Vrátí se? To je asi hlavní otázka, která zní v polských médiích před blížícím se odchodem Velké Británie z Evropské unie. Řeč ve výše zmíněné otázce není o Britech, ale o krajanech žijících a pracujících ve Spojeném království. Poláci jsou podle britských statistik spolu s Indy nejsilnější skupinou cizinců v Británii.
"Většině Poláků žijících na ostrovech se brexit nelíbí. Ale donutí je to k návratu?" položil si otázku deník Rzeczpospolita. Z téměř milionu Poláků v Británii si o postavení usedlíka požádala zatím asi třetina, přibližně 350.000 lidí. Čas na vyřízení formalit mají až do konce příštího roku, ale i tak se spekuluje, kolik z nich dá přednost návratu do vlasti.
"Uvažujeme se snoubenkou, že se vrátíme. Ona čeká dítě, což znamená, že si budeme muset pronajmout větší byt, na který půjde celý plat. Ale jestli máme žít ze dne na den, tak raději doma. Na ostrovech bude Polák vždy člověkem druhé kategorie," svěřil se deníku Damian Lawer, sedmadvacetiletý vystudovaný politolog, který v Británii pracuje jako recepční. "Když jedu za rodiči po nové dálnici, vidím, jak moc unie pomohla v rozvoji Polska. Ale Britové si brexitem střelili vlastní gól a teď nevědí, co s tím," míní.
Polské úřady chtějí využít příležitosti, aby se sen o velkém návratu stal skutečností. Polský velvyslanec v Londýně nabádá krajany, aby o návratu vážně uvažovali. "Rychle se rozvíjející ekonomika naší země dává občanům stále větší možnosti rozvoje a dobrých životních podmínek," tvrdí například.
Polské ministerstvo podnikání a technologií vyrazilo na jarní trhy práce do Londýna s nabídkou pro místní Poláky na uplatnění ve vlasti. V krajanských médiích na ostrovech se lze dočíst rad ohledně co nejlepšího, tedy nejlacinějšího převodu peněz do vlasti.
"Narůstá všeobecný pocit nejistoty v mnoha oblastech života, od příštích plateb za studia až po podmínky podnikání, od podmínek obchodu s EU až po perspektivy britské ekonomiky. U mnoha Poláků to napomáhá k rozhodnutí vrátit se domů," myslí si Barbara Drozdowiczová z East European Resource Centre.
Ne že by jiné starosti nebyly. Británie je po Německu druhý největší obchodní partner z hlediska polského vývozu, a tak není divu, že se polské firmy brexitu obávají, prý hned nejvíce po irských, jak upozorňuje list Dziennik Gazeta Prawna.
Polsko se obává i nepříznivých dopadů v podobě horšího cestování kvůli přísnějším kontrolám na britských hranicích, dražšího vzdělávání kvůli vyššímu školnému pro polské studenty na britských školách, či menšího příspěvku z fondů Evropské unie pro jejich největšího odběratele kvůli odchodu Británie jako plátce. Obávají se ale i potíží pro 40.000 polských firem v Británii, zdražení potravin na ostrovech i ztrát vývozců - polští výrobci potravin podle odhadů mohou přijít až o 100 milionů eur ročně (asi 2,6 miliardy Kč), napsal server Money.pl. A odhadl, že brexit by mohl vyústit v návrat až 400.000 Poláků do vlasti.
"To by byl možná první pozitivní efekt brexitu. Jiné zatím není vidět," soudí Rzeczpospolita. "Poláci pobyt na ostrovech vždy považovali za něco dočasného. Ale o návratu rozhodně více Poláků mluvilo, než se pro něj fakticky rozhodlo. Možná ale brexit přiměje mnoho z nich tyto plány uskutečnit," domnívá se komentátor deníku. Připomněl, že Polsko z hlediska životní úrovně letos předstihne Portugalsko a rychle dohání Španělsko, a tak "Poláci mají čím dál méně důvodů zůstávat v Británii s jejím nestabilním politickým systémem, restriktivní politikou vůči emigrantům a rostoucí izolací vůči EU".
Související
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák