Co sleduje Rusko ve sporu s Českem? Analytik působící v USA má jasno

To podle Roháče může vysvětlit, proč se Putinův režim rozhodl zaměřit na několik českých politiků, kteří si dělají jméno coby kritici ruských vládců. Analytik připomíná, že minulý týden časopis Respekt - který podle něj provází pověst kvalitního investigativního média - napsal, že tři pražští politici dostali po velikonocích policejní ochranu, jelikož policie získala zprávu, že do České republiky přicestoval ruský agent vybavený jedovatým ricinem.

Jeden z uvedených politiků, Ondřej Kolář, následně prohlásil, že jej tento Rus plánoval zavraždit, stejně jako primátora Zdeňka Hřiba, nastiňuje americkým čtenářům Roháč. Dodává, že ruské ministerstvo zahraničí reagovalo na zprávu zuřivě, označilo ji za "nepřijatelnou a lživou pomluvu" a vyzvalo českou vládu, aby podnikla "veškerá příslušná opatření" k zamezení opakování podobné situace.

"Tři politici jsou známí kritici Putinova režimu," pokračuje analytik. Vysvětluje, že Kolář - starosta městské části kde se nachází množství ambasád - není žádným stoupencem autoritářských režimů, přičemž již v roce 2016 kritizoval státní úřady za přísná bezpečnostní opatření během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Autor komentáře podotýká, že nedávno místní úřady pojmenovaly náměstí před ruským velvyslanectvím po Borisovi Němcovovi, předním ruském opozičníkovi zavražděném v Moskvě v roce 2015.

I toto gesto ruský stát tvrdě odsoudil a zjevně jej považuje za extrémní provokaci, soudí Roháč. Připomíná, že minulý měsíc Kolářovo zastupitelstvo nechalo odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva, který velel sovětským jednotkám během posledních měsíců druhé světové války, ale ve střední Evropě je problematickou postavou.

Koněv sice hrál důležitou úlohu v porážce nacismu, ale také dohlížel na poválečné deportace sovětských emigrantů z východní Evropy, v roce 1956 se účastnil brutálního sovětského potlačení maďarské revoluce a v týdnech před sovětskou invazí do Československa v roce 1968 přijel do Prahy na údajnou "zpravodajskou misi" ve službách Brežněvova režimu, píše Roháč. Nepovažuje proto za překvapivé, že jeho socha byla několikrát poničena.   

Analytik má plné pochopení pro rozhodnutí Kolářova zastupitelstva odstranit sochu z veřejného prostoru do vznikajícího muzea 20. století, které má mapovat totalitní režimy. Podotýká, že krok ale vedl k útokům ruských extremistických skupin na sídla české diplomatické mise v Moskvě a Petrohradu za pomoci dýmovnic a pokřiku "Naše tanky budou v Praze", přičemž ruská policie, která je běžně vůči nepovoleným demonstracím nekompromisní, odmítla zasáhnout.

"Následně Vladimir Putin podepsal zákon kriminalizující vandalismus proti sovětským válečným pomníkům mimo Rusko," pokračuje Roháč. Připomíná, že ruský ministr obrany Sergej Šojgu vyzval k trestnímu stíhání Koláře i Hřiba, který loni posvětil odstranění pamětní desky věnované Koněvovi a sovětským vojákům ze zdi pražské Staroměstské radnice.

Tuto eskalaci ze strany Ruska berou české tajné služby extrémně vážně, protože v posledních týdnech došlo k útokům hackerů na několik českých nemocnic a pražské letiště, přičemž ruské angažmá je velmi pravděpodobné, tvrdí Roháč. Soudí, že česká vláda není ochotná ozvat se hlasitěji v obavě z konfrontace s prezidentem Milošem Zemanem - kterého označuje za dlouhodobý proruský hlas - i kvůli tomu, že se v parlamentu opírá o hlasy komunistické strany.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Strategie Kremlu, která spočívá v útocích na vnější nepřátele s cílem odvést pozornost od domácích problémů je jasnou sebeobranou, která ale zajisté neposílí postavení Ruska ve světě, deklaruje analytik. Tvrdí, že Kreml se roky snažil pomáhat prominentním postavám ve střední Evropě, jakými jsou právě Zeman či jeho předchůdce Václav Klaus, přičemž jeho nejsilnější argument zněl, že Rusko není Sovětský svaz, kterého se region kdysi obával.    

"Argumentace zněla, že ostrakizací Ruska se Češi, Slováci a Maďaři střílí sami do nohy a promeškávají hojné ekonomické příležitosti," píše Roháč. Dodává, že arogance Kremlu a otevřené nepřátelství vůči České republice a pražským komunálním politikům tato tvrzení podrývají a ničí roky ruských snah budovat si v zemi vliv a oslabovat důvody pro evropské sankce.

Na rozdíl od mnoha bezprostředních ruských sousedů není Česká republika bezbranná, jelikož je součástí nejúspěšnější vojenské aliance světa, NATO, a jedné z největších světových ekonomik, EU, vyzdvihuje analytik. Tvrdí, že v obou organizacích tak mírně vzrostlo volání po tvrdším postupu vůči Rusku, což rozhodně není Putinovým vítězstvím.