Nové rozdělení Evropy? Německo varuje, skrytá válka už začíná

Šéf německé diplomacie také ocenil, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) může nyní po souhlasu Ruska na Ukrajinu poslat své pozorovatele. Desítky mezinárodních expertů podle něj přispějí k tomu, aby se situace na Ukrajině zklidnila.

Jaceňuk na Steinmeiera a na celou Evropu naléhal, aby pomohla Kyjevu se zajištěním energetické bezpečnosti a také s posílením a modernizací ukrajinské armády. Ukrajina je silně závislá na dodávkách zemního plynu a ropy z Ruska, přes její území proudí tyto suroviny i dál na západ.

Změna hranic v Evropě?

Odtržení Krymu od Ukrajiny otevřelo diskuzi o stabilitě evropských hranic a relativním klidu, v němž se Evropa nacházela v období studené války. Zatímco se totiž oči světové veřejnosti upínají ke Kremlu a dění v černomořské oblasti, v Benátkách proběhlo neoficiální hlasování o tom, zda by mělo slavné město na laguně i pro příště patřit k Itálii – celé tisíciletí (až do dobytí Napoleonem v roce 1797) totiž existovaly jako samostatný městský stát.

Psali jsme: Benátky se cukají: Pryč od zbytku Itálie, hlasovalo 89% obyvatel  

Současně s tím už letos na podzim proběhne referendum o nezávislosti Skotska na Spojeném království a britská vláda už před dvěma lety dohodou v Edinburghu garantovala, že rozhodnutí Skotů bude respektovat.

Psali jsme: Jak na Skotsko? Strašení librou nezabralo, Londýn mění taktiku Londýn udělal bu bu bu, na Skotsko to nejspíš neplatí. Bude nezávislé?  

"Od roku 1945 do roku 1989 byla Evropa stabilní a tu stabilitu všichni ti, co jsou momentálně naživu, vnímají jako přirozenou, protože se v ní narodili a vyrostli. V kontextu Evropy a jejích dějin jde ale o něco nepřirozeného, protože v Evropě se státní hranice měnily vždy – a je velice pravděpodobné, že se budou měnit i v budoucnu," uvedl v České televizi politický geograf Michael Romancov.

Nové dělení už je znát

Ať už se dnes bude situace vyvíjet jakkoli, obava z dalších imperiálních choutek Kremlu zůstane a bude tvarovat všechny mezinárodní vztahy. Washington a Moskva jsou propojeny sítí politických, obchodních a vědeckých smluv, z nichž bude třeba postupně odbourat ty nejcitlivější, uvedl Reflex.cz.

Ruská elektronika a genetika se za americkými laboratořemi opožďují nejméně o jedno desetiletí. Spolupráce Ruska a USA v těchto oblastech je jednoznačně výhodná pro Moskvu. Když z ní vypadnou špičková témata, zpomalí to modernizaci ruského života a zejména armády. Průmyslově vyspělé země sdružené do skupiny G8 také uvažují o tom, že ze svého středu Rusko, které si hraje na něco, co není, vyloučí, takže vznikne opět G7 – to by byla pro Moskvu potupa, ale i návrat k normálu.

Evropa by se chtěla oprostit od závislosti na ruských zdrojích energie. Uvažuje o dovozu amerického plynu, získávaného z břidlic, jehož mají USA nadbytek. Obdobně se hledají cesty ke snížení nákupu ruské ropy využitím jiných zdrojů.

"Ovšem všechny tyhle kroky povedou k nastolení nového typu studené války – války bez ideologického podtextu. Zůstane jenom tradiční prazáklad všech výbojů – snaha o získání co největšího cizího území a vlivu v zahraničí. Průmyslově vyspělé státy Západu se v rámci sebeobrany začnou uzavírat před uskupením vedeným Moskvou. Budou proto muset modernizovat armády a bezpečnostní složky, což si vyžádá vyšší výdaje, a nejspíš to zasáhne životní úroveň obyvatelstva," napsal pro Reflex Karel Pacner.