Europoslanci nastoupili do práce. Začala první schůze Evropského parlamentu

Libor Novák

16. července 2024 11:45

Evropský parlament
Evropský parlament Foto: Pixabay

V úterý krátce po 10:00 začala ve Štrasburku ustavující plenární schůze Evropského parlamentu (EP) pro období 2024-2029. Po zahájení proběhne volba předsedy EP, uvedla EU na svém webu.

Podle portálu Politico je hlavní favoritkou na předsedkyni maltská politička Roberta Metsolová z frakce Evropské lidové strany (EPP), která tuto funkci zastává od začátku roku 2022. Její jedinou soupeřkou je španělská europoslankyně Irene Monterová z frakce Levice.

Nově zvolení europoslanci, kterých je 720, včetně 15 ze Slovenska, budou o předsedovi rozhodovat tajným hlasováním. Funkci získá ten, kdo dosáhne nadpoloviční většiny platných hlasů. Pokud po třech kolech hlasování nikdo nezíská většinu, postoupí do závěrečného hlasování dva nejlepší kandidáti, z nichž vítěz bude ten s větším počtem hlasů.

Po volbě předsedy budou europoslanci volit 14 místopředsedů a následně i pětičlenné kolegium kvestorů EP, opět tajným hlasováním. Jedním z kandidátů na místopředsedu je slovenský europoslanec Martin Hojsík z politické skupiny Obnovme Evropu (RE).

Volbou předsedy, místopředsedů a kvestorů se ustanoví předsednictvo EP, které zajišťuje bezproblémový chod parlamentu, připravuje rozpočet a rozhoduje o administrativních a organizačních záležitostech.

Ve středu ráno parlament vyjádří svůj postoj k pokračující pomoci pro Ukrajinu. Odpoledne bude probíhat volba kvestorů a rozhodne se o složení parlamentních výborů a delegací.

Ve čtvrtek 18. července bude klíčovým bodem programu hlasování o tom, zda Ursula von der Leyenová povede Evropskou komisi (EK) i v dalším funkčním období. Před hlasováním bude debatovat s europoslanci, aby je přesvědčila. Lídři EU ji již nominovali, ale volbu musí schválit europarlament. Pokud by byla odmítnuta, lídři by měli měsíc na výběr jiného kandidáta. Leyenová potřebuje získat 361 hlasů z 720.

Ve čtvrtek mohou ještě proběhnout další diskuse a v pátek 19. července by měli být známí členové jednotlivých výborů EP. Výbory vypracovávají, mění a přijímají legislativní návrhy, zvažují návrhy EK a Rady a předkládají zprávy plénu. Slovenské europoslance zahrnou do výborů, jejichž složení bude potvrzeno na ustavujících schůzích od 22. do 25. července. 

před 1 hodinou

Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům

Související

Evropská unie

Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům

Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Andrej Babiš

Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý setkal ve Strakově akademii s předsedkyní italské vlády Giorgiou Meloniovou. Lídři jednali o naplňování Akčního plánu mezi Itálií a ČR pro strategickou bilaterální a unijní spolupráci na období 2026–2030, hospodářské spolupráci, posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU, boji proti nelegální migraci a dalších tématech nadcházejícího jednání Evropské rady.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Evropská unie

Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům

Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Skupina G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy

Skupina ekonomicky nejrozvinutějších zemí G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy ze svých rezerv v průběhu následujících čtyř měsíců. Tento krok je přímou reakcí na silný tlak ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která požadovala, aby evropské státy využily své zásoby nafty. Podle společného prohlášení lídrů skupiny začne uvolňování zásob okamžitě a jako první přijde na řadu právě nafta. Hlavním cílem celého opatření je zklidnit situaci na trhu a zamezit prudkému růstu cen ropných produktů.

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám

Prezident České republiky Petr Pavel dnes odjel na soukromou zahraniční cestu. Do svého oficiálního pracovního programu se navrátí v pondělí 19. října 2026, kdy má naplánováno přijetí nově nastupujících velvyslanců. 

před 4 hodinami

Francouzská policie

Demonstrace se mění v nepokoje. Francie zavírá stovky škol

Francouzské střední školy čelí rozsáhlé krizi, v jejímž důsledku zůstává přibližně čtyři sta vzdělávacích zařízení po celé zemi zcela uzavřeno. Vlna studentských protestů, která vypukla teprve před týdnem v pařížském regionu, se s neuvěřitelnou rychlostí rozšířila do všech koutů Francie a postupně přerostla v agresivní pouliční střety. Dospívající studenti v posledních ročnících lyceí masově blokují přístupové cesty k budovám, zakládají před branami branami branami branami ohně a pouštějí se do přímých konfrontací s těžkooděnci. Situace v mnoha městech eskaluje a úřady zatím nenacházejí efektivní způsob, jak hnutí uklidnit.

před 5 hodinami

krimi

Smrtící injekci přežila. Co teď bude s odsouzenou americkou vražedkyní?

Američanka odsouzená k trestu smrti Christa Pike přežila ve státě Tennessee pokus o popravu pomocí smrtící injekce. V současné době se nachází v kritickém stavu v nemocnici, kde dostává lékařskou péči zachraňující život. K selhání došlo poté, co jí byly aplikovány dvě fatální dávky pentobarbitalu. Její obhájci odmítli sdělit podrobnější informace o jejím aktuálním zdravotním stavu. Pokud by byla poprava dokončena, stala by se první popravenou ženou v Tennessee po 200 letech.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Smit Machchhar a indický premiér

"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota

Indický kapitán letecké společnosti Flydubai Smit Machchhar popsal dramatické okamžiky v kokpitu, kde ho během středečního letu napadl jeho druhý pilot. Útočník kapitána pobodal a podle izraelských úřadů se pravděpodobně pokusil letadlo s více než 180 lidmi na palubě poslat k zemi. Těžce zraněný kapitán se však dokázal zvednout a odemknout dveře kabiny, aby dovnitř pustil cestující a další členy posádky. Svým rozhodným činem tak zabránil hrozící katastrofě a zachránil životy všech lidí na palubě.

před 8 hodinami

Filip Turek

Turek se omluvil Hnutí Duha za to, že jej veřejně označil za parazity

Poslanec za hnutí Motoristé sobě a čestný prezident této strany Filip Turek zaslal oficiální omluvu neziskové organizaci Hnutí Duha za to, že ji veřejně označil za parazity. Ve své omluvě Turek výslovně přiznal, že jeho tehdejší prohlášení bylo nepravdivé a představovalo neoprávněný zásah do dobré pověsti tohoto ekologického spolku. 

před 9 hodinami

Smit Machchhar

Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou

Kapitán indického původu Smit Machchhar se stal středem mezinárodního uznání poté, co svým hrdinským činem zachránil letadlo společnosti FlyDubai (let FZ 1073) mířící z Dubaje do Tel Avivu. Během letu byl přímo v kokpitu pobodán druhým pilotem ománské národnosti, který se podle dosavadních informací pokusil se strojem zřítit. Útok vedl k prudkému klesavému manévru, při němž Boeing 737 MAX ztratil téměř 4 300 metrů (14 000 stop) výšky během necelých třiceti sekund.

před 10 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie i přes nesouhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům tvrdí, že ukrajinské údery zhoršují celosvětový nedostatek nafty a zvyšují ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Energetičtí analytici však podle The Guardian upozorňují, že hlavním důvodem růstu cen je spíše konflikt v Íránu a s ním spojené poruchy na globálních trzích. Ukrajinská strana přesto v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu nepolevuje.

před 11 hodinami

FlyDubai

Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví

Nedávný útok na palubě letu společnosti FlyDubai FZ 1073 z Dubaje do Tel Avivu obnovil mezi odborníky na leteckou bezpečnost debatu o pravidlech uzamykání pilotních kabin. Ačkoli pohotová reakce pobodaného kapitána a zásah cestujících zabránily zřícení stroje se více než 170 lidmi na palubě, bezpečnostní opatření zavedená po teroristických útocích z 11. září 2001 čelí rostoucí kritice. Dveře kokpitu konstruované jako nedobytná pevnost měly původně chránit posádku před teroristy, v praxi však v některých případech brání záchraně, pokud hrozba pochází přímo od jednoho z pilotů.

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly

Ománský druhý pilot společnosti flydubai napadl kapitána a pokusil se zřítit letadlo mířící z Dubaje do Izraele. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prošel útočník radikální islámskou indoktrinací a vykazoval sebevražedné úmysly. Tragédii na palubě stroje s více než sto sedmdesáti cestujícími zabránil rychlý zásah izraelských pasažérů a náhradní posádky, která letadlo stabilizovala. Stroj následně bezpečně přistál v Saúdské Arábii.

před 12 hodinami

krimi

Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu

Guvernér amerického státu Tennessee Bill Lee pozastavil všechny popravy v regionu nejméně do konce roku a nařídil nezávislé vyšetřování poté, co v tamním vězení selhal pokus o popravu smrtící injekcí. Padesátiletá Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za vraždu z roku 1995, přežila aplikaci dvou dávek smrtící látky a ve vážném stavu byla převzata do péče zdravotníků v mimovězeňském zařízení.

před 13 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před dalším stupňováním konfliktu na Ukrajině a prohlásil, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně včetně jaderných v případě napadení ruské kaliningradské exklávy.

před 14 hodinami

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré

Hlavní houbařská sezóna se nachýlila ke svému konci, ale počasí babího léta nadále láká k výletu do lesa. Není přitom vyloučeno, že na houby stále narazíte. Stále populárnější jsou u sběračů i druhy, které nejsou z těch nejznámějších. V českých lesích se například objevil hřib štíhlotřenný, který pochází ze Severní Ameriky.

včera

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

včera

Donald Trump

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

včera

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy