Proč se první vlna východu Evropy vyhnula a druhá ho drtí? Experti mají odpověď

NÁZOR - Východní Evropa byla chválena za mimořádné zvládnutí první vlny koronavirové pandemie, připomínají Tamara Popicová a Alexandru Moise v komentáři pro server The Conversation. Politoložka a politický ekonom z European University Institute poukazují, že díky včasnému zavedení velmi přísných preventivních opatření země regionu vykazovaly podstatně menší počet úmrtí spojených s nemocí covid-19 než západoevropské státy.

Někteří tvrdí, že důvod byl ekonomický a že východoevropské země zavedly brzký lockdown v obavách, že si tamní hospodářství nedokáže poradit s velkým množstvím nemocných, uvádějí odborníci. Dodávají, že dle jiných názorů mimořádný úspěch vysvětluje východoevropská kultura, především z komunistické éry pramenící mentalita strachu a ochota dodržovat přísná pravidla.

"Ale pokud tyto faktory sehrály roli v první vlně, nemají stejný efekt v té druhé," upozorňují autoři komentáře. Konstatují, že podzimní zkušenost východní Evropy se dramaticky liší a všechny země v regionu vykazují zásadní růst případů i mrtvých, pro což předkládají následující vysvětlení.

Náskok z první vlny    

Za jednoznačné Popicová a Moise považují, že východní Evropa vyšla z první vlny na konci června mnohem lépe než Evropa západní a v poměru k velikosti populace vykazovala mnohem nižší počty nakažených a mrtvých.

Lze srovnat, jak restriktivní přístup západní a východní Evropa během první vlny volily, a to na základě metodiky Ofxordské univerzity (OxCGRT), která měří přísnost snah kontrolovat šíření koronaviru na stupnici 0-100, přičemž 100 značí nejvíce restriktivní přístup, poukazují experti. Deklarují, že oba regiony ale na jaře zaváděly přibližně stejně přísná opatření.

Ze statistik smrtnosti je přitom zjevné, že východoevropské země zaváděly restrikce v době, kdy ve srovnání se západní Evropou zaznamenávaly mnohem méně nákaz i úmrtí, podotýkají autoři komentáře. Za nejprostší vysvětlení, proč si východní Evropa zpočátku vedla mnohem lépe, tak považují její náskok - tamní země zavedly přísná opatření ve chvíli, kdy byly jen mírně zasažené, zatímco západní země až za nepříznivé situace.

Promrhání jarního náskoku

"To ukazuje, že východoevropské země využily příležitost jednat rychle," píšou akademici. S nástupem druhé vlny v září se podle nich nabízí jiná otázka: Proč východoevropské země nereagovaly, navzdory rapidnímu růstu nakažených a mrtvých?

Počty úmrtí ve východní Evropě předběhly ty v západní části kontinentu na začátku října, ale v té době restriktivní opatření v regionu - která se po první vlně rozvolnila - zaostávala za těmi na západě, upozorňují Moise a Popicová. Vysvětlují, že mezi dvěma vlnami nákaz východní část Evropy rozvolnila opatření více než západní, navíc byla méně ochotná obnovit je.

"Východní Evropa promrhala svůj jarní náskok a následně zopakovala chyby západu z jara: čekání se zaváděním opatření než se případy a úmrtí vymknou kontrole," pokračují experti. Za odpověď na otázku, co vysvětluje toto váhání, považují možnost, že východoevropské země se staly obětí vlastního úspěchu a koronavirus na jaře zastavily tak úspěšně, že nezažily děsivé scény známé z nemocnic v severní Itálii.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To mohlo vést ke skepsi o závažnosti pandemii, naznačují Popicová a Moise. Dodávají, že únava z pandemie je sice přítomná v celé Evropě, ale na východě může být silnější, jelikož část tamních obyvatel má pocti, že lockdown přišel naprosto zbytečně.     

Rozdíly existují

Za důležité odborníci považují, že mezi východoevropskými státy existují rozdíly, až do začátku listopadu připadal vzestup úmrtí především na Českou republiku a ani nyní nejsou počty nakažených a mrtvých v regionu rovnoměrně rozloženy.

To platí i o přísnosti opatření v jednotlivých zemích, uvádějí akademici. Připomínají, že Česka republika reagovala velmi pozdě a přísná opatření zavedla až na konci října, po měsíci vzestupu počtu nakažených a mrtvých, zatímco sousední Slovensko zavedlo přísná opatření jen při mírném nárůstu.

"Zdá se, že alespoň některé země v regionu se poučily," pokračují Moise a Popicová. Přiznávají však, že pochopit, proč východoevropské země reagují v druhé vlně odlišně, je složité. Rozdíly v ekonomické síle by mohly vysvětlovat, proč například relativně bohatá Česká republika čekala s opětovným zavedením restrikcí - předpokládajíc, že se dokáže vypořádat s vysokým počtem nákaz -, naznačují autoři komentáře. Tážou se ale, proč stejně postupovalo i relativně chudé Rumunsko.

Vodítkem může být politická situace, uvádějí politologové. Podotýkají, že v České republice se v říjnu konaly regionální volby a komunální volby proběhly o měsíc dříve i v Rumunsku, přičemž zemi brzy čekají i volby parlamentní. "Volební politika může vysvětlit neochotu těchto dvou zemí vstoupit do další karantény - kterou politici vidí jako nepopulární opatření, které by také vedlo k odkladu voleb," píšou odborníci.

Za jedno z vysvětlení pak Popicová s Moisem považují kulturu ve východoevropských zemích -  i tam, kde vlády v říjnu vyhlásily relativně přísné restrikce, například ve Slovinsku a v Litvě, totiž zůstávají počty nakažených a mrtvých vysoké. To podle autorů komentáře ukazuje nízkou ochotu obyvatel dodržovat pravidla.

Související

Ilustrační foto

Mimořádná zpráva Česko ochromil rozsáhlý blackout. Zastavilo se metro i vlaky, lidé se zasekli ve výtazích

Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.

Více souvisejících

Česká republika Slovensko Rumunsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby

Erin Pattersonová byla v australském státě Victoria uznána vinnou z trojnásobné vraždy a pokusu o vraždu poté, co svým hostům naservírovala jídlo s jedovatými muchomůrkami. Oběd v Leongathě skončil smrtí tří příbuzných a těžkou otravou čtvrtého. Žena se snažila nahrát svou vlastní otravu, ale lékaři i vyšetřovatelé dospěli k závěru, že šlo o promyšlený čin. Motiv zůstává předmětem dalšího šetření.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?

Vzhledem k blížícímu se startu nové sezóny tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže Chance ligy, jenž je naplánován již na pátek 18. července, se v těchto dnech a týdnech připravují prvoligové kluby na svých soustředěních a úřadující český mistr Slavia Praha není výjimkou. Dosud přivedla mnoho zajímavých posil v čele s Michalem Sadílkem a Japoncem se zkušenostmi z anglické Premier League Daikim Hašiokou. V současnosti však řeší trable s další posilou Dominikem Javorčekem a čile se také mluví o možném odchodu El Hadjiho Malicka Dioufa. Poslední dny pak také o zájmu o služby samotného kouče Jindřicha Trpišovského.

včera

Robert Fico promluvil poprvé od atentátu na svou osobu.

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí

Druhým dnem a především výpovědí poškozeného ve středu pokračoval proces s atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Politik se nicméně osobně nedostavil, soud nechal jeho výslech přehrát. Útočník Juraj C. dal prostřednictvím obhájce najevo, že se neztotožňuje s tím, že mu hrozí doživotí. O průběhu procesu informoval deník Pravda. 

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.

včera

včera

včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

včera

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

včera

včera

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

včera

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

včera

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

včera

včera

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy