Vrátí se? Polsko kvůli hrozbě divokého brexitu řeší ožehavý problém

Vrátí se? To je asi hlavní otázka, která zní v polských médiích před blížícím se odchodem Velké Británie z Evropské unie. Řeč ve výše zmíněné otázce není o Britech, ale o krajanech žijících a pracujících ve Spojeném království. Poláci jsou podle britských statistik spolu s Indy nejsilnější skupinou cizinců v Británii.

"Většině Poláků žijících na ostrovech se brexit nelíbí. Ale donutí je to k návratu?" položil si otázku deník Rzeczpospolita. Z téměř milionu Poláků v Británii si o postavení usedlíka požádala zatím asi třetina, přibližně 350.000 lidí. Čas na vyřízení formalit mají až do konce příštího roku, ale i tak se spekuluje, kolik z nich dá přednost návratu do vlasti.

"Uvažujeme se snoubenkou, že se vrátíme. Ona čeká dítě, což znamená, že si budeme muset pronajmout větší byt, na který půjde celý plat. Ale jestli máme žít ze dne na den, tak raději doma. Na ostrovech bude Polák vždy člověkem druhé kategorie," svěřil se deníku Damian Lawer, sedmadvacetiletý vystudovaný politolog, který v Británii pracuje jako recepční. "Když jedu za rodiči po nové dálnici, vidím, jak moc unie pomohla v rozvoji Polska. Ale Britové si brexitem střelili vlastní gól a teď nevědí, co s tím," míní.

Polské úřady chtějí využít příležitosti, aby se sen o velkém návratu stal skutečností. Polský velvyslanec v Londýně nabádá krajany, aby o návratu vážně uvažovali. "Rychle se rozvíjející ekonomika naší země dává občanům stále větší možnosti rozvoje a dobrých životních podmínek," tvrdí například.

Polské ministerstvo podnikání a technologií vyrazilo na jarní trhy práce do Londýna s nabídkou pro místní Poláky na uplatnění ve vlasti. V krajanských médiích na ostrovech se lze dočíst rad ohledně co nejlepšího, tedy nejlacinějšího převodu peněz do vlasti.

"Narůstá všeobecný pocit nejistoty v mnoha oblastech života, od příštích plateb za studia až po podmínky podnikání, od podmínek obchodu s EU až po perspektivy britské ekonomiky. U mnoha Poláků to napomáhá k rozhodnutí vrátit se domů," myslí si Barbara Drozdowiczová z East European Resource Centre.

Ne že by jiné starosti nebyly. Británie je po Německu druhý největší obchodní partner z hlediska polského vývozu, a tak není divu, že se polské firmy brexitu obávají, prý hned nejvíce po irských, jak upozorňuje list Dziennik Gazeta Prawna.

Polsko se obává i nepříznivých dopadů v podobě horšího cestování kvůli přísnějším kontrolám na britských hranicích, dražšího vzdělávání kvůli vyššímu školnému pro polské studenty na britských školách, či menšího příspěvku z fondů Evropské unie pro jejich největšího odběratele kvůli odchodu Británie jako plátce. Obávají se ale i potíží pro 40.000 polských firem v Británii, zdražení potravin na ostrovech i ztrát vývozců - polští výrobci potravin podle odhadů mohou přijít až o 100 milionů eur ročně (asi 2,6 miliardy Kč), napsal server Money.pl. A odhadl, že brexit by mohl vyústit v návrat až 400.000 Poláků do vlasti.

"To by byl možná první pozitivní efekt brexitu. Jiné zatím není vidět," soudí Rzeczpospolita. "Poláci pobyt na ostrovech vždy považovali za něco dočasného. Ale o návratu rozhodně více Poláků mluvilo, než se pro něj fakticky rozhodlo. Možná ale brexit přiměje mnoho z nich tyto plány uskutečnit," domnívá se komentátor deníku. Připomněl, že Polsko z hlediska životní úrovně letos předstihne Portugalsko a rychle dohání Španělsko, a tak "Poláci mají čím dál méně důvodů zůstávat v Británii s jejím nestabilním politickým systémem, restriktivní politikou vůči emigrantům a rostoucí izolací vůči EU".

Související

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.
Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 

Více souvisejících

Brexit Polsko Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 12 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy