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
před 10 hodinami

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 11 hodinami

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
před 11 hodinami

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
před 12 hodinami

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
před 12 hodinami

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
před 12 hodinami
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek