Kaczyński ohlásil zrušení disciplinární komory, jablka sváru s EU

Šéf hlavní polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński dnes ohlásil, že kontroverzní disciplinární komora nejvyššího soudu, která je součástí sporu Varšavy s Evropskou unií, bude zrušena. Příslušné změny mají být podle něj předloženy v září.

Disciplinární komora rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby.

"Zrušíme disciplinární komoru (nejvyššího soudu) v podobě, v jaké nyní existuje, a tímto způsobem zmizí předmět sporu," řekl Kaczyński agentuře PAP. Zdůraznil, že disciplinární komora bude zrušena, nikoliv však kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU, protože toto rozhodnutí šéf PiS neuznává. Přesahuje podle něj unijní smlouvy a rozšiřuje působnost unijních soudů. Se zrušením komory podle něj počítají již dávno připravované vládní plány.

"Chceme komoru zreformovat nikoliv kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU, ale prostě proto, že tato komora neplnila své povinnosti," řekl.

Soudní dvůr EU v půli července nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat své předpisy týkající se sporné disciplinární komory nejvyššího soudu. Uvedl, že komora "neposkytuje veškeré záruky nestrannosti a nezávislosti a zejména není chráněna před přímým či nepřímým vlivem polské zákonodárné a výkonné moci".

Ale polský ústavní soud, jehož soudce převážně nominovala vládní koalice, shledal, že rozhodnutí Soudního dvora EU "nejsou v souladu" s polskou ústavou.

Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Manowská nicméně tento týden částečně zablokovala činnost disciplinární komory nařízením, že akta k disciplinárním případům soudců nebudou směřovat do disciplinární komory, ale přímo k ní do sekretariátu, kde je uloží.

Manowskou za to ostře kritizoval architekt soudní reformy, ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro, podle kterého kroky předsedkyně nejvyššího soudu jsou v rozporu s ústavou a zákony.

Manowská se kvůli rozhodnutím unijního soudu obrátila na prezidenta Andrzeje Dudu, aby se zasadil o změny současných předpisů ohledně disciplinárního režimu soudců, aby byl efektivní a nevzbuzoval výhrady.

Disciplinární komoru nedávno kritizoval za nesplněná očekávání i premiér Mateusz Morawiecki.

Polsko má čas do 16. srpna, aby rozhodnutí unijního soudu splnilo. Jinak by Varšavě mohly hrozit vysoké pokuty, připomněl server Gazeta.pl.

Případ disciplinární komory je součástí širšího sporu, který už několik let vede Brusel s Varšavou o soudní reformu. Ta má podle polské vlády zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu. Kritici reformě vyčítají, že posiluje politický vliv současné vlády na justici a omezuje nezávislost soudů.

Někteří právní odborníci podle agentury Reuters zrušení komory považují za pouhou kosmetickou změnu, která Soudní dvůr EU neuspokojí. "Pouhé rozpuštění disciplinární komory neřeší problém dřívějších nezákonných rozhodnutí a sankcí ze strany tohoto orgánu," uvedl profesor evropského práva Laurent Pech z londýnské Middlesex University. "Pokud chtějí vyhovět zákonům EU, je to docela snadné. Musí zvrátit vše, co udělali za posledních pět let. Žádná jiná cesta neexistuje," dodal.

Související

Donald Tusk

Právo a spravedlnost? Zloději a darebáci. Tusk jde soupeřům po krku, budí to obavy

Polská vláda pod vedením Donalda Tuska pokračuje ve snaze o pohnání někdejší vládnoucí strany Práva a Spravedlnost (PiS) k zodpovědnosti za korupční praktiky. V nedávné době došlo k několika zatčením kvůli zneužívání Fondu spravedlnosti určeného pro oběti trestných činů. Peníze z něj měly tehdy vládnoucí strany použít na kampaň. 

Více souvisejících

Jaroslaw Kaczyński ,  Polsko ,  Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy