Rusko čeká brzká a turbulentní změna. Západ se musí připravit, apeluje profesor

Putin rezignoval na budoucnost

"Vždy tomu tak nebylo. V roce 2000 Vladimir Putin nastoupil do Kremlu s desetiletým Grefovým programem, který obsahoval vizi Ruska jako otevřené a moderní země. Během jeho prvního funkčního období docházelo k naplňování částí tohoto programu. Dlouhodobá rozvojová strategie - většinou založená na této vizi - byla diskutována a doplňována až do roku 2012. I v momentě, kdy se Putin v tom roce vrátil jako prezident, dal dohromady soubor programových komentářů pro ruské noviny, v nichž nastínil dlouhodobé plány v hospodářství, sociální politice, správě, federální a zahraniční politice. Přeměnil je v mnoho prezidentských dekretů, které podepsal hned první den v úřadě. Tyto dekrety poskytovaly zřetelné cíle, které slíbil naplnit do roku 2018," připomíná expert.   

"Již teď je jasné - a Putin to dokonce veřejně přiznává - že tyto dekrety nebudou realizovány. Jakou alternativní cestu tedy ruský prezident nabízí svým občanům? Na to neexistuje odpověď. Neobjevuje se žádné dlouhodobé politické plánování ruské budoucnosti. Dříve Rusko s hrdostí přešlo z jednoletých na tříleté rozpočty. To již neplatí: Kreml nemá žádný důvěryhodný finanční plán jdoucí za rok 2016 vyjma naděje, že narostou ceny ropy. Jeho zahraničněpolitická doktrína je také zaměřená na přežití režimu. Po celém světě Rusko zuřivě hájí suverénní právo nedemokratických vlád zůstat u moci na neurčito," shrnuje ekonom.   

"(Ruský) režim má důvody se obávat o svou blízkou budoucnost. Ruská ekonomika je v recesi a je nepravděpodobné, že by rostla více než o dvě procenta ročně a to i v momentě - či pokud - recese skončí. Poprvé za 15 let Putinova vládnutí Rusům klesají reálné příjmy. Propagandistické zisky z anexe Krymu jsou jen podružné. A další válku si (Rusko) nemůže dovolit - krom přímých vojenských nákladů by další kolo sankcí mohlo zlikvidovat důležité banky, což by mohlo jednoduše vyústit v šíření paniky a kolaps režimu," míní profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"S ohledem na tyto skutečnosti není překvapivé, že také Západ hovoří o Rusku pouze v krátkodobých záležitostech. Ať ale o budoucnosti přemýšlíme, či ne, ona přijde. v jistém momentě bude muset tento (Putinův) režim odejít a není vůbec jasné, co ho nahradí, jak turbulentní tato změna bude a zda se vůbec vynoří nějaké demokratické Rusko. Jak ukázalo arabské jaro, takové změny režimu mohou být velmi poklidné i velmi násilné," varuje Gurjev. 

"Poklidná transformace není nepravděpodobná. Rusko je bohatší a lépe vzdělané než země, v nichž došlo k arabskému jaru; ve skutečnosti je bohatší a více vzdělané než jakákoliv země v historii, která se posunula od diktatury k demokracii. Je ale také jasné, že přední představitelé režimu zřejmě nebudou připraveni vzdát se své moci. Bojí se, že skončí před spravedlností za zločiny proti mezinárodnímu právu a lidskosti a za ohromnou korupci v Rusku. Nejlepší scénář, ve který lze doufat, je jistá forma přechodné vlády, které poskytne jisté záruky odcházejícím elitám a dohlédne na nové volby," konstatuje odborník.

Západ nesmí zaspat

"Je nepochybně také v západním zájmu Rusko opětovně neztratit. S ohledem na ruské jaderné zbraně a jeho poškozenou, ale stále velkou ekonomiku, energetické zdroje a geopolitickou roli by turbulentní změny a nástup dalšího nedemokratického režimu stál svět draho. Demokratické a kapitalistické Rusko by přispělo k globální ekonomice a schopnosti světa poradit si s mezinárodními výzvami, včetně regionální nestability, přírodních hrozeb, terorismu a korupce," uvádí komentář.

"Může Západ nějak ovlivnit výsledek? Rusové nakonec o svém osudu rozhodnou sami. Západ však může stále hrát roli. Programem ve stylu Marshallova plánu může přispět k tvarování nového Ruska tím, že pomůže přestavbě hospodářství zničeného korupcí; podpoří správu, vzdělání a zdravotnické reformy; investuje do ruské infrastruktury. Co je nejdůležitější, Západ by měl artikulvat cestu integrace Ruska do svobodného světa. Rusové se stále nepochybně považují za součást evropské civilizace a dokonce i Putinova agresivní rétorika často nabádá západní partnery, aby pochopili, že jeho politika vychází z pravých evropských hodnot. Západ by měl dát jasně najevo, co od Ruska očekává za opětovné sblížení s Evropskou unií, NATO, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a dalšími mezinárodními orgány," nabádá profesor.   

"Tyto problémy jsou složité; jejich řešení bude vyžadovat značné intelektuální a politické úsilí. Znepokojivé je to, že západní lídři považují dané otázky za příliš vzdálené, aby se jimi znepokojovali. Měli bychom se poučit z roku 1991, kdy rychlé zmizení Sovětského svazu každého překvapilo. Musíme být opatrní, nenechat se zmást faktem, že (události) roku 1991 byly relativně poklidné. Tentokrát je pro vládnoucí elitu v sázce mnohem více. Západ by se měl připravit na brzkou a turbulentní změnu v Rusku," apeluje závěrem Gurjev.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.