Evropa se zabývá tím, co Rusko odmítá. Kdo bude zajišťovat případný mír na Ukrajině?

Evropské státy intenzivně debatují o možnosti vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, které by měly dohlížet na dodržování případně sjednaného příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Názory jednotlivých zemí se však výrazně rozcházejí. Zatímco Rusko tuto myšlenku kategoricky odmítá, Ukrajina naopak volá po rozsáhlejší a silnější přítomnosti takových jednotek.

Diskuze o vyslání mírových jednotek na Ukrajinu v Evropě nabírají na obrátkách, oficiální rozhovory už začaly, informoval o tom server Politico. „Je to nejkritičtější rozhodnutí, které budou muset Evropané v roce 2025 učinit,“ uvedl bývalý rakouský vojenský plánovač Franz-Stefan Gady.

Britský premiér Keir Starmer už slíbil, že jeho země bude hrát „plnohodnotnou roli“, pokud mírové jednotky budou na Ukrajinu skutečně vyslány. Naopak francouzský lídr Emmanuel Macron míní, že Evropa musí vytvořit bezpečnostní záruky.

Dva nejmenovaní evropští diplomaté tvrdí, že by se zmíněné mírové jednotky měly skládat z 50 až 60 tisíc vojáků z pěti nebo šesti evropských zemí. „Britové a Francouzi už zahájili předběžné plánování,“ poznamenal jeden z nich. 

Podle Gadyho jsou mírové jednotky jedinou variantou, neboť vstup Ukrajiny do NATO je nepravděpodobný. „Důsledkem příměří, které nebude monitorováno, nebude podpořeno evropskými silami, nebude podpořeno americkými silami, bude s největší pravděpodobností následná válka, krvavější a ničivější,“ upozornil. 

Velká nejistota panuje ohledně záměrů amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten měl požádat Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby předložili „věrohodné řešení“ konfliktu na Ukrajině. 

Sám Zelenskyj má na potenciální mírové jednotky jiný náhled – podle něj by jich mělo být daleko víc. „Ze všech Evropanů? 200 000, to je minimum. Je to minimum, jinak to není nic,“ popsal na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. O jeho slovech informoval server Kyiv Independent. 

„Evropa se musí etablovat jako silný globální hráč. Zatímco Spojené státy zůstávají nepostradatelným spojencem, Washington pochybuje o schopnosti Evropy významně přispět ke globální bezpečnosti,“ upřesnil Zelenskyj. 

Neměnným faktem však zůstává, že se na mírových silách musí domluvit Moskva s Kyjevem. „Bude mimořádně obtížné přimět Evropany, aby se vzájemně dohodli, a téměř stejně obtížné bude přimět Ukrajinu a Rusko, aby se dohodly na řešení konfliktu,“ podotkl expert na mezinárodní vztahy Francois Heisbourg. 

Rusko ale s návrhem na vznik mírových jednotek nesouhlasí. „Rusko s návrhem není spokojeno,“ zdůraznil. Kyjev by za rozmístění evropských jednotek zřejmě musel zaplatit územními ústupky Ruské federaci.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil schválení čtyřicetidenní ofenzivní operace, která byla konzultována s vedením tamní tajné služby. Podle jeho vyjádření na síti Telegram má tato kampaň vytvořit přímý tlak na Rusko a donutit ho k ukončení válečného konfliktu. V současné době není zřejmé, zda byly tyto vojenské akce již zahájeny.
Ruská armáda, ilustrační foto

Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?

Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Keir Starmer (labouristi) Armáda U.K. Armáda Francie Ukrajina

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Ilustrační fotografie.

Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování

Vyšetřování Evropské komise potvrdilo, že z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, jejíž činnost zesílila zejména v roce 2015. Podrobnosti vyplývají z dokumentu Komise, který shrnuje závěry prověrky komisaře pro boj proti podvodům Piotra Serafina. Ten měl za úkol prověřit podezření, že maďarští zpravodajští důstojníci působící na tamním stálém zastoupení v polovině minulého desetiletí usilovali o nábor úředníků z unijních institucí. Maďarské tajné služby vyslaly mezi lety 2013 a 2016 na toto zastoupení několik svých pracovníků.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil schválení čtyřicetidenní ofenzivní operace, která byla konzultována s vedením tamní tajné služby. Podle jeho vyjádření na síti Telegram má tato kampaň vytvořit přímý tlak na Rusko a donutit ho k ukončení válečného konfliktu. V současné době není zřejmé, zda byly tyto vojenské akce již zahájeny.

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?

Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl

Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny. 

před 6 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné

Blíží se první červencový víkend, který se bude od posledního červnového výrazně lišit. Tropy se tentokrát Česku vyhnou, maximální teploty zůstanou pod hranicí 30 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se po návštěvě folklorního festivalu ve Strážnici, kde se dočkal pískotu, chystá na další významnou kulturní událost, na které se může setkat s hlasitými kritiky. Podle dostupných informací nemá chybět na pátečním slavnostním zahájení filmového festivalu v Karlových Varech. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení

Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Chmurný návrat fotbalistů do Prahy. Krejčí přednesl svůj pohled na český fotbal

V sobotu přiletěli čeští fotbalisté ze zámoří do Prahy poté, co skončili na letošním fotbalovém světovém šampionátu už po třech zápasech ve skupině, v nichž získali pouhý jeden bod. Jejich výkon ve srovnání se světem vzbudil u fanoušků značnou a pochopitelnou vlnu nevole, kterou vnímali i samotní hráči, což dal po příletu najevo nejvíce kapitán Ladislav Krejčí. Ten si neobvykle stoupl před novináře a začal předčítat své myšlenky a postřehy z české účasti na světovém šampionátu ze svého notesu. Jeho projev byl už ale jako obvykle upřímný a emotivní.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Trenér Miroslav Koubek nakonec skončil u české fotbalové reprezentace

Přestože to ještě před několika dny vypadalo, že bude trenér Miroslav Koubek pokračovat i v dalším kvalifikačním cyklu až do evropského šampionátu v roce 2028, nakonec se zkušený čtyřiasedmdesátiletý stratég rozhodl svou funkci dát k dispozici, což následně přijal šéf českého fotbalu David Trunda. Koubek v prohlášení ke svému nečekanému kroku uvedl, že vzhledem k současné atmosféře kolem reprezentace, kterou podle něj zapříčinila mediální kampaň posledních dní, nevidí smysl u národního týmu pokračovat.

včera

včera

Evropská unie

Politico: EU se potýká s hlubokou průmyslovou krizí. Neví, jak ji řešit

Evropská unie se potýká s hlubokou průmyslovou krizí, kterou naplno obnažil záměr automobilky Volkswagen zrušit v Německu až sto tisíc pracovních míst a uzavřít čtyři továrny. Unijní státy a zákonodárci se však podle webu Politico stále nedokážou shodnout na jednotném postupu proti levnému čínskému exportu, který evropské podniky ohrožuje.

včera

Peking

Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady

Uplynuly čtyři dny od chvíle, kdy malé sportovní letadlo narazilo do nejvyššího pekingského mrakodrapu CITIC Tower. Při havárii zemřel pilot, který byl jedinou osobou na palubě, a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Příčina a okolnosti incidentu jsou však stále nejasné. Jediným oficiálním vyjádřením čínské strany zůstává stručná zpráva o rozsahu šedesáti slov v polostátním deníku Beijing Daily, přestože k nárazu došlo jen několik kilometrů od Čonnan-chaj, ostře střeženého sídla a ústředí Komunistické strany Číny. 

včera

Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí

Poslanecká sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Tato změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích, kterým má být nahrazen stávající služební zákon. Celá legislativní předloha nyní poputuje k dalšímu projednání do Senátu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy