KOMENTÁŘ - O víkendu několik evropských lídrů projevilo hluboké znepokojení nad událostí z poloviny uplynulého týdne – nad tureckým útokem proti kurdským milicím na severovýchodě Sýrie. Hned několik z nich se zavázalo k tomu, že jejich státy omezí, pozastaví či úplně přeruší dodávky zbraní Turecku. Další zbraně by totiž mohly být využity k dalším útokům na syrském území. Tureckou ofenzívu již ve středu, kdy byl útok zahájen, hromadně odsoudily vlády jednotlivých států Evropské unie.
Mezi lídry, kteří se o víkendu k tomuto kroku zavázali, patřila kromě britského premiéra Borise Johnsona, nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta dokonce o uplynulém víkendu telefonicky hovořila s tureckým prezidentem Erdoganem. Vyjádřila mu své znepokojení nad aktuální situací v Sýrii, která podle ní může vést až k destabilizaci regionu a současně k posílení tzv. islámského státu. Mluvčí spolkové vlády Ulrike Demmerová uvedla, že kancléřka na svého tureckého protějška naléhala za účelem okamžitého ukončení vojenské operace.
I německý spolkový ministr zahraničních věcí Heiko Maas pro německý nedělní tisk uvedl, že federální vláda už nevydá žádná další povolení týkající se exportu zbrojního potenciálu, který by mohl být využit v rámci dalších útoků v Sýrii.
Nicméně je zajímavé podotknout, že v loňském roce směřovala téměř třetina veškerého německého exportu válečných zbraní právě do Turecka – hodnota tohoto vojenského materiálu v uplynulém roce činila přes 240 milionů eur. Od roku 2016 však sledujeme konstantní snižování exportu zbraní a vojenské techniky do tohoto regionu obecně. Toto můžeme přisuzovat i skutečnosti, že se Německo nechce na vojenských akcích v oblasti nikterak zapojovat a pokud ano, tak v minimální možné míře, stejně jako nechce řešit konflikty užitím síly obecně – což je jedna z hlavních doktrín novodobé německé zahraniční a bezpečnostní politiky.
Logika současné německé zahraniční a bezpečnostní politiky tedy vychází především k doktríny minimálního užití síly a prostředků války za účelem řešení sporů. Německo by si přálo hrát na mezinárodním poli spíše roli arbitra – někoho, kdo bude spory především diplomatickými cestami usměrňovat. Tento přístup úzce souvisí s německou historií a nacistickým dědictvím z první poloviny 20. století. Německo se tak dnes snaží přesvědčit ostatní globální hráče, že již není agresorem, jakým bylo v předchozím století. A proto se zříkává užití síly v mezinárodních vztazích.
Na druhou stranu se od Německa, coby ekonomického i politického lídra nejen Evropské unie, očekává vyšší míra spolupráce a participace při řešení mezinárodních konfliktů, a to i těch vojenských, či chceme-li válečných. Na Německo je ze strany ostatních lídrů vyvíjen nátlak, aby se více zapojovalo a bylo více iniciativní. Když se totiž Německo snaží držet stranou, je kritizováno, že nedělá „dost.“ A tak se Německo tuto neochotu intervenovat snaží vyvážit alespoň finančními kompenzacemi, a to pěkně vysokými.
Jaké Německo si tedy svět přeje? Silné a výbojné, nebezpečné? Anebo racionální, umírněné a diplomatické? Jak tyto dva póly v německé zahraniční a bezpečností politice ideálně vyvážit, aby z toho měli všichni užitek? Na tom se hráči dnešního mezinárodního prostředí jen těžce shodují. Stejně jako se na tom těžce shodují i elity v samotné Spolkové republice Německo.
Související
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
Fico zkritizoval Evropskou unii: Není schopna předložit mírovou iniciativu pro Ukrajinu
EU (Evropská unie) , Sýrie , Kurdové , Německo , Turecko , Angela Merkelová , vojenský útok , válka , zbraně , Německá armáda
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
včera
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
včera
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
včera
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě