Europoslanci chtějí tvrdé sankce vůči Lukašenkovu režimu

Evropská unie musí podle europoslanců tvrdě zareagovat na zločinné a represivní akce autoritářského režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Evropští zákonodárci v dnešní debatě vyzvali unijní země, aby neváhaly s přijetím cílených ekonomických sankcí, které by Lukašenka připravily o zdroj příjmů. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přislíbil, že postihy vůči konkrétním činitelům a firmám zavede EU v "příštích dnech".

Už v květnu premiéři a prezidenti zemí Evropské unie ostře odsoudili nucené přistání civilního letu v Minsku, po němž běloruské úřady zatkly novináře a kritika režimu Ramana Prataseviče s jeho partnerkou. Sedmadvacítka v reakci na to vykázala běloruské aerolinie Belavia z evropského nebe a vyzvala unijní letecké společnosti, aby se vyhýbaly běloruskému vzdušnému prostoru.

Řada europoslanců dnes hovořila o tom, že unie musí využít další možnosti, jak Lukašenkovi zamezit porušování lidských práv.

"Pokud tyto zločiny, jako je únos letadla, ale zejména mučení vězňů, nechá unie bez odpovědi, zničí tím svojí kredibilitu a nechá otevřené pole působnosti pro další diktátory, včetně (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina," prohlásila členka nejpočetnější parlamentní skupiny evropských lidovců Michaela Šojdrová. Stejně jako další kolegové vyzvala k přijetí cílených ekonomických sankcí vůči společnostem, které financují Lukašenkův režim.

Podle liberální místopředsedkyně EP Dity Charanzové snese Lukašenko srovnání s dalšími světovými diktátory, neboť během protestů nechal od loňských zmanipulovaných voleb zadržet desítky tisíc lidí a ve vězení sedí podle dostupných zpráv na 450 oponentů režimu.

"V diplomatických službách bychom se měli zaměřit na vypovězení všech známých či podezřelých příslušníků běloruských tajných služeb a podobně jako NATO i Evropský parlament by měl zamezit vstupu do svých prostor běloruským diplomatům," navrhla Charanzová možnou další odpověď unijních zemí.

Někteří unijní diplomaté varují před tím, že úplné odstřižení Lukašenka od peněz, které jeho režimu plynou z obchodu s EU, by jej dostalo pod ještě větší vliv Ruska, které je v současnosti hlavním běloruským spojencem a poskytuje mu velké finanční částky. Podle mnoha europoslanců by se však unie neměla na Rusko, s nímž má v současnosti napjaté vztahy, v běloruské otázce nijak ohlížet.

"Nevěřme Lukašenkovým lžím, že ho naše případná silná odveta nažene víc do Putinovy náruče, vždyť Bělorusko je na Rusku závislé už dnes. Putin už ho dávno svírá v náručí tak silně, jak jen to jde – sotva bychom v celém Bělorusku našli člověka, který je s Putinem tak úzce spjatý," prohlásila pirátská europoslankyně z frakce zelených Markéta Gregorová, podle níž EU ještě nevyčerpala všechny možnosti pro reakci. Společné usnesení budou europoslanci přijímat ve čtvrtek.

Borrell europoslance ujistil, že členské země bloku sankce jednotně podporují a diplomacie jejich přípravu dokončuje. "Seznam jednotlivců a firem, včetně těch odpovědných za incident s letem společnosti Ryanair, je na cestě ke schválení a bude přijat písemnou procedurou v příštích dnech,“ prohlásil Borrell. Unijní země chtějí sankce zaměřit například na bankovní sektor, ropný průmysl či produkci potaše, v níž je Bělorusko druhé na světě.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 57 minutami

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 7 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy