GRAF: Drama u německých voleb. Výsledky se zatím liší v desetinách procent

Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Rozdíl v procentním zisku obou stran je nicméně velmi malý, a není tak vyloučené, že se pořadí ještě změní. Vliv na to může mít i velké množství hlasů odevzdaných korespondenčně. Nárok na funkci kancléře už vznesli lídři obou formací: Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU). Záležet tak bude do značné míry na tom, s kým budou chtít do koalice vstoupit třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Podle odhadu veřejnoprávní stanice ZDF získali sociální demokraté 25,7 procenta hlasů, konzervativní unie CDU/CSU dosáhla na 24,6 procenta. Odhad stanice ARD uvádí výsledek obdobný: 25,2 procenta pro SPD a 24,6 procenta pro CDU/CSU. Už nyní je jasné, že CDU/CSU dosáhla nejhoršího volebního výsledku v poválečných dějinách Německa.

Do parlamentu se podle odhadů dostaly s SPD a CDU/CSU ještě další čtyři strany. Na třetím místě skončili podle ZDF Zelení se 14,4 procenta, na čtvrtém liberální svobodní demokraté (FDP) s 11,7 procenta a na pátém protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 10,7 procenta hlasů. Do Spolkového sněmu se podle odhadů dostala ještě postkomunistická strana Levice s pěti procenty hlasů. Odhad ARD se liší jen nepatrně.

Německé parlamentní volby i podle prognóz veřejnoprávní stanice ZDF vyhrála sociální demokracie (SPD) Olafa Scholze se 26 procenty hlasů, na druhém místě skončili se 24 procenty konzervativci CDU/CSU Armina Lascheta. Veřejnoprávní stanice ARD viděla výsledek SPD a CDU/CSU vyrovnaný shodně s 25 procenty hlasů.

Krátce před osmou hodinou ale ARD výsledek upravila. I ona podle aktuálních prognóz favorizuje SPD s 25,5 procenty, zatímco CDU/CSU přiřkla přesně o procento méně.  

Případné vítězství Scholzovi ani Laschetovi nezaručuje kancléřský úřad, záležet bude na povolebních jednáních, která mohou trvat týdny i několik měsíců. Pokud se prognózy potvrdí, bude to pro CDU/CSU nejhorší volební výsledek v poválečných dějinách Německa.

Volební účast se podle prognóz pohybuje mezi 76 a 78 procenty. Při posledních volbách v roce 2017 činila 76,2 procenta. Více než 80 procent oprávněných voličů přišlo k volebním urnám naposledy v roce 1998.

Prognózy televize ZDF a ARD sestavují na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností, nejsou do nich ještě zahrnuty korespondenční hlasy. Ty by podle analytiků mohly činit až polovinu všech odevzdaných hlasů.

Kancléřský kandidát CDU/CSU Armin Laschet po zveřejnění odhadů řekl, že s výsledky voleb není spokojen. "Uděláme vše pro to, aby spolková vláda vznikla pod vedením unie," řekl z pódia, na kterém stála i dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle Lascheta bude nutné sestavit koalici tří stran, což je pro ostatní politické subjekty velká výzva. "Potřebujeme koalici, která bude pro budoucnost Evropy," dodal.

Výrazně spokojenější byl Laschetův sociálnědemokratický sok Olaf Scholz, který prohlásil, že učiní vše, aby příštím německým kancléřem byl právě on. "Z volebního výsledku mám radost," řekl. V projevu slíbil, že chce společnosti vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.

Spokojená nebyla kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková, která se přihlásila k vlastním chybám na počátku kampaně. "Chtěli jsme více," řekla. "Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám," řekla. Baerbockovou doprovázelo několik skandálů týkajících se zkrášlení životopisu či obvinění z plagiátorství při psaní knihy.

Předchozí parlamentní volby v roce 2017 vyhrála unie CDU/CSU s 32,9 procenta hlasů, druhá skončila SPD s 20,5 procenta hlasů. AfD tehdy získala 12,6 procenta, FDP 10,7 procenta, Levice 9,2 procenta a Zelení 8,9 procenta.

Generální tajemník SPD Lars Klingbeil v první reakci na prognózy uvedl, že sociální demokracie by nyní měla sestavovat vládu. "Je to naprosto jasné: SPD dostala (od voličů) pověření sestavit vládu. Chceme, aby se Olaf Scholz stal kancléřem," řekl.

Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Paul Ziemiak ztráty své strany ve volbách označil za "hořké". Nevyloučil ale, že by se přesto mohlo konzervativní unii CDU/CSU podařit sestavit "vládu pro budoucnost" se Zelenými a FDP. "Proto spolu teď musíme mluvit," dodal Ziemiak.

"Sice jsme oproti minulým volbám výrazně získali, ale je pro mě těžké, abych měl z tohoto zisku opravdu radost," řekl zástupce strany Zelených Michael Kellner.

"Obrovskou radost" vyjádřil nad prognózami místopředseda FDP Wolfgang Kubicki. Spolupředsedkyně Levice Susanne Hennigová-Wellsowová výsledek své strany označila za "zklamání" a "těžkou ránu", spolupředsedkyně frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alice Weidelová považuje předpovídaný výsledek své strany za "solidní".

Volby provází i místní problémy. Ve Wuppertalu ležícím v Severním Porýní-Vestfálsku komise eviduje stovky neplatných hlasovacích lístků se špatnými jmény kandidátů. Pokud bude výsledek voleb těsný, hrozí, že se v tomto obvodu bude volit opakovaně.

Ať už budou konečné výsledky jakékoli, už nyní je jasné, že bude sestavování příští vlády velmi komplikované a zřejmě i dlouhé. Podle prvních odhadů se zdá, že jedna z možných povolebních konstelací - koalice SPD, Zelených a Levice - nebude možná. Další koaliční možnosti jsou ale stále ve hře.

Scholz by jako kancléř mohl vést vládu spolu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Vládu se stejnými dvěma koaličními partnery by mohl vést místo Scholze i Laschet z CDU/CSU. Možné by podle ZDF i ARD bylo pokračování stávající velké koalice CDU/CSU a SPD, ačkoli se taková možnost nyní jeví jako nepravděpodobná. S protiimigrační AfD ostatní parlamentní strany spolupracovat nechtějí.

Dlouhá povolební jednání mohou znamenat, že dosluhující konzervativní kancléřka Merkelová, která ve volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc.

Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Německo Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Olaf Scholz Konzervativní unie CDU/CSU

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 1 hodinou

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 3 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

včera

včera

včera

včera

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

včera

Bouřlivé počasí je zpět. Meteorologové varují před kroupami a přívaly deště

Počasí v Česku, tedy především na Moravě a ve Slezsku, si žádá vydání dvou varování. Od nedělní 13. hodiny vstoupí v platnost výstraha před silnými bouřkami. Pro pondělní odpoledne varují meteorologové před vysokými teplotami. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy