V Česku se po povodních potvrdil první případ nebezpečné nemoci

Přepokládá se, že muž si loknul záplavové vody. Infekce se ale mohla dostat do těla i jiným způsobem, například poraněnou kůží. Pacient přišel k lékaři až po 11 dnech, přičemž si stěžoval na bolesti nohou, poruchy chůze, slabost a zmatenost. Krevní vyšetření následně prokázalo leptospirózu. Muž je léčen antibiotiky a pro tuto chvíli zůstává v nemocnici. 

Leptospiróza se šíří močí infikovaných zvířat jako jsou hlodavci, psi, hospodářská zvířata či divoká zvěř. Leptospiry tak mohou být přítomny jak v povodňové vodě, která splachuje výkaly, tak v bahně a usazeninách, a to i po zaschnutí. Proto je zásadní dodržovat úzkostlivě hygienu, mýt si ruce a používat ochranné pomůcky, uvedl ústav.

"Krajská hygienická stanice je stále v terénu v zaplavených oblastech a provádí šetření. I v souvislosti s touto první nákazou informujeme lidi, aby si pečlivě hlídali zdravotní stav. Je důležité poznamenat, že leptospiróza není přenosná z člověka na člověka, tedy není třeba hledat kontakty nemocného, ale je nutné opakovat a zdůrazňovat prevenci úzkostlivým dodržováním hygieny a požíváním ochranných pomůcek," sdělila ředitelka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Zuzana Babišová.

Člověk se může různými druhy leptospir nakazit celoročně. V Česku nemoc nejčastěji přenášejí potkani nebo myši. Každý rok zde onemocní nižší desítky lidí a průměrně jeden člověk ročně zemře.

"Víme, že po záplavách v roce 1997 se nakazila téměř stovka lidí a čtyři zemřeli. Podobná byla situace i po velké vodě v roce 2002. Proto znovu apeluji na všechny, kteří odklízejí následky povodní a dostávají se do styku s vodou a bahnem kontaminovanými předměty, aby se chránili před touto infekcí," uvedla hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

"Zásadní je hygiena rukou, pokud není k dispozici čistá voda a mýdlo, poslouží dezinfekce. Bakterie Leptospira se ale může do těla dostat nejen ústy. Vstupní branou infekce jsou i drobná poranění, oděrky na kůži, nebo lze leptospiry vdechnout s prachem z vyschlých usazenin. Proto jsou důležité pevné boty, ideálně holínky, které chrání nohy před poraněním i průsakem vody, dále pevné gumové rukavice. V případě již uschlého materiálu, kde se při úklidu víří prach, je proti vdechnutí leptospir potřeba použít také respirátory a ideálně i ochranu očí, protože i zasažená sliznice očí může být vstupní branou infekce," dodala Macková.

Infekce se zprvu projevuje podobně jako chřipka a špatně se rozeznává, přítomny bývají vysoké horečky, netrvá dlouho a mívá dobrou prognózu, ale bohužel může dojít i na těžší formu, kdy dochází i k zánětu mozkových blan a hrozí rychlé selhání orgánů. Právě pro její nejednoznačné příznaky je důležité, aby člověk, který se necítí dobře a pohyboval se v povodněmi zasažené oblasti, o této skutečnosti informoval lékaře.

"Kromě důsledné ochrany a hygieny je samozřejmě zásadní ke konzumaci i omývání potravy používat pouze čistou pitnou vodu a doporučujeme rozhodně vyhodit i všechny potraviny, které přišly do kontaktu se záplavovou vodou, včetně těch zdánlivě hermeticky uzavřených. Některé obaly nemusejí být technologicky stoprocentně vodotěsné, jinde se může infekce ukrývat například pod víčkem zavařenin v záhybech, i okem neviditelné poškození či netěsnost stačí, nemá smysl riskovat," dodal ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví MZČR Matyáš Fošum.