Vrátí se? Polsko kvůli hrozbě divokého brexitu řeší ožehavý problém

Vrátí se? To je asi hlavní otázka, která zní v polských médiích před blížícím se odchodem Velké Británie z Evropské unie. Řeč ve výše zmíněné otázce není o Britech, ale o krajanech žijících a pracujících ve Spojeném království. Poláci jsou podle britských statistik spolu s Indy nejsilnější skupinou cizinců v Británii.

"Většině Poláků žijících na ostrovech se brexit nelíbí. Ale donutí je to k návratu?" položil si otázku deník Rzeczpospolita. Z téměř milionu Poláků v Británii si o postavení usedlíka požádala zatím asi třetina, přibližně 350.000 lidí. Čas na vyřízení formalit mají až do konce příštího roku, ale i tak se spekuluje, kolik z nich dá přednost návratu do vlasti.

"Uvažujeme se snoubenkou, že se vrátíme. Ona čeká dítě, což znamená, že si budeme muset pronajmout větší byt, na který půjde celý plat. Ale jestli máme žít ze dne na den, tak raději doma. Na ostrovech bude Polák vždy člověkem druhé kategorie," svěřil se deníku Damian Lawer, sedmadvacetiletý vystudovaný politolog, který v Británii pracuje jako recepční. "Když jedu za rodiči po nové dálnici, vidím, jak moc unie pomohla v rozvoji Polska. Ale Britové si brexitem střelili vlastní gól a teď nevědí, co s tím," míní.

Polské úřady chtějí využít příležitosti, aby se sen o velkém návratu stal skutečností. Polský velvyslanec v Londýně nabádá krajany, aby o návratu vážně uvažovali. "Rychle se rozvíjející ekonomika naší země dává občanům stále větší možnosti rozvoje a dobrých životních podmínek," tvrdí například.

Polské ministerstvo podnikání a technologií vyrazilo na jarní trhy práce do Londýna s nabídkou pro místní Poláky na uplatnění ve vlasti. V krajanských médiích na ostrovech se lze dočíst rad ohledně co nejlepšího, tedy nejlacinějšího převodu peněz do vlasti.

"Narůstá všeobecný pocit nejistoty v mnoha oblastech života, od příštích plateb za studia až po podmínky podnikání, od podmínek obchodu s EU až po perspektivy britské ekonomiky. U mnoha Poláků to napomáhá k rozhodnutí vrátit se domů," myslí si Barbara Drozdowiczová z East European Resource Centre.

Ne že by jiné starosti nebyly. Británie je po Německu druhý největší obchodní partner z hlediska polského vývozu, a tak není divu, že se polské firmy brexitu obávají, prý hned nejvíce po irských, jak upozorňuje list Dziennik Gazeta Prawna.

Polsko se obává i nepříznivých dopadů v podobě horšího cestování kvůli přísnějším kontrolám na britských hranicích, dražšího vzdělávání kvůli vyššímu školnému pro polské studenty na britských školách, či menšího příspěvku z fondů Evropské unie pro jejich největšího odběratele kvůli odchodu Británie jako plátce. Obávají se ale i potíží pro 40.000 polských firem v Británii, zdražení potravin na ostrovech i ztrát vývozců - polští výrobci potravin podle odhadů mohou přijít až o 100 milionů eur ročně (asi 2,6 miliardy Kč), napsal server Money.pl. A odhadl, že brexit by mohl vyústit v návrat až 400.000 Poláků do vlasti.

"To by byl možná první pozitivní efekt brexitu. Jiné zatím není vidět," soudí Rzeczpospolita. "Poláci pobyt na ostrovech vždy považovali za něco dočasného. Ale o návratu rozhodně více Poláků mluvilo, než se pro něj fakticky rozhodlo. Možná ale brexit přiměje mnoho z nich tyto plány uskutečnit," domnívá se komentátor deníku. Připomněl, že Polsko z hlediska životní úrovně letos předstihne Portugalsko a rychle dohání Španělsko, a tak "Poláci mají čím dál méně důvodů zůstávat v Británii s jejím nestabilním politickým systémem, restriktivní politikou vůči emigrantům a rostoucí izolací vůči EU".

Související

Více souvisejících

Brexit Polsko Velká Británie

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 22 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval

Během posledních dnů na se veřejným prostorem začaly šířit informace o tom, že by Ukrajina mohla být „měsíce“ od vývoje své vlastní jaderné zbraně. Ukrajinské úřady toto obvinění ale důrazně odmítly.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy