
Lidstvo ode dneška žije na ekologický dluh a spotřebovalo všechny přírodní zdroje, které životní prostředí stačí obnovit během jednoho roku. Údaj zveřejnila ekologická iniciativa Earth Overshoot Day, která se zabývá výpočty dopadu lidských aktivit na životní prostředí. S výjimkou roku 2020 přichází den, kdy lidstvo vyčerpá zdroje, které Země stačí regenerovat během jednoho roku, čím dál dříve, uvedla stanice France24. Údaj se také velmi liší mezi jednotlivými zeměmi.
"Od 1. ledna do 28. července lidstvo využilo z přírody tolik (zdrojů), kolik jich dokáže planeta obnovit během jednoho roku," uvedl šéf organizace Global Footprint Network Mathis Wackernage. Výpočet se zakládá na údajích OSN, které jsou ale zveřejňovány s jistým časovým odstupem. Iniciativa je proto aktualizuje na základě pozorovaných trendů.
Podle jejich výpočtů se ekologická stopa lidstva meziročně letos zvýšila o 1,2 procenta, zatímco schopnost životního prostředí generovat nové zdroje stoupla meziročně o 0,4 procenta. Ve srovnání s rokem 2021 tak datum, kdy se zdroje vyčerpaly, nastalo o dva dny dříve. Podle organizace jde o setrvalý trend. Například v roce 2002 lidstvo začalo žít na ekologický dluh až 21. září. Jedinou výjimkou v poslední době byl rok 2020, kdy spotřeba zdrojů výrazně klesla kvůli pandemii covidu-19.
Podle organizátorů má velký dopad na spotřebu přírodních zdrojů zemědělství a chov hospodářských zvířat. "Více než polovina biologické kapacity planety jde na výživu lidstva," tvrdí iniciativa. Snížení spotřeby masa o polovinu by tak například oddálilo datum, kdy se lidstvo dostává do ekologického deficitu, o 17 dní, a snížení plýtvání jídlem by datum oddálilo o 13 dní.
Údaj se také velmi liší mezi jednotlivými zeměmi. Největší nároky na přírodní zdroje mají Katar a Lucembursko, které spotřebovaly své roční přírodní zdroje již v únoru. Některé země na ekologický dluh vůbec nežijí a například Indonésie, Ekvádor či Jamajka se dostávají do schodku až v posledním měsíci roku. V případě České republiky a také Norska a Nizozemska se tak stalo 12. dubna.
Související

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Přímí aktéři promluvili. Námořník popsal srážku lodí u břehů Anglie, hrozí ekologická katastrofa
Aktuálně se děje
před 16 minutami

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící
před 46 minutami

Hrozba teroristického útoku v Česku prověřena. Policie uklidňuje veřejnost
před 2 hodinami

Počasí o víkendu čeká zlom, vrátí se léto
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
včera

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
včera

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
včera

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
včera

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
včera

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
včera

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
včera

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
včera

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
včera

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
včera
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.
Zdroj: Jakub Jurek