Nacisté ji nikdy nenašli. Zraněné vojáky vozili do nemocnice s páskou přes oči

Největšího globálního vojenského konfliktu v dějinách lidstva v letech 1939-1945 se zúčastnila většina zemí světa. Druhá světová válka si vyžádala více než 62 miliónů obětí. Partyzánka a lékařka Franja Bidovecová byla velitelkou tajné nemocnice na Slovinsku, kterou nacisté nikdy nenašli. Byli zde léčeni zranění partyzáni, spojenečtí vojáci, ale i vojáci mocností fašistické Osy.

Po okupaci Československa 15.března 1939 začala dne 1. září 1939 druhá světová válka. Nacisté přepadli Polsko a krátce poté volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých kolonií společně s Francií vyhlásili Německu válku. Poblíž obce Dolenji Novaki v blízkosti Cerkna v západním Slovinsku byla ukryta tajná nemocnice provozovaná od roku 1943 slovinskými partyzány. Fungovala až do konce války. Nemocnice byla strategicky ukryta v rokli a kolem dokola byly skály. Okupační síly Wehrmachtu se pokoušely nemocnici najít, ale bezúspěšně.

Partyzánská nemocnice Franja byla pojmenována po její velitelce Franje Bidovecové, která patřila mezi 20 lékařek v odboji. Během jejího provozu bylo ošetřeno přes 600 vojáků, a to nejen partyzáni a spojenci. Lékařka přijala všechny vojáky, dokonce i vojáky fašistické Osy, uskupení nacistického Německa, Itálie a Japonska. „Když to bylo možné, pomáhali úplně každému. Nejmladší pacient byl 17měsíční chlapec z nedaleké vesnice,“ řekla pro BBC historička Milojka Magajneová.

Nemocnice byla postavena v odlehlé rokli Pasica. Aby zachovala své utajení, pacienti byli převáženi do nemocnice hlavně v noci a se zavázanýma očima. Podle slov historičky je před vstupem do rokle naložili na nosítka, aby zmátli jejich orientaci. Nemocnici chránily nejen skály, ale také protékající voda, přes kterou byl přinášen materiál a zranění vojáci. Pokud se v okolí objevily okupační síly Wehrmachtu, mosty byly odstraněny. Díky hustému lesnímu porostu nebyla nemocnice viditelná ani vzdušnými silami. „Ve skalách byly jeskyně, které sloužily jako kulometná hnízda. Kulomety byly namířené na vchod do nemocnice a když přišla zvěst, že se blíží útok, pacienti se přenesli do těchto jeskyní,“ vysvětluje syn velitelky Milan Bidovec.

Nemocnice byla plně vybavena. Nacházely se zde operační sály, rentgen, izolace, kuchyně, koupelna, prádelna, společenská místnost, dům pro lidi se zdravotním postižením a dokonce i elektrárna . Jednou kvůli své záchraně byla nemocnice nucena založit požár. Podle slovinské historičky Magajneové je napadla myšlenka, že budou šířit zprávy o tom, že nemocnice se zde opravdu nacházela, ale němečtí vojáci ji našli a zlikvidovali. Franja Bidovecová nerozlišovala, jestli se jedná o koaliční vojáky nebo o vojáky z Německa nebo Itálie. „Šířila kolem sebe dobro,“ poznamenal její syn a dodal, že chtěla zachránit všechny životy bez rozdílu.

Každý rok se lidé scházeli u nemocnice a křičeli třikrát hurá pro statečnou lékařku, která patřila do široce organizovaného hnutí odporu proti nacistickým okupačním silám. „Nerozuměli jsme, proč křičeli hurá pro mou matku, a ne pro našeho otce, protože oba byli partyzáni,“ vzpomíná syn. Později mu s jeho bratrem došlo, jak moc je jeho matka populární a co za války obětovala. Franja Bidovecová se po konci války živila jako gynekoložka.

V roce 2007 byla nemocnice poškozena přívalovými dešti a v roce 2010 se znovu otevřela pro návštěvníky. V roce 2015 byla partyzánská nemocnice zahrnuta do Evropského dědictví a stále čeká na zařazení do světového dědictví UNESCO.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie nacisté II. světová válka nemocnice

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK

Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy