Ruské ministerstvo obrany chce otevřít kancelář v Srbsku

Ruské ministerstvo obrany chce otevřít svou kancelář v Srbsku, jejímž účelem bude prohlubovat vztahy mezi oběma zeměmi ve vojenské oblasti. Podle agentury Reuters to vyplývá z nedávno schváleného dokumentu ruské vlády. Bělehrad zahájil právní proceduru vedoucí ke schválení tohoto kroku.

Srbsko je tradičním spojencem Ruska na Balkáně, současně však deklaruje cíl vstoupit do Evropské unie. Bělehrad minulý měsíc zrušil na půl roku vojenská cvičení s cizími armádami, což odůvodnil tlakem EU na zastavení častých společných manévrů s Ruskem a Běloruskem.

V nařízení ruské vlády z 15. října, které podepsal premiér Michail Mišustin, se uvádí, že šéf chystané kanceláře v Bělehradu bude pomáhat řešit vojenské a technické otázky týkající se rusko-srbské spolupráce. Pracovníci zastoupení budou podle srbských médií požívat diplomatické imunity.

Zřízení zastoupení ruského ministerstva umožňuje vzájemná dohody o vojensko-technické spolupráci, kterou podepsali prezidenti obou zemí. Srbské ministerstvo obrany ve stručném prohlášení uvedlo, že již "zahájilo právní proceduru, která předchází uzavření dohody". Tu by podle televize N1 měli podepsat ministři obrany obou zemí.

Srbská armáda používá především zbraně založené na sovětské technologii a v posledních letech pořídila z Ruska stíhačky MiG-29, bitevní vrtulníky Mi-35, tanky T-72 i bojová vozidla pěchoty.

Srbsko, které razí doktrínu vojenské neutrality, uspořádalo 10. října rozsáhlé vojenské cvičení, na němž demonstrovalo svou zvětšenou vojenskou sílu. Předvedlo na něm zbraně ruské výroby, včetně protiletadlového systému Pancir, i drony nedávno pořízené v Číně.

Srbská zahraniční politika se podle Reuters snaží balancovat mezi ambicí vstoupit do EU a tradičními vazbami s Ruskem a Čínou, které balkánskou zemi podporují zejména v jejím diplomatickém boji proti uznání Kosova - jihosrbské provincie, která na Srbsku v roce 2008 jednostranně vyhlásila nezávislost.

Související

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

Více souvisejících

Rusko Srbsko Michail Mišustin Armáda Srbsko

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 36 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump žádá zveřejnění svědectví z Epsteinovy poroty kvůli zprávě o „oplzlém“ přání k narozeninám

Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondi, aby usilovala o zveřejnění dosud zapečetěných výpovědí před velkou porotou ve věci Jeffreyho Epsteina. Udělal tak poté, co deník Wall Street Journal zveřejnil zprávu, podle níž měl Trump přispět do Epsteinova narozeninového alba „oplzlým“ přáním doplněným kresbou nahé ženy.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

Chaotické vyjednávání o rozpočtu EU za 1,8 bilionu eur odhalilo slabiny von der Leyenové

Start vyjednávání o novém dlouhodobém rozpočtu Evropské unie ve výši 1,8 bilionu eur skončil fiaskem, které odhalilo rostoucí kritiku uvnitř Komise a oslabilo politickou pozici její šéfky Ursuly von der Leyenové. Její centralizovaný styl řízení vyvolal otevřený odpor uvnitř kolegia komisařů i u poslanců Evropského parlamentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy