Evropa se zabývá tím, co Rusko odmítá. Kdo bude zajišťovat případný mír na Ukrajině?

Evropské státy intenzivně debatují o možnosti vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, které by měly dohlížet na dodržování případně sjednaného příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Názory jednotlivých zemí se však výrazně rozcházejí. Zatímco Rusko tuto myšlenku kategoricky odmítá, Ukrajina naopak volá po rozsáhlejší a silnější přítomnosti takových jednotek.

Diskuze o vyslání mírových jednotek na Ukrajinu v Evropě nabírají na obrátkách, oficiální rozhovory už začaly, informoval o tom server Politico. „Je to nejkritičtější rozhodnutí, které budou muset Evropané v roce 2025 učinit,“ uvedl bývalý rakouský vojenský plánovač Franz-Stefan Gady.

Britský premiér Keir Starmer už slíbil, že jeho země bude hrát „plnohodnotnou roli“, pokud mírové jednotky budou na Ukrajinu skutečně vyslány. Naopak francouzský lídr Emmanuel Macron míní, že Evropa musí vytvořit bezpečnostní záruky.

Dva nejmenovaní evropští diplomaté tvrdí, že by se zmíněné mírové jednotky měly skládat z 50 až 60 tisíc vojáků z pěti nebo šesti evropských zemí. „Britové a Francouzi už zahájili předběžné plánování,“ poznamenal jeden z nich. 

Podle Gadyho jsou mírové jednotky jedinou variantou, neboť vstup Ukrajiny do NATO je nepravděpodobný. „Důsledkem příměří, které nebude monitorováno, nebude podpořeno evropskými silami, nebude podpořeno americkými silami, bude s největší pravděpodobností následná válka, krvavější a ničivější,“ upozornil. 

Velká nejistota panuje ohledně záměrů amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten měl požádat Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby předložili „věrohodné řešení“ konfliktu na Ukrajině. 

Sám Zelenskyj má na potenciální mírové jednotky jiný náhled – podle něj by jich mělo být daleko víc. „Ze všech Evropanů? 200 000, to je minimum. Je to minimum, jinak to není nic,“ popsal na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. O jeho slovech informoval server Kyiv Independent. 

„Evropa se musí etablovat jako silný globální hráč. Zatímco Spojené státy zůstávají nepostradatelným spojencem, Washington pochybuje o schopnosti Evropy významně přispět ke globální bezpečnosti,“ upřesnil Zelenskyj. 

Neměnným faktem však zůstává, že se na mírových silách musí domluvit Moskva s Kyjevem. „Bude mimořádně obtížné přimět Evropany, aby se vzájemně dohodli, a téměř stejně obtížné bude přimět Ukrajinu a Rusko, aby se dohodly na řešení konfliktu,“ podotkl expert na mezinárodní vztahy Francois Heisbourg. 

Rusko ale s návrhem na vznik mírových jednotek nesouhlasí. „Rusko s návrhem není spokojeno,“ zdůraznil. Kyjev by za rozmístění evropských jednotek zřejmě musel zaplatit územními ústupky Ruské federaci.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Keir Starmer (labouristi) Armáda U.K. Armáda Francie Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy