Johnsonova vláda chce dohodu s EU, která Británii zajistí co největší nezávislost

Británie chce v dohodě o budoucích vztazích s Evropskou unií dosáhnout co největší hospodářské i politické nezávislosti. Podle agentury Reuters to vyplývá z vyjednávacího mandátu, který v úterý schválila a dnes zveřejnila britská vláda. Do jednání, která začnou v pondělí 2. března, tak vstupují obě strany s rozdílnými představami. EU nabídla Británii "ambiciózní, vyvážené a dalekosáhlé partnerství".

Londýn chce mít do konce června hotový "hrubý náčrt" dohody. Pokud do té doby jednání dostatečně nepokročí, mohli by se Britové podle mandátu začít připravovat na budoucí vztahy s EU bez dohody.

Británie 31. ledna opustila Evropskou unii a vstoupila do takzvaného přechodného období, které potrvá do konce tohoto roku. Během něj se chtějí Londýn a Brusel dohodnout, jak upraví budoucí vztahy nejen v obchodu, ale i v bezpečnosti, dopravě či rybolovu.

Británie, která opustí jednotný trh i celní unii, podle Reuters v mandátu přijímá skutečnost, že nastanou problémy ve vzájemném obchodu, zároveň ale dává najevo, že znovunabytí suverenity je pro ni přednější.

"Na konci přechodného období 31. prosince 2020 Spojené království znovu nabude plnou hospodářskou a politickou nezávislost," uvedl vicepremiér Michael Gove, který dnes vyjednávací mandát představil v parlamentu. "Chceme co nejlepší obchodní vztah s EU, ale nehodláme ho v jednáních vyměnit za svou suverenitu," dodal ministr, který je ve vládě zodpovědný za další vyjednávání s EU.

Gove zdůraznil, že Británie nadále odmítá dodržovat po konci přechodného období unijní pravidla ohledně hospodářské soutěže, ekologie, sociálního zabezpečení či subvencí a nehodlá se v žádné oblasti podřídit rozhodování Soudního dvora EU.

Britskou vizí je "partnerství založené na přátelské spolupráci mezi suverénními partnery, kteří jsou si rovni", stojí v mandátu. Obě strany podle něj mají respektovat vzájemnou právní autonomii a "právo spravovat vlastní zdroje, jak uznají za vhodné".

Británie od budoucí obchodní dohody očekává, že zajistí v oblasti finančních služeb prostředí "předvídatelné, transparentní a přátelské k podnikání". Budoucí dohoda by měla podle Britů obsahovat reciproční závazky, že ani jedna ze stran neoslabí ochranu v oblasti pracovního práva a standardů. Dohoda by zároveň neměla nijak omezovat daňovou suverenitu, informuje Reuters.

Pro oblast rybolovu, dopravy, energetiky a justiční spolupráce chce Británie uzavřít dohody, které budou nezávislé na dohodě obchodní. V oblasti rybolovu, která je pro Londýn obzvlášť citlivá, chtějí Britové každý rok znovu vyjednávat o přístupu do britských vod, celkovém odlovu a jeho rozdělení.

"Hrubý náčrt" dohody chce Británie s EU vyjednat do konce června, dokončit by se pak měla dohoda do září. Pokud se to nestihne, chce Británie usilovat o partnerství "australského typu", tedy o velmi volný obchodní vztah.

Jednání, která za EU povede Michel Barnier a za Británii David Frost, začnou v pondělí v Bruselu. Druhé kolo by se mělo uskutečnit ještě v březnu v Londýně. Skončit mají rozhovory do konce tohoto roku.

Británie by teoreticky mohla požádat do poloviny roku o prodloužení přechodného období, premiér Boris Johnson to ale kategoricky odmítá. Británie totiž nyní musí dodržovat unijní pravidla, na jejich podobu ale nemá už kvůli brexitu vliv.

Unijní mandát, který schválili v úterý ministři sedmadvaceti členských zemí EU, počítá s tím, že Brusel bude usilovat o dosažení ambiciózní dohody. Klíčem k zachování blízkého obchodního partnerství je přitom požadavek, aby Británie dodržovala unijní pravidla pro hospodářskou soutěž, pracovní podmínky, daně či pro ochranu životního prostředí.

Související

Více souvisejících

Velká Británie EU (Evropská unie) Brexit Michael Gove

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 22 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu

Americký deník Wall Street Journal po vlně příspěvků na sociálních sítích upravil titulek článku, v němž se věnuje české iniciativě, jejímž cílem je získání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy