Protest proti válce v živém vysílání ruské televize. Ženě hrozí tvrdý trest

Mladá žena dnes proti válce na Ukrajině protestovala v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem "žádná válka" (no war), jak ukazuje video zveřejněné na twitteru. Ženě zřejmě hrozí tvrdý trest vzhledem k nově přijatému zákonu, který až 15letým odnětím svobody postihuje lidi, kteří se postaví proti oficiální linii Moskvy.

Podle lidskoprávní organizace Agora už byla žena zatčena a je na policejní stanici.

Válku na Ukrajině rozpoutanou Ruskem v únoru, označuje Kreml jako "zvláštní vojenskou operaci" s cílem "demilitarizovat a denacifikovat" Ukrajinu. Stejný slovník používá i ruská státní televize, která dnešní incident prověřuje.

Žena, která vykřikovala protiválečná hesla, se při něm postavila za moderátorku zpravodajské relace s transparentem, na němž byl vedle anglického nápisu a ruské a ukrajinské vlajky také rusky psaný text: "Zastavte válku. Nevěřte propagandě. Tady vám lžou." Poslední věta byla znovu anglicky: "Rusové proti válce." Po pár vteřinách televize záběr přepnula a pustila další reportáž.

This is incredibly brave to protest like this on Russian state TV. The consequences will be severe. pic.twitter.com/S5bfhYe390

— Brian Klaas (@brianklaas) March 14, 2022

Ruská média protestující označují za Marinu Ovsjannikovovou, která v televizi dosud pracovala. Před svým činem natočila video zveřejněné na twitteru, ve kterém se od televize distancuje. "Stydím se za to, že jsem si dovolila lhát z obrazovky," říká. "Mlčeli jsme v roce 2014, kdy to všechno začínalo. Nevyšli jsme na demonstrace, když Kreml otrávil (opozičního politika Alexeje) Navalného. Jenom jsme mlčky sledovali tento nelidský režim," poznamenává.

Jasně také odsuzuje invazi do sousední země. "To, co se nyní děje na Ukrajině, je zločin a Rusko je agresorem. Odpovědnost za tuto agresi nese jediný člověk - Vladimir Putin," uvedla žena, která říká, že její rodiče jsou Ukrajinec a Ruska a nikdy nebyli nepřátelé. Hanby za bratrovražednou válku se podle ní nezbaví ani další generace Rusů.

Proti válce na Ukrajině se v Rusku o víkendu odvážily veřejně protestovat stovky lidí. Policie je pozatýkala.

Ruští poslanci začátkem března jednomyslně schválili zavedení trestní odpovědnosti s možností uložit až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k protiruským sankcím.

Dopad zákona ukazuje i to, že když o dnešním incidentu v televizi informoval web nezávislého listu Novaja Gazeta, musel konstatovat, že obsah protestního sdělení nemůže zveřejnit. Na fotografii, kterou přetiskl, byl text na transparentu nejprve celý zamlžen a později se objevila alespoň věta "Nevěřte propagandě".

Související

Novinářka Ivana Svobodová ve filmu Reportáž psaná na benzínce.

RECENZE: Reportáž psaná na benzínce ukazuje, jak selský rozum ničí kritickou reflexi

Na Mezinárodním filmovém festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě loni odpremiéroval dokumentární snímek Reportáž psaná na benzínce. Teď získal cenu na festivalu FAMUFEST, jenž také zahájil. Nenápadnou optikou sleduje novinářku Ivanu Svobodovou z týdeníku Respekt a její reportážní práci v terénu, konkrétně mezi odpůrci současné vlády a systému celkově.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Skandál v Bílém domě: Z jednání Trumpa se Zelenským vyhodili ruského novináře, neměl tam co dělat

Během napjatého setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským došlo k nečekanému incidentu – do Oválné pracovny se dostal novinář ruské státní agentury TASS. Přítomnost neautorizovaného ruského reportéra v samotném centru americké vlády okamžitě vyvolala otázky ohledně bezpečnosti a kontroly přístupu do Bílého domu, píše Politico.

Více souvisejících

novináři Rusko válka na Ukrajině Marina Ovsjannikovová (ruská novinářka)

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy