Evropské státy intenzivně debatují o možnosti vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, které by měly dohlížet na dodržování případně sjednaného příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Názory jednotlivých zemí se však výrazně rozcházejí. Zatímco Rusko tuto myšlenku kategoricky odmítá, Ukrajina naopak volá po rozsáhlejší a silnější přítomnosti takových jednotek.
Diskuze o vyslání mírových jednotek na Ukrajinu v Evropě nabírají na obrátkách, oficiální rozhovory už začaly, informoval o tom server Politico. „Je to nejkritičtější rozhodnutí, které budou muset Evropané v roce 2025 učinit,“ uvedl bývalý rakouský vojenský plánovač Franz-Stefan Gady.
Britský premiér Keir Starmer už slíbil, že jeho země bude hrát „plnohodnotnou roli“, pokud mírové jednotky budou na Ukrajinu skutečně vyslány. Naopak francouzský lídr Emmanuel Macron míní, že Evropa musí vytvořit bezpečnostní záruky.
Dva nejmenovaní evropští diplomaté tvrdí, že by se zmíněné mírové jednotky měly skládat z 50 až 60 tisíc vojáků z pěti nebo šesti evropských zemí. „Britové a Francouzi už zahájili předběžné plánování,“ poznamenal jeden z nich.
Podle Gadyho jsou mírové jednotky jedinou variantou, neboť vstup Ukrajiny do NATO je nepravděpodobný. „Důsledkem příměří, které nebude monitorováno, nebude podpořeno evropskými silami, nebude podpořeno americkými silami, bude s největší pravděpodobností následná válka, krvavější a ničivější,“ upozornil.
Velká nejistota panuje ohledně záměrů amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten měl požádat Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby předložili „věrohodné řešení“ konfliktu na Ukrajině.
Sám Zelenskyj má na potenciální mírové jednotky jiný náhled – podle něj by jich mělo být daleko víc. „Ze všech Evropanů? 200 000, to je minimum. Je to minimum, jinak to není nic,“ popsal na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. O jeho slovech informoval server Kyiv Independent.
„Evropa se musí etablovat jako silný globální hráč. Zatímco Spojené státy zůstávají nepostradatelným spojencem, Washington pochybuje o schopnosti Evropy významně přispět ke globální bezpečnosti,“ upřesnil Zelenskyj.
Neměnným faktem však zůstává, že se na mírových silách musí domluvit Moskva s Kyjevem. „Bude mimořádně obtížné přimět Evropany, aby se vzájemně dohodli, a téměř stejně obtížné bude přimět Ukrajinu a Rusko, aby se dohodly na řešení konfliktu,“ podotkl expert na mezinárodní vztahy Francois Heisbourg.
Rusko ale s návrhem na vznik mírových jednotek nesouhlasí. „Rusko s návrhem není spokojeno,“ zdůraznil. Kyjev by za rozmístění evropských jednotek zřejmě musel zaplatit územními ústupky Ruské federaci.
Související
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
válka na Ukrajině , Keir Starmer (labouristi) , Armáda U.K. , Armáda Francie , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák