Vrátí se? Polsko kvůli hrozbě divokého brexitu řeší ožehavý problém

Vrátí se? To je asi hlavní otázka, která zní v polských médiích před blížícím se odchodem Velké Británie z Evropské unie. Řeč ve výše zmíněné otázce není o Britech, ale o krajanech žijících a pracujících ve Spojeném království. Poláci jsou podle britských statistik spolu s Indy nejsilnější skupinou cizinců v Británii.

"Většině Poláků žijících na ostrovech se brexit nelíbí. Ale donutí je to k návratu?" položil si otázku deník Rzeczpospolita. Z téměř milionu Poláků v Británii si o postavení usedlíka požádala zatím asi třetina, přibližně 350.000 lidí. Čas na vyřízení formalit mají až do konce příštího roku, ale i tak se spekuluje, kolik z nich dá přednost návratu do vlasti.

"Uvažujeme se snoubenkou, že se vrátíme. Ona čeká dítě, což znamená, že si budeme muset pronajmout větší byt, na který půjde celý plat. Ale jestli máme žít ze dne na den, tak raději doma. Na ostrovech bude Polák vždy člověkem druhé kategorie," svěřil se deníku Damian Lawer, sedmadvacetiletý vystudovaný politolog, který v Británii pracuje jako recepční. "Když jedu za rodiči po nové dálnici, vidím, jak moc unie pomohla v rozvoji Polska. Ale Britové si brexitem střelili vlastní gól a teď nevědí, co s tím," míní.

Polské úřady chtějí využít příležitosti, aby se sen o velkém návratu stal skutečností. Polský velvyslanec v Londýně nabádá krajany, aby o návratu vážně uvažovali. "Rychle se rozvíjející ekonomika naší země dává občanům stále větší možnosti rozvoje a dobrých životních podmínek," tvrdí například.

Polské ministerstvo podnikání a technologií vyrazilo na jarní trhy práce do Londýna s nabídkou pro místní Poláky na uplatnění ve vlasti. V krajanských médiích na ostrovech se lze dočíst rad ohledně co nejlepšího, tedy nejlacinějšího převodu peněz do vlasti.

"Narůstá všeobecný pocit nejistoty v mnoha oblastech života, od příštích plateb za studia až po podmínky podnikání, od podmínek obchodu s EU až po perspektivy britské ekonomiky. U mnoha Poláků to napomáhá k rozhodnutí vrátit se domů," myslí si Barbara Drozdowiczová z East European Resource Centre.

Ne že by jiné starosti nebyly. Británie je po Německu druhý největší obchodní partner z hlediska polského vývozu, a tak není divu, že se polské firmy brexitu obávají, prý hned nejvíce po irských, jak upozorňuje list Dziennik Gazeta Prawna.

Polsko se obává i nepříznivých dopadů v podobě horšího cestování kvůli přísnějším kontrolám na britských hranicích, dražšího vzdělávání kvůli vyššímu školnému pro polské studenty na britských školách, či menšího příspěvku z fondů Evropské unie pro jejich největšího odběratele kvůli odchodu Británie jako plátce. Obávají se ale i potíží pro 40.000 polských firem v Británii, zdražení potravin na ostrovech i ztrát vývozců - polští výrobci potravin podle odhadů mohou přijít až o 100 milionů eur ročně (asi 2,6 miliardy Kč), napsal server Money.pl. A odhadl, že brexit by mohl vyústit v návrat až 400.000 Poláků do vlasti.

"To by byl možná první pozitivní efekt brexitu. Jiné zatím není vidět," soudí Rzeczpospolita. "Poláci pobyt na ostrovech vždy považovali za něco dočasného. Ale o návratu rozhodně více Poláků mluvilo, než se pro něj fakticky rozhodlo. Možná ale brexit přiměje mnoho z nich tyto plány uskutečnit," domnívá se komentátor deníku. Připomněl, že Polsko z hlediska životní úrovně letos předstihne Portugalsko a rychle dohání Španělsko, a tak "Poláci mají čím dál méně důvodů zůstávat v Británii s jejím nestabilním politickým systémem, restriktivní politikou vůči emigrantům a rostoucí izolací vůči EU".

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Polsko Velká Británie

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 12 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 13 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Řím umožnil pěti stům amerických vojenských letadel vzlétnout z hlídaných základen v Itálii během úderů Spojených států a Izraele na Írán. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy